Článek
Téma je jediné. Fotbal v Brně. Předesílám, že nejsem žádný fotbalový fajnšmekr, fanoušek, fandící pouze Slavii, Spartě nebo Viktorce. Nikoliv. Prostě se rád podívám očima nezaslepenýma klubovou rivalitou na jakýkoliv hezký zápas. Ale zpět k Brnu. Málo zasvěcený čtenář sportovních zpráv si pod dojmem tak nepřetržité a neutuchající informační masáže o Brnu, která je v mnohých ohledech zcela jistě větší než u některých našich prvoligových týmů, určitě dumá, jak kvalitní soutěž musí to Brno hrát. Rozhodně ligu mistrů. A o víkendu ho přinejmenším čeká Real Madrid. Nebo Arsenal. Musíme mu držet palce!
Jenže skutečnost je zcela jiná. Tak prozaická. Slavná brněnská Zbrojovka se přes všechna slavná prohlášení již delší dobu stále potácí jen ve druhé lize, když v současné době dokonce sedí až na samém dně tabulky. Není to nic nového, jde jen o starý známý brněnský evergreen. Pamětníci potvrdí, že už v osmdesátých letech bombardoval redakci tehdejšího Československého sportu svými bolavými příspěvky jistý Dr. Přemysl Jílek. To jméno se nedá zapomenout. Rovněž on hrál na city a neúnavně psal, jaká že to je to křivda, když Brno pořád trčí jen a jen ve druhé lize. Takové hrdé město, které se za třicetileté války ubránilo Švédům. Podchod u nádraží i kvůli této nespravedlnosti pohltí povodeň plná krvelačných krokodýlů, podobných tomu, jehož vycpanina visí v průjezdu radnice, šaliny budou jen teskně zvonit a na Zelném trhu povadnou okurky.
Jenže, články jsou články, ale zakopaný pes bude určitě někde jinde.
