Článek
Viktorii se v úvodu sezony hodně nedařilo. Prohrála v lize v Teplicích 0:1, remizovala v předkole Evropské konferenční ligy doma s kosovskou Dritou jen 0:0, doma s Hradcem Králové opět jen remíza 1:1. Opravdu špatný začátek. Plzeň se v úvodu sezony trápila. Měla sice povedená přípravná utkáni, ale opět se ukázalo, že „ostré“ zápasy jsou něco jiného. Viktoria bohužel navázala na nevydařený závěr jara. Nedávala góly, hra byla hodně těžkopádná, kombinace vázla. Oporám se nedařilo. Tým měl také několik zraněných hráčů. Čekalo se, jak dlouho trenér Koubek vydrží. I autor tohoto článku v té době nedával trenérovi velké šance.
Výsledkové zlepšení nastalo v odvetě v kosovské Dritě, kam kouč Koubek odjížděl tak trochu „s nožem na krku“. Kdyby plzeňští nepostoupili, asi by si nejspíš balil kufry. Přece jen vypadnout s neznámým kosovským klubem, to je určitě hodně daleko od představ Adolfa Šádka i nových rakouských majitelů. Viktoria ale vyhrála. Nebyl to lehký ani hezký zápas. Špatný povrch hřiště, několik přerušení kvůli výpadkům umělého osvětlení. Ale podstatné bylo, že to byl zápas se šťastným koncem pro Viktorii Plzeň, a tím i trenéra Koubka. V 23. minutě nastavení proměnil Jirka penaltu a Viktoria šťastně postoupila! Odvrátila tak ostudu i možný vyhazov trenéra.
Ten se nebál a po hodně nevydařeném startu sezony do sestavy „sáhnul“. Nechal sedět některé starší hráče, kteří v předchozích utkáních nepřesvědčili. Do sestavy zapracoval mladé hráče, hladové po úspěchu. Změnil také rozestavení. Viktoria začala hrát na tři stopery a hlavně začala dávat góly. Vyhrála doma v lize s Baníkem 3:1, porazila v dalším předkole Konferenční ligy maltskou Gziru 4:0, vyhrála v Českých Budějovicích 5:2 a v odvetě porazila znovu Gziru 2:0. Poté porazila doma Olomouc 2:1. S lepšími výsledky se začala pomalu lepšit i hra Viktorie.
Plzeň čekal důležitý dvojzápas v play off o Evropskou konferenční ligu s kazažským Tobolem. Tedy s poměrně neznámým soupeřem a naročným cestováním. Viktoria to zvládla. Venku vyhrála 2:1 a doma si to už v pohodě užila 3:0. Zajistila si tak účast v Evropské konferenční lize. V ní ji čeká opět kosovský tým, FC Ballkani, opět kazašský tým, FC Astana a k tomu nepříjemné chorvatské Dinamo Záhřeb. Tedy další náročné a dlouhé cestování do Kazachstánu, těžký chorvatský soupeř a Kosované, kteří vloni potrápili v EKL pražskou Slavii. Není to bohužel pro plzeňský klub zrovna nejatraktivnější skupina. Přitom také není snadná. Ale je to evropský pohár. A to je důležité. Navíc šance na postup alespoň z druhého místa určitě existuje, i když to nebude jednoduché. Zejména utkání na hřištích soupeřů.
Viktoria byla v létě ve složité situaci. Jednání s novými majiteli jestě nebyla ve finále. Klubový šéf Šádek jednal s více kandidáty, aby se nakonec překvapivě rozhodl pro v té době už skoro 72 letého Miroslava Koubka. Ten byl na rozdíl od jiných koučů volný. Měl za sebou angažmá v Hradci Králové. S týmem tam dosáhl výborných výsledků, i na hradecké poměry skvělého umístění, ale ke konci už to „skřípalo“ na trase trenér-hráči-vedení klubu. Trenér skončil pár kol před koncem minulého ročníku s odvoláním na zdravotní důvody po prodělaném covidu. V Plzni ho po tomto konci čekal asi málokdo.
Ale stalo se. Miroslav Koubek nastoupil opět do Viktorie Plzeň. Pod Adolfa Šádka. Tedy stejného šéfa, který ho před osmi lety po zisku titulu a několika nevydařených výsledcích nové sezony, kdy Viktoria po pod Koubkem vypadla z Evropy, překvapivě vyhodil. Teď ho stejný Šádek chtěl zpět. Koubek se netajil tím, že vzhledem k svému věku i situaci, v které Viktoria je, chápe svoji misi v Plzni jako „překlenovací“ úkol. Zároveň ale bylo jasné, že Koubek chce odvést co nejlepší práci a rád by podruhé z Plzně odcházel „hlavní branou“. Jako ten, kdo tým pozvednul nahoru a udělal s ním výborný výsledek. Tedy takový „plzeňský Jupp Heynckes“.
Miroslav Koubek překvapil. Jak už bylo řečeno, po nevydařeném startu se nebál změn. Ukázal, že věk je jen číslo. Prokázal větší odvahu než mnoho výrazně mladších trenérů. Když se nedařilo některým zkušeným borcům s reprezentačními zkušenostmi, nechal je sedět. Změnil rozestavení. Šanci dostali někteří mladíci, které namixoval se zkušenými. A tak se v sestavě zabydlel 23letý Hranáč, 21letý Dweh, 25letý Jirka, 26letý Cadu, 20letý Durosinmni či 22letý Šulc. Naopak na střídačce skončili ex-reprezentanti Vydra, Kopic, Kliment, Řezník, Jemelka a další zkušený muž Mosquera.
Viktoria Plzeň tak konečně zahájila dlouho odkládanou přestavbu a omlazování týmu. Paradoxně tak začala činit pod zdaleka nejstarším ligovým trenérem. Trenér Koubek ukázal, že mu odvaha nechybí, že se nebojí „do toho říznout“ a dát mladým příležitost. Stejně jako se nebojí dát příležitost a kompetence také svým mladším asistentům, aby se více v tréninkovém a předzápasovém procesu realizovali. Koubek logicky ve svém věku k sobě potřebuje akční asistenty. Bývalí výborní ligoví hráči Trousil, Bečka, Bakoš či Kozáčík, dnes v roli asistentů, toto splňuji. Miroslav Koubek si asi uvědomuje, že jeho působení ve Viktorii nebude dlouhé. Rok či dva, pak předá „veslo“ mladšímu trenérovi, ale i tak může být úspěšné a velmi přínosné pro obě strany. Trenér se nebál změn a měl zatím i potřebné štěstí. Viktoria je v základní skupině Konferenční ligy a v české lize má po šestém kole, v kterém porazila Bohemians 2:0, 13 bodů a stíhá čelo tabulky. Čas ukáže, kam až se Viktoria pod Miroslavem Koubkem posune. Přál bych mu, aby jednou odcházel z Plzně hlavní branou.
