Přestoupí Pavel Šulc do Slavie? Může pražský klub konkurovat nabídkám ze západních lig?

Pavel Šulc se stal v posledních dvou sezonách hvězdou českého fotbalu. Ofenzivní fotbalista táhne plzeňskou Viktorii v nejvyšší soutěži a evropských pohárových utkáních. Hraje pravidelně za národní mužstvo. V anketě „Fotbalista roku 2024“ obsadil třetí místo za Tomášem Součkem z londýnského West Ham United a Lukášem Provodem z pražské Slavie.

Pojďme si nejdříve krátce připomenout, odkud se tento fotbalista na české scéně vzal. Kudy vedla jeho cesta na vrchol? A kam může dále pokračovat?

Narodil se 29. prosince 2000 v Karlových Varech. Za žáky začal hrát v Toužimi. Pak přešel do 1. FC Karlovy Vary. Odtud v deseti letech do Viktorie Plzeň. Tam prožil další žákovská a juniorská léta. S plzeňským týmem si zahrál v sezoně 2018/19 juniorskou Ligy mistrů. Viktorka nastoupila v základní skupině proti CSKA Moskva, AS Řím a Realu Madrid. Skončila na 3. místě s pěti body.

V lednu 2019 ho tehdejší trenér plzeňského „A“ týmu Pavel Vrba vzal do na zimní přípravy. Do kádru pro jaro se ale neprosadil a byl poslán na hostování do druholigové Jihlavy, s kterou hrál dokonce baráž o první ligu (nechvalně známý dvojzápas s Karvinou, z kterého Jihlava po výsledcích 1:2 a 1:1 nepostoupila).

V létě 2019 zamířil na další hostování do tehdy prvoligové Opavy, kde v nejvyšší soutěži v 18 letech a 6 měsících debutoval proti českobudějovickému Dynamu. V sestavě Opavy s Pavlem Šulcem nastoupil například pozdější slávistický útočník Václav Jurečka, který vstřelil jedinou branku zápasu, a tvořivý záložník, ligový cestovatel Pavel Zavadil. Známý také z působení v Ostravě, Spartě, Zbrojovce, Příbrami a Olomouci.

Poměry v Opavě, která hrála o sestup, však byly všelijaké. Proto se po konci podzimní části plzeňský šéf Adolf Šádek rozhodl poslat nadějného mladíka v rámci hostování na další ligovou štaci, tentokrát do Dynama České Budějovice. Na jaře 2020 odehrál na jihu Čech 11 zápasů, vstřelil 2 branky, u 3 asistoval.

Podzim 2020 strávil ještě v Českých Budějovicích. Nastoupil do 4 utkání. Do zimní přípravy se zapojil už v mateřské Plzni. Tým vedl Slovák Adrián Gula. Po něm ho pak převzal bývalý reprezentační hráč i trenér Michal Bílek. Pavel Šulc nastoupil do dvaceti utkání a vstřelil jeden gól.

V ročníku 2021/22 nastoupil v dresu Viktorie dokonce už k 27 utkáním. Vstřelil ale pouze jednu branku a u jedné asistoval. Byl součástí týmu, který se stal mistrem ligy. Velmi často ale jen střídal. Měl průměr pouze 35 odehraných minut na utkání. Jeho velkým problémem bylo proměňování šancí.

Známý je zápas na Spartě, kde šel dvakrát sám na branku a ani jednou neproměnil. „Je to obrovská chyba. Šulc měl dvě stoprocentní šance, které rozhodly o tom, že jsme tady nevyhráli. Kdybychom dali na 3:1, pravděpodobně už by bylo o výsledku rozhodnuto. Budeme pracovat na tom, aby koncovku zlepšil. To je všechno, co pro to můžeme udělat,“ řekl tehdy trenér Bílek po utkání dle médií na tiskové konferenci.

Pavel Šulc se dostal na trávník jako náhradník za stavu 2:1 pro Viktorii, ale doslova „zazdil“ dvě stoprocentní možnosti a Sparta pak v nastaveném čase vyrovnala na 2:2. Poté se na jeho hlavu snesla z plzeňského tábora obrovská kritika a byl označen za hlavního strůjce ztráty důležitých bodů. Viktoria ale mistrovský titul nakonec i tak získala.

