Článek
Sestava Sparty extra nepřekvapila. Do zahajovací jedenáctky se vrátil Sonne s Irvingem, o vzruch v útoku se měli starat hlavně Haraslín, Kuol a Vojta. Snad jen jméno Mercada mi chybělo při čtení základní sestavy.
Oba týmy zahrozily hned v úvodu centrovanými míči, ale gólmani své situace vyřešili. Vojta v šesté minutě převzal nepovedený pokus Haraslína, přehodil domácího brankáře a já už se zvedal ze sedačky a čekal, zda si zakřičím gól. Nezakřičel. K balonu se před brankovou čarou dostali dříve domácí hráči, kteří balon odvrátili na roh. Irving to zkoušel z úhlu takovým stříleným centrem, ale Owusu se překvapit nedal.
Když se v 11. minutě hnali domácí do přečíslení, nebylo mi z toho úplně dobře, ale hostující obrana výborně zamezila střelám na bránu. Jinak byla Sparta opticky v úvodu lepší. Držela balon a kombinovala nějakých třicet metrů od domácí svatyně. Bohužel to přestalo platit právě po těch deseti minutách. Po nich Sparta úplně vypadla z role. Domácí to vycítili a začali to být oni, kdo byl lepší.
Ve 25. minutě předvedl Alkmaar ukázkovou kombinaci v přechodu do útoku. Na jejím konci střílel Kasius, ale Surovčík jeho gólovku zneškodnil, když balon reflexivně vykopl.
Minutu před odehranou půlhodinou nachytal hostující obranu v nedbalkách Daal. Ten zatáhl po levé straně balon až do vápna, kde si ho převzal Parrott. Zavěsil na přední pod víko tvrdě a přesně. Surovčík ani nestihl reagovat. Domácí šli do vedení.
Hned po obdrženém gólu střídal Ryneš, kterého nahradil Uchenna. Vypadalo to na další zdravotní trable pro Spartu, kde už tak byl počet zraněných větší než počet sparťanských hráčů na hřišti.
Jako jestli jsem Spartu pochválil, ale jen trochu, za prvních deset minut, tak poté už převzali otěže utkání domácí. Obdržený gól Letenské zmrazil úplně a hostující hráči většinou jen přihlíželi od poloviny hřiště kombinacím domácích. V 39. minutě jsem doufal, že sparťani načerpají návod k tomu, jak se dá dát gól. Vystřelit a třeba i za vápnem. Kasiusovi se to skoro povedlo, protože pravá tyč byla proti navýšení skóre. To už jsem řval, ať se hoši probudí. Do éteru prohlašovali, že se vidí ve finále, ale teď evidentně tahali za kratší konec.
Sparťanské pokusy o rychlé brejky mě málem uspaly. Jeden to vyveze třicet metrů, zasekne balon a pošle ho zpátky. Častý obrázek nejen dnešního utkání. Poločas se nachýlil ke konci a domácí šli do kabin spokojenější.
Ten bych ohodnotil do desáté minuty známkou dvě, po ní mimo klasifikaci. Hrůza. Znovu nefungoval přechod do útoku. Sonne s Irvingem velký špatný. Vojta sice mohl dát gól, ale po této šanci už nebylo ze strany Sparty moc co hodnotit. Mohla být ráda, že domácí Kasius trefil jen tyč, protože jinak mohlo být ještě hůře.
Byl jsem zvědavý, zda to Priske nějak přeskupí a vystřídá. Trošinku mě vyslyšel, stáhl Kuola s Panákem a nasadil Mercada s Mannsverkem.
Před první pětiminutovkou byl faulován na levé straně Haraslín. Balon si postavil Kairinen jehož centr byl odvrácen na hranici velkého vápna. Tam si naběhl Irving, že to napálí, ale střela mu nesedla. Naštěstí. Jeho nepovedený pokus mířící mimo bránu našel nohu osamoceného Vojty. Ten ji nastavil na teč tak šikovně, že zaplula k tyči a hosté srovnali stav.
