Článek
Večerem provázela opět elegantní moderátorka Světlana Witowská. Zvládla to dle mého názoru s noblesou. Nebyla sebestředná, slavnostnímu ceremoniálu sloužila. Z drobných chybiček a zaváhání dokázala snadno „vybruslit“ s vtipem a gracií. Měla jednu nespornou výhodu: vypadala u toho také velmi dobře.
Rád bych se zastavil u cen za celoživotní mistrovství. Ceny získali Štěpánka Ranošová (činohra), Viktor Preiss (činohra), Helena Vondráčková (muzikál a opereta), Naďa Šormová (opera), Josef Kotěšovský (balet, tanec a pohybové divadlo) a Jan Číhal (alternativní divadlo).
Jan Číhal bohužel v srpnu zemřel a cenu tak převzal jeho syn. Ale o svém plánovaném ocenění se ještě stihl dozvědět. Dokonce vystoupil v medailonku, který byl při slavnostním večeru odvysílán.
Za paní Štěpánku Ranošovou, legendární ostravskou herečku, která se ceremoniálu nemohla zúčastnit kvůli vysokému věku 97 let a zdravotnímu stavu, převzala cenu její sympatická vnučka, které se této role zhostila na výbornou.
Operní pěvkyně Naďa Šormová se převzetí osobně zúčastnila a návrat na scénu Národního divadla si po dlouhých letech užila. „Dávno již tomu, skončila jsem před třiceti lety. Díky Herecké asociaci, že si na mě vzpomněla,“ řekla také v děkovné řeči.
Stále aktivní a velmi vitální Josef Kotěšovský si dokonce odskočil na první scénu „v pracovním“ z děkovačky představení na Nové scéně, kde stále působí. Je pořád aktivním členem Laterny magiky, s kterou spojil svůj život. Byl sice ve svém proslovu „dlouhý“, ale vtipný. Jeho slova potěšila a pobavila. Škoda, že nebyło více času.
Největší rozdíl byl v přijetí nejvíce mediálně známých hvězd, které přebíraly ocenění. Helena Vondráčková se zachovala jako vždy. Tedy jako ryzí profesionálka. Bez velkých emocí. Poděkovala, zdůraznila, jak si ocenění váží. „Mám trochu trému, protože ta cena je pro mne velmi vzácná a důležitá,“ uvedla a poděkovala všem, kdo ji provázeli, byli jejími rádci a zůstali jí věrni.
Publikum, složené převážně z lidi z umělecké branže, tedy z herců, zpěváků, tanečníků, režisérů, choreografů a dalších profesí, ji ocenilo potleskem, který by se dal charakterizovat také jako profesionální. Přítomní si jistě uvědomovali, že Helena Vondráčková obdržela ocenění právem, ale to bylo také vše. Jistá vřelost tomu z obou stran prostě chyběla.
Naprosto odlišná reakce byla na Cenu Thálie za šíření divadelního umění v televizi, kterou obdržel Alfréd Strejček, herec, recitátor, zpěvák a muzikant, který dlouhé roky spolupracoval s kytarovým virtuosem a skladatelem Štěpánem Rakem. Strejček se už roky potýká s vážnými zdravotními problémy.
V roce 2017 onemocněl Guilain-Barrého syndromem, při němž ochrnul. Se svým osudem ale statečně bojuje za podpory manželky, herečky Jitky Molavcové, známé z dlouholetého učinkování v divadle Semafor po boku Jiřího Suchého.
Strejčkova řeč u příležitosti předání Ceny Thálie byla jedním z vrcholů večera. Děkoval Štěpánu Rakovi za dlouholetou spolupráci, a těm, kdo se již sedm let snaží vrátit mu zdraví, a především Jitce Molavcové, která jej prý léčí humorem. „Tu hlavní sílu a pomoc jsi mi dodával ty, Alfrédku, svou pevnou vůlí,“ řekla mu na to Molavcová do mikrofonu na jevišti. Přítomní ocenili tohoto statečného člověka dlouhotrvajícím potleskem vestoje.
Posledním oceněným večera byl herec Viktor Preiss, který obdržel vyznamenání za celoživotní mistrovství v oboru činohra. O tom, že je cena ve správných rukou jistě nikdo ani na chvíli nepochyboval. Viktora Preisse znali návštěvníci pražského Divadla Na Vinohradech po řadu let z mnoha ústředních rolí, stejně tak z dalších výrazných postav, které ztvárnil ve filmech a televizních seriálech a inscenacích. Z divadla se ale rozhodl před pár lety sám odejít. Chtěl skončit na vrcholu. Od té doby se objevuje pouze příležitostně ve filmu a televizi.
Viktor Preiss přišel na řadu až v samém závěru slavnostního večera, kdy už přímý televizní přenos Cen Thalie „přetékal“. Tedy byl už výrazně delší než byla jeho původně určená stopáž. Režisér už evidentně tlačil na moderátorku, aby vše zrychlila. Preiss o tom také věděl a vyrovnal se s tím noblesně. „Zahodil“ připravený projev a poděkoval velmi stručně.
Vyzdvihl „dívku, která mu věnovala už 57 let života“, tedy manželku Janu, také skvělou herečku, a vzdal hold lidem, které potkal a především divadlu, které je, jak řekl, nesmrtelné. „Říká se, že mezi námi žijí andělé. Já některé potkal, vzali mě za ruku, vyvedli na světlo, ukázali mi cestu a řekli … Teď se snaž sám. Tak jsem se snažil,“ řekl mimo jiné také Viktor Preiss. Není divu, že Preissovo upřímné a skromné vystoupení provázely ovace ve stoje.
V přijetí oceněných publikem v Národním divadle byly znát značné rozdíly. U na vozíku upoutaného Alfréda Strejčka ve stoje publikum ocenilo jeho statečný boj se zákeřnou nemocí a optimismus, s kterým se s osudem vyrovnává. V případě Viktora Preisse zase vzdalo stejným způsobem hold nejen jeho hereckému mistrovství, ale i jisté skromnosti, pokoře a lidskosti.
Helena Vondráčková je jistě velká profesionálka a uznávaná zpěvačka, která má stále řadu fanoušků. Za dlouholetou úspěšnou dráhu si ocenění zaslouží, a to i na divadelních prknech za skvěle ztvárněné muzikálové role, avšak přítomnému publiku z řad umělců v Národním divadle v jejím případě evidentně něco chybělo k tomu, aby povstalo a předvedlo „standing ovation“, který by se dal u takové hvězdy u příležitosti převzetí ceny za celoživotní mistrovství předpokládat. Nestalo se tak. Prostě jsou okamžiky, kdy zřejmě profesionalita není vše.
Zdroj: přímý přenost ČT 1