Pavel Šulc si nevěřil, mělo to vliv na jeho psychiku a výkony. Proto v létě raději opět odešel na hostování. „Určitě byla varianta zůstat v Plzni i dál a zažít evropské poháry, ale asi bych toho odehrál minimum. Z Jablonce mě oslovili trenér Horejš i pan Pelta, tak jsem se rozhodl, že půjdu sem, že to pro moji kariéru bude nejlepší v této chvíli,“ uvedl tehdy v médiích s tím, že Jablonec upřednostnil před nabídkou Hradce Králové.

Působení v Jablonci, pod trenérem Davidem Horejšem, který ho trénoval už v Českých Budějovicích, mu výrazně prospělo. Fotbal ho zase začal bavit. Jeho výkony šly nahoru. V sezoně 2022/23 odehrál 32 utkání, vstřelil 5 branek, na 4 přihrál. Vrátil se opět do Štruncových sadů. Tentokrát už jako jiný fotbalista. Výrazně sebevědomější. S kvalitnějším zakončením.

Tým převzal Miroslav Koubek, který mu začal ordinovat ofenzivnější pojetí než jeho předchůdce. Po nepovedeném začátku také posadil několik starších hráčů mezi náhradníky a sestavu omladil. Pravidelně začali hrát mladí Šulc, Hranáč, Dweh a další. Pavlu Šulcovi se dařila spolupráce s Tomášem Chorým, který nastupoval na hrotu útoku. Šulcovi dělal prostor, sklepával míče. Ten z toho těžil.

V sezoně 2023/24 se stal hvězdou ligy. Druhým nejlepším hráčem dle odborníků a nejlepším dle hlasování fanoušků. V české nejvyšší soutěži v 31 utkáních vstřelil 18 gólů a přidal 6 asistencí. V Konferenční lize odehrál 13 utkání (2 góly, 2 asistence). Pět zápasů přidal ještě v MOL Cupu (2 góly).

Na jaře debutoval také v seniorském národním týmu. Působil už dříve v juniorských reprezentacích od U-16 po U-21. První nominaci do „A“ týmu ČR dostal na přípravné zápasy v březnu 2024 proti Norsku a Arménii. Poprvé nastoupil v zápasu s Norskem v Oslo (1:2) v 23 letech a 2 měsících. V červnu minulého roku se také zúčastnil závěrečného turnaje EURO 2024. Český tým skončil ve skupině.

V probíhající sezoně navázal na výborné výkony z minulé. Je oporou, jedním z klíčových fotbalistů plzeňského týmu. Dosud odehrál 26 ligových utkání (nechyběl ani jednou!). Vstřelil 9 gólů a přidal 6 asistencí. K tomu v Evropské lize 16 utkání, 4 góly a 5 asistencí. Navrch jeden zápas v MOL Cupu. Na kontě má už 166 ligových startů, 35 utkání v evropských pohárech a 10 v seniorské reprezentaci. Je stabilním členem národního týmu. Na podzim minulého roku nastoupil do všech šesti mezistátních utkání. Ani nyní v nominaci na kvalifikaci o postup na MS 2026 pochopitelně nechybí.

Pavel Šulc je v ideálním fotbalovém věku. V prosinci mu bylo 24 let. Nabral sebevědomí a zkušenosti v ligových, mezinárodních a mezistátních zápasech. Nebojí se v ofenzivě „to vzít na sebe“. Zvýšil produktivitu. Dokáže si častěji poradit s šancemi, které dříve zahazoval. Stal se výraznou osobností. Plzeňský klub už pomalu „přerostl“. V poslední době se spekuluje o tom, kam z Viktorie přestoupí.

Mluví se o zájmu evropských klubů. V médiích se objevují úvahy dokonce o třech klubech Premier League, kterými údajně mají být Manchester City, Tottenham a Aston Villa. Pavel Šulc by měl být prý také v hledáčku italských klubů z Neapole a Atalanty, francouzské Marseille a německých klubů z Dortmundu a Leverkusenu.