Po více jak hodině hry svítil na tabuli stále nerozhodný výsledek. Domácí střely mířily mimo, ty hostující žádné nebyly. Uchenna zachránil Spartu od další branky tím, že Daalovu střelu zblokoval vlastním tělem mimo tři tyče. AZ začal přitápět pod kotlem a Sparta znovu vyklidila pole. Zatáhla se hodně do obrany. V těchto momentech jsem nadával, že čeká na gól. A nemusela čekat dlouho, kdyby Patati netrefil břevno. Surovčík v další tutovce vychytal Smita. Sparta byla na ručník. Mijnanse znechutil dalším fantastickým zákrokem a držel ještě naděje Sparty nad vodou. Ostatní spoluhráči už vypadali, že tu vodu polykají.
Když střídali Vojta s Haraslínem, tak u druhého zmíněného jsem si říkal, že předvedl další slabý výkon, stejně jako v derby. Nahradili je Kadeř s Kuchtičem. V 78. minutě jsem se rozčiloval. Sparta se po dlouhé době dostala na dostřel. Mercado přízemním centrem napříč vápnem všechny minul, ale pro míč si doběhl Sonne. Pro mě z neznámých důvodů se balon během několika vteřin dostal na půlicí čáru, kde se ho zmocnili domácí. Proč proboha Letenští vyklidí poslední třetinu útočné poloviny domácího celku a místo toho ještě balon vykombinují na půlku až do jeho ztráty? Odpovím si sám. Není komu přihrát, tak to hodí dozadu. Chybí pohyb bez balonu a tím nabídka. Než aby to hráč s míčem u nohy ztratil, tak to raději vrátí zpět. Tohle bych hráčům zakázal.
Koopmeiners byl autorem další tvrdé střely mířící do brány. Proti byly rukavice Jakuba Surovčíka. V další šanci už kapituloval. První střelu zneškodnil, ale proti zakončení Parrotta už byl bezmocný. Bránění pražského celku se už pod tíhou tlaku úplně rozpadlo. Na rovinu. Nebýt Surovčíka, už by nebylo na Letné o co hrát. Sparta jich mohla dostat pět, možná šest. Tragédie, kdy dopředu nula, dozadu s probíhajícím časem hrůza. Byl to právě Kuba Surovčík, který dal do odvety Letenským ještě nějakou naději.
Sparta se modlila za konec a nakonec ho vymodlila. Myslím si, že domácí odcházeli do kabin zklamaní i přesto, že vyhráli. Sparta byla zralá na totální KO. Já bych doporučil, aby už nikdo nic předem do televize nevyhlašoval a každý se soustředil sám na sebe, zda odvádí na hřišti všechno.
Začal bych u Briana Priskeho, který nevím, co ordinuje na trénincích svým svěřencům, protože Sparta nemá žádný přechod do útoku, ustoupila od presinku na obránce a hlavně nestřílí. Pokud se dostane někam ke třiceti metrům, raději se někdo otočí a nahraje zpátky. Tak je to pořád dokola. Nedá se na to dívat, je to hrůza, stejně jako to bylo v derby ve druhém poločase. Vojta dal sice gól, to beru, ale tlak na obránce je s jedním vysunutým křídlem bídný.
Když Alkmaar rozehrával od vlastní branky, sparťani už couvali k té své. Budu se opakovat, ale Sparta ztratila herní tvář. Já nevím, co praktikuje, jakým stylem se chce prezentovat. Přechodová fáze neexistuje, přesto skončím trochu pozitivně. Výsledek je díky Surovčíkovi do odvety více než hratelný, ale to by se na hřišti ze strany pražského celku muselo změnit úplně všechno. Haraslín by musel najít formu, kterou nechal před dvěma týdny někde v kabině a ostatní by se k němu museli připojit. Tak snad se to povede a deset hráčů se v odvetě odvděčí lepším výkonem tomu jedenáctému v bráně za jeho dnešní skvělý výkon postupem.
