Článek
Do sestavy i na lavičku se vrátilo konečně pár jmen. Hlavně od Mercada, který nastoupil vepředu s Kuchtou a Kuolem, jsem čekal oživení. Pohled na zálohu ve mně kreativitu nevzbuzoval. Mannsverk s Irvingem vůbec, snad jen Eneme svou rychlostí mohl platit jako podpora pro tři zmiňované vepředu. Na lavičce už byli připraveni Haraslín se Sochůrkem.
Zápas začal šancí domácích, kdy hlavička Špatenky měla gólové parametry. První spolupráce Mercada s Kuchtou skončilo nepřesným zakončením sparťanského útočníka. Další šanci po rohovém kopu měl Ševínský. Tedy šanci. Byla to dorážka, kde před ním stáli tři domácí hráči, takže to měl složité a dle toho to také dopadlo.
Rynešův pokus byl hezkým momentem, ale domácí gólman Krajčírik se překvapit nenechal. Po polovině prvního poločasu jsem se rozčiloval, protože sledovat Mannsverka bylo hodně náročné. Sparta ukořistila balon po špatné liberecké rozehrávce. Doleva to rozběhl Kuchta a jasně si říkal o přihrávku, jenomže Mannsverk to celé zastavil a nakonec o balon přišel. Věřím, že kdyby tam byl Sochůrek, přihrávka by na Kuchtiče šla.
Sparta měla více ze hry, držela balon, ale bylo to takové o ničem. Když jsem sledoval osm minut před koncem dlouhý pas na Honzu Kuchtu do běhu a on šel jeden na jednoho, čekal jsem, že se bude chtít domácího hráče zbavit nějakou kličkou. Kuchtič volil přímé zakončení, ale bylo slabé. Bohužel musím říci, že Kuchta běhal často za nepřesnou dlouhou přihrávkou. Chyběla přesnost při nacházení letenského hroťáka.
První poločas se stal minulostí a na rovinu řeknu, že jsem čekal ofenzivnější podívanou. Hosté byli kombinačně mírně lepší, ale remíza zhruba odpovídala tomu, co diváci sledovali na hřišti. Více jsem čekal i od Liberce. Jeho šestá příčka byla před tímto zápasem už neřešitelná, takže i on mohl hrát uvolněně. Diváci přesto branku neviděli a tak si na tu první museli fanoušci obou týmů počkat do druhé půle.
Druhý poločas začal sprostým skandováním letenského kotle na Lukáše Letenaye, který spadl po zásahu do obličeje. Jestli jsem kritizoval chování v Edenu, tak i takové skandování kulturu na stadionech moc dopředu neposune. Střela Kayonda z více jak třiceti metrů byla hodně šťiplavá. Surovčík ji vyrazil jen před sebe, kde se chystal na dorážku Letenay. Ševínský mu ji otrávil tak moc, že ani netrefil branku a ne, že by se trefit nedala. Za mě první obrovská gólovka domácích.
Irving, Kuchta, desátá řada. Takto bych stručně popsal šanci Letenských. I ta volala po gólu. Na šance tedy vyrovnáno. Hrál se přeci jen lepší fotbal, kde přicházely i šance. Po faulu Krollise se znovu připomněl hostující kotel a já budu zase kritizovat. Jeb.. Liberec bylo skandování. Stupidní.
Střídání, které vykouzlilo asi nejen mně úsměv na tváři. V 63. minutě vystřídali Kuol s Enemem a na hřiště vyběhli Haraslín se Sochůrkem. Pro dva střídající to nebyl nejlepší zápas, ale čekal jsem spíše stáhnutí Ryneše nebo Mannsverka.
Stránský vs. Surovčík, kde druhý jmenovaný byl vítězem. Hezká střela, kterou sparťanský gólman tygřím skokem kryl, byl krásným momentem na obou stranách.
Co mě zaujalo během utkání, bylo vymazání Mercada Azizem Abdu Kayondem, který hrál skvěle.
Haraslín to v další příležitosti kroutil jak to umí jen on, ale kroutil to málo. Skóre tak bylo stále bezgólové.
Čtvrt hodiny před koncem nastoupil i Martinec, který vystřídal Ševínského. A pak to konečně hosté prostřelili. Haraslín zatáhl balon po levé straně, míč se dostal ke Kuchtovi, který přiťukl k Sonnemu, jehož střelu ještě gólman vyrazil. Naštěstí jen do míst, kde nabíhal Mercado, který poslal Spartu do vedení.
Honza Kuchta netrefil prázdnou bránu v další tutovce, ale zřejmě by se i tak jednalo o ofsajdové postavení, takže vzruch v hledišti by byl stejně zbytečný.
Liberec ve druhé půli zkazil hodně rozehrávek a jednu z nich Sparta potrestala ke konci utkání. Jak se dostal balon k Haraslínovi, bylo mi jasné, že už ho nikomu nepůjčí. Tentokrát to bylo dobře. Nezpanikařil a jak si navedl míč na svůj obstřel, bylo jasné, že to zatluče k tyči. Bylo hotovo a utkání se mohlo v klidu dohrát a dohrálo. Jen Kayondo, jeden z nejlepších hráčů utkání, se nechal vyloučit za zbytečné komentáře k hlavnímu sudímu. Zbytečné, protože jestli mě někdo z libereckých hráčů zaujal, byl to on.
Sparta zaslouženě vyhrála v zápase, kdy první poločas moc ke koukání nebyl, ale ten druhý už byl atraktivnější. Oživení přinesli uzdravení hráči a to jak Sochůrek, tak i Rrahmani s Haraslínem.
Přiznám se, že některé poslední zápasy, kdy nastoupil Rrahmani ke Kuchtičovi, přineslo jejich zlepšenou spolupráci. Jen taková vsuvka, protože se mockrát spekulovalo o jejich vzájemné averzi. Z těch závěrečných zápasů to tak ale vůbec nevypadalo a do příští sezony by z toho mohla Sparta hodně těžit. To už ale předbíhám. Možná více než ze samotného vítězství mám radost z uzdravení Haraslína, Sochůrka, z toho, že jsem viděl znovu Mercada. Záloha se ve druhé půli po střídáních hodně oživila. Snad se v přípravě bude marodka dále na Letné vyprazdňovat a do prvního utkání v novém ročníku bude mít Sparta našlapanou i lavičku.
Závěrečné hodnocení celého ročníku si nechám po posledním zápase, ale dnes to byla postupně se zlepšující se Sparta, tak snad to bude pokračovat.
Na závěr mi dovolte sportovně pogratulovat Hradci Králové, který si zajistil poháry a může ho to sportovně posunout. Hradec se mi v této sezoně moc líbil. Tým okolo Vladimíra Daridy během celé sezony dokazoval, že patří do užší špičky a já „Votrokům“ přeji, aby uspěli i v pohárové Evropě.