Už na začátku září minulého roku se spekulovalo o zájmu španělského Getafe. Jeho nabídka prý tehdy vedení Viktorie neuspokojila. Byla údajně (dle stejného zdroje) 9,5 milionu eur. Ale kdo ví, co je na tom pravdy … Pro zajímavost, Ladislav Krejčí odešel z pražské Sparty do Girony za 8 milionů eur.

Zároveň se v médiích stále řeší také možnost letního přestupu do pražské Slavie. O tom mluvil nedávno také bývalý kouč obou klubů Dušan Uhrin mladší pro Sport.cz. „Myslím, že Šulc půjde do Slavie. Za své výkony by si to zasloužil. Slavia se Spartou jsou top týmy, které určitě jinak platí než Plzeň. Slavia bude hrát Ligu mistrů, kádr bude muset mít široký a kvalitní,“ řekl Uhrin ml.

S blížícím se koncem sezony budou podobné spekulace sílit. Jaké scénáře jsou tedy možné?

Pokud přijde na Pavla Šulce plzeňskému klubu nabídka typu Kinský nebo Souček, tedy z nějakého evropského velkoklubu z TOP 4 lig, který hraje pravidelně Ligu mistrů, a bude atakovat hranici 15 milionů eur a více (tedy zhruba 375 milionů korun a výš), pak asi nebude co řešit. Alespoň z pohledu plzeňského klubu. To je scénář, který by se asi nejvíce líbil také klubovému šéfovi Adolfu Šádkovi. Neposílit přímou konkurenci v české lize a vyinkasovat pořádný „balík“.

Pavel Šulc má v plzeňském klubu smlouvu do léta 2026. Jeho prodej o rok dříve je tedy více než pravděpodobný a logický. Plzeň bude mít zájem ho prodat. Pokud se nedomluví s Šulcem na prodloužení smlouvy (za tučný bonus) do roku 2027 či 2028. To by zvedlo jeho cenu pro případné zájemce.

Je částka 375-400 milionů reálná? Není to vyloučené. Ale…

Tomáš Souček odcházel v roce 2020 do WHU údajně za více než 16 milionů eur. Když nastoupil k poslednímu utkání za sešívané, bylo mu 24 let a devět měsíců. Už předtím poslal londýnský klub Slavii zhruba 4,5 milionů eur za hostování. Slavia tak tehdy za Součka inkasovala dle Forbes.cz celkem 540 milionů korun. V Londýně se prosadil. Na kontě má už přes 175 utkání a 34 gólů v Premier League. Na většinou defenzivního záložníka skvělá vizitka!

Adam Hložek odcházel ze Sparty v roce 2022 do Leverkusenu za 13 milionů eur. Tedy zhruba 325 milionů korun. Hložek byl velkým talentem od mládí. K podobnému přestupu dlouhodobě směřoval. Ligu hrál od šestnácti. Odcházel výrazně dříve než Souček nebo Šulc, pokud se tak v létě stane. Poslední zápas za Spartu sehrál v 19 letech a 9 měsících. V Leverkusenu se ale neprosadil.

David Jurásek po jedné sezoně ve Slavii, která se mu náramně vydařila, zamířil do Benfiky Lisabon za 14 milionů eur. Tedy zhruba 350 milionů korun. Bylo mu 22 let a 9 měsíců. Ligu hrál v Česku pouze 1,5 sezony. Neprosadil se. Za Benfiku odehrál jen 6 ligových zápasů a 3 v Lize mistrů a odešel na hostování.

Antonín Kinský odešel po půlsezoně ve Slavii a celkem 37 ligových startech (19 Slavia, 18 Pardubice) do Tottenhamu Hotspur za zhruba 16,5 milionů eur. Tedy více než 412,5 milionů korun. Měl skvělý vstup, pak chyboval, nečekaně brzy se uzdravil původní první gólman. Kinský nechytá. Sedí na lavičce nebo tribuně.

Finančně je přestup do zahraničního velkoklubu vždy vysoce přínosný. Fotbalově je to naopak riskantní a nevyzpytatelné. Kdo by čekal pár let předtím, když byl jako nepotřebný poslán do druholigové Viktorie Žižkov, že Tomáš Souček udělá jednou velkou kariéru v Premier League? Nebo, že ji bude hrát několik let úspěšně také Vladimír Coufal? Nakonec jsou (zatím) oba (zejména Souček) výrazně úspěšnější, než Adam Hložek a mnozí další, kteří byli talentovanější. Tomáš Souček se stal už počtvrté nejlepším českým fotbalistou roku.

Pokud přijde na Pavla Šulce z Evropy opravdu velká nabídka, bude záležet především na hráči. Dá se předpokládat, že klub bude jednoznačně pro přestup. Plzeňský šéf je zkušený fotbalový funkcionář a obchodník. Ví, že taková možnost může být jen jednou. Nabídka v takové výši už se na stejného hráče nemusí nikdy opakovat. Stejné si uvědomují v podobných situacích i sami fotbalisti. Proto obvykle s přestupem souhlasí. Chtějí to zkusit.

Přestup do evropského velkoklubu pochopitelně přináší pro hráče velkou sportovní příležitost a obrovský finanční benefit. Hráč se může finančně zabezpečit i do konce života. Rizikem je, že se ve velkoklubu neprosadí. Skončí na střídačce, případně na tribuně či odchází po čase na hostování do horšího klubu.

Nabídku tohoto typu, tedy „co se neodmítá“, Viktoria na Pavla Šulce dosud neměla. Je otázka, jestli v letním přestupním termínu přijde. Jisté je, že takové by pražská Slavia konkurovat určitě nemohla. Nebo ani nechtěla. Angažovat českého fotbalistu za částku kolem 375-400 milionů korun by rozbouřilo hladinu přespříliš a nadělalo spoustu „zlé krve“ uvnitř i vně klubu. To si Slavia nemůže dovolit.

K přestupové částce by bylo nutné přičíst hvězdný plat, který by byl v takovém případě výrazně odskočen od ostatních slávistických hvězd. Slavia by to sice nejspíš i tak finančně ustála, vydělala na Kinském přes 400 milionů korun, v létě nejspíš někoho dalšího prodá, má movitého majitele, bude mít vysoké příjmy z Ligy mistrů. Ale dobrotu by to nedělalo.

Jiným nabídkám z „obyčejných“ klubů západní Evropy, které se mohou pohybovat v úrovni 10-11 milionů eur, by se ale Slavia rovnat mohla. Dle známého fotbalového portálu je aktuální odhadovaná tržní cena Pavla Šulce 10 milionů eur, tedy zhruba 250 milionů korun. To je částka, kterou si Slavia určitě může dovolit. Unést ji vůči veřejnosti a poměrům v klubu. I když, dát za českého fotbalistu na trase Plzeň - Slavia čtvrt miliardy korun, to by jistě bylo v českých krajích velké haló. Oproti západoevropským klubům tzv. druhé garnitury, které hrají obvykle Evropskou či Konferenční ligu, a někdy ani to ne, může Slavia nabídnout Pavlu Šulcovi Ligu mistrů a snadnou aklimatizaci. Tedy jisté místo v základní sestavě.

Slavia dala za Davida Zimu při jeho loňském návratu přes 100 milionů korun. A to je stoper. Tedy defenzivní hráč. Ti jsou v porovnání s ofenzivními fotbalisty levnější. Za útočníka Tomáše Chorého utratila kolem 75 milionů korun. Chorý je sice hrotový útočník, ale v době přestupu mu bylo už více než 29 let. To hraje podstatnou roli. Slavia ho už také nejspíš výhodně neprodá. Tímto směrem se vynaložené finance do něj nezhodnotí, na což mnozí při jeho přestupu také poukazovali a uváděli ho jako „nesmysl“.

Tomáš Chorý se však vyplatí pražskému klubu jiným způsobem. Když Slavia, s jeho výrazným přispěním, vyhraje ligový titul, zajistí si přímou účast v Lize mistrů v příští sezoně. Vyinkasuje od UEFA kolem 800 milonů korun, další příjmy bude mít od sponzorů, vstupného, merchandisingu a podobně. I když s tím samozřejmě vzrostou i její náklady. Ale jednou sezonou v Lize mistrů to také nemusí skončit. Hrát ji opakovaně, to už by byla „jiná káva“.

Pavel Šulc je ofenzivní záložník nebo útočník. Je mu teprve 24 let. Při ideálním scénáři může ještě za rok či dva ze Slavie dál výhodně přestoupit. Zejména pokud se blýskne výkony v Lize mistrů. Pokud ho tato soutěž prověří, a on v ní uspěje, ztratí velcí zájemci obavy, zda to zvládne. Ty teď mohou logicky mít.

Upřímně, zájem Manchesteru City zní sice mediálně velmi lichotivě, ale těžko si představit, že Pavel Šulc přestoupí přímo z Plzně do Manchesteru a bude hrát podhrot Erlingu Haalandovi. Bylo by to moc hezké, ale je to spíše sci-fi.

Takový Manchester City se pohybuje v naprosto jiných dimenzích. Kdyby se rozhodl dát za Pavla Šulce třeba 20 milionů eur, tedy půl miliardy korun, což může být částka, o které tajně sní Adolf Šádek, kupuje tím tak možná hráče na střídačku, do širšího kádru.

Hvězdy totiž nakupuje za úplné jiné částky. Například Kevin De Bruyne přišel za 76 mil. eur (1,9 miliardy Kč), Joško Gvardiol za 90 mil.eur (2,25 miliardy Kč), Erling Haaland za 60 mil. eur (1,5 miliardy eur), Omar Marmoush za 75 mil. eur (1,88 miliardy eur).

Pro plzeňskou Viktorii je tuzemský přestup jistě méně vítaným řešením. Adolf Šádek netouží po tom, posilovat ligovou konkurenci. Na druhou stranu, podobné přestupy už se v nedávné minulosti na trase Viktoria - Slavia udály. Nejdřív si to z Plzně namířil do Edenu v lednu minulého roku Jindřich Staněk a půl roku po něm i Tomáš Chorý. Adolf Šádek má také poměrně přátelské vazby na slávistického šéfa Jaroslava Tvrdíka. Tihle pánové se jistě dohodnou, když na tom budou mít zájem. Kdo ví, třeba už si v tomto směru k Šulcovi něco řekli.

Kromě samotné přestupové částky mohou být navíc ve hře od Slavie také hráčské kompenzace (jako v případě Červa a Valenty, kteří putovali spolu s financemi na západ Čech místo brankáře Staňka), další bonusy pro plzeňský klub za Šulcovy odehrané zápasy, zejména v Lize mistrů, a procenta z případného dalšího prodeje ze Slavie do zahraničí.

Pro Slavii by angažování Pavla Šulce z mého pohledu smysl dávalo. Matematika je jednoduchá. Slavia dnes poměrně běžně kupuje mladé zahraniční fotbalisty za 2,5-3,5 miliony eur. Tedy za zhruba 62,5 až 87,5 milionů korun. Například Igoh Ogbu přišel do Edenu za 2,5 milionu eur. Malick Diouf za 2,7 milionu eur. Christos Zafeiris za 2,6 milionu eur. Divine Teah za 3,5 milionu eur. Tak prostě místo třech či čtyř takových mladých nadějných „no-name“ cizinců koupí jednoho už známého, prověřeného českého reprezentanta za 10-12 milionů eur. Finančně to je možné.

Slavia bude muset v létě pro Ligu mistrů posílit. Rozšířit kádr. Nikoliv početně, ale kvalitou. Sehnat hráče do defenzivy je vždy snadnější. Do ofenzivy je to výrazně složitější. A se střelci je potíž největší. Ti opravdu výrazně nadstandardní jsou ve světě „nedostatkovým zbožím“. Navíc často extrémně drazí. To už je naprosto mimo slávistické reálie.

Pokud dáte za zahraničního útočníka 100 - 150 milionů korun, není to často žádný velký „bombarďák“. Riziko, že se v české lize neaklimatizuje a neprosadí, je poměrně značné. To je vidět třeba na posledních přestupech cizinců do Sparty. Například Albiona Rrahmaniho, kterého Sparta pořídila za 5 milionů eur z rumunské ligy. Tedy zhruba 125 milionů korun. A žádné velké terno to tedy zatím rozhodně není. Spartě se v tomto směru dobře vedlo pouze v době, kdy její přestupovou politiku ovlivňoval Brian Priske. To dokázala v cizině dobře a poměrně levně nakoupit. Priske odešel a přestupy bratrů Rosických jsou opět tam, kde byly před příchodem dánského kouče. Ale to je jiná story.

Pavel Šulc je v ofenzivě kreativní. Je gólový. Z Plzně či reprezentace se velmi dobře zná se Staňkem, Chorým, Provodem, Bořilem, Douděrou a dalšími. S Tomášem Chorým mu to v Plzni skvěle fungovalo ve dvojici podhrot - hrot. Šulc je rychlostní typ, není „líný na krok“. Vhodný do atletického, běhavého fotbalu. Zklidnil se v zakončení. Má velmi dobrou orientaci v pokutovém území. Dokáže se tam prosadit i proti kvalitnějším obranám, což ukázal i v utkání s římským Laziem. Jeho pěkná branka v prvním duelu bohužel pro těsný ofsajd neplatila. Každopádně z tohoto pohledu by neměl být problém. Není důvod, aby do slávistické hry nezapadl. Dokázal by jí dodat leccos z toho, co jí ještě chybí.

Slavia zase buduje silné české jádro týmu. V éře prvního slávistického týmu Jindřicha Trpišovského, který vyhrál ligové tituly a hrál Ligu mistrů, ho měla: Ondřej Kolář, Vladimír Coufal, Jan Bořil, Ondřej Kúdela, Tomáš Souček, Milan Škoda, Josef Hušbauer, Alex Král, Lukáš Masopust, Petr Ševčík a další. Přísun velkých financí od čínských majitelů před pár lety vyschl, Slavia tehdy musela hráče prodávat více než by chtěla, aby zajistila nákladný chod klubu. V sestavě měla mnohdy i osm či devět cizinců. Na kolísavosti výkonů to bylo znát.

S novým majitelem, českým miliardářem Pavlem Tykačem, přišla opět personální stabilizace. Slavia v posledním roce cíleně posílila kabinu českými fotbalisty. Koupila Jindřicha Staňka, Tomáše Chorého, vrátil se David Zima. S nimi silnou českou kostru tvoří Tomáš Holeš, Lukáš Provod, který v Edenu prodloužil smlouvu, David Douděra a veterán Jan Bořil.

Navíc jsou tu další mladí Češi jako Tomáš Vlček, Dominik Pech, Štěpán Chaloupek či Vasil Kušej. Zapomenout nelze ani na Slováka Ivana Schranze, který už je po letech také „domácí“. Na české fotbalisty se „nabalují“ cizinci jako Ogbu, Zafeiris, Diouf, Dorley, Michez, Teah, Botos či Moses.

Těžká otázka. Pokud přijde obrovská nabídka z nějakého evropského velkoklubu, Plzeň bude mít jistě zájem ho prodat a Pavel Šulc to nejspíš bude chtít také zkusit. Je to logické. I když to nemusí vyjít. Konkurence v takových klubech je velká. Hráč, který přichází z české ligy, nemá vůbec nic jistého, i když za něj dá klub 300 či 400 milionů korun. Nemusíme chodit daleko. Stačí připomenout Antonína Kinského, Davida Juráska či Adama Hložka.

Dalším případem je bývalý Šulcův spoluhráč z Plzně i národního týmu, mladý stoper Robin Hranáč. Po skvělé sezoně v Plzni přestoupil za 8 milionů eur (200 mil. Kč) do Hoffenheimu. V klubu, kterému se celou sezonu nedaří a pohybuje se jen lehce nad pásmem sestupu, nastoupil zatím jen do čtyř bundesligových utkání. Naposledy na začátku února. Jinak sedí na střídačce. Někdy dokonce na tribuně. Z výše uvedeného je evidentní, že rychlý přestup do zahraničničí má svá nemalá rizika.

I tak spíše očekávám, že Pavel Šulc skončí v létě v nějakém zahraničním klubu. Avšak, pokud Viktoria nebude mít velkou evropskou nabídku, která by atakovala 15 milionů eur, může být přestup do pražské Slavia ve hře. Fakt, že se o velkém zájmu předních evropských klubů z anglické Premier League, španělské LaLigy či německé Bundesligy hovoří, ještě nic neznamená.

Od sledování hráče ke konkrétní nabídce je mnohdy velmi daleko. Takových fotbalistů kluby sledují po světě „mraky“. A také záleží na tom, o jaké kluby z TOP lig se jedná. Jestli hrají Ligu mistrů či alespoň Evropskou ligu. Anebo se pohybují v druhé polovině tabulky.

Na druhou stranu je jasné, že si Pavel Šulc, díky svým výborným výkonům a působení Viktorie v Evropské lize, už jisté jméno udělal. Ví se o něm. Na jakou nabídku z Evropy to bude v létě stačit? Toť otázka.

Červenobílí, jak už bylo řečeno, musí v létě posílit, chtějí-li být v Lize mistrů aspoň trochu konkurenceschopní. Poslední zkušenost Sparty v této soutěži je alarmující. Slavia určitě nechce být za „otloukánka“. Pavel Šulc by měl ve Slavii zase takřka jistotu, že když udrží současnou formu, bude pravidelně hrát. V Lize mistrů se může zviditelnit a za rok se případně posunout dál. Jako už zase o něco lepší hráč. S vyšším potenciálem.

Záležet bude nejen na stanovisku plzeňského šéfa Šádka, ale také samotného Pavla Šulce. Na rozdíl od Staňka či Chorého, kteří v poslední době přestoupili z Plzně do Slavie, je odchovancem klubu. Odejít přímo do Slavie pro něj může být také lidsky trochu složitější.

Při vší úctě k výsledkům a úspěchům tohoto klubu v posledních patnácti letech. To nemyslím nijak zle. Chápu, že se to fanouškům Viktorie nemusí líbit. Ale je to fakt. V Česku byly, jsou a nejspíš vždy budou pouze dva kluby s celonárodním přesahem, které mají ve větší míře fanoušky po celé republice - Slavia a Sparta. Plzeňská Viktoria je v Chance lize výborným zástupcem západních Čech. Tak jako třeba ostravský Baník zase Moravy a Slezska.

Z tohoto pohledu je logické, když špičkový český hráč ostravského Baníku či plzeňské Viktorie přestoupí do Slavie či Sparty. Není to nic neobvyklého. Bývalo to tak i v minulosti. Pochopitelná je námitka, že Slavia (či Sparta) tím oslabuje ligovou konkurenci. Na druhou stranu, chceme-li, aby český fotbal měl v Evropě alespoň trochu konkurenceschopný klub v Lize mistrů, a ten nebyl složený jen z cizinců, pak je přirozené, že Slavia zkouší získat nejlepší české hráče odjinud.

Obdobné je to i v jiných zemích. V Německu přestoupila řada fotbalistů například z vestfálského Dortmundu do mnichovského Bayernu. Včetně Roberta Lewandowskeho. Šli prostě v rámci země do ještě většího a významnějšího klubu. Stejně tak špičkoví italští fotbalisti často směřují do milánských a turínských klubů. Španělští zase do madridského Realu či Barcelony.

Ať už Pavel Šulc skončí v létě v dresu pražské Slavie či ve zcela jiném klubu v jiné zemi, anebo bude ještě pokračovat další sezonu v plzeňské Viktorii, přejme si, aby se mu dařilo nadále stejně dobře nebo raději ještě lépe. Český fotbal a český národní tým ho potřebují. Takových fotbalistů totiž nemáme mnoho.

Další zdroje: statistiky Livesport, Transfermarkt, CS Fotbal, MK