Článek
Ve veřejné debatě často zaznívá, že transformace energetiky bez jádra nejde uskutečnit.
Podívejme se ale na reálná čísla z Velké Británie, tedy země, která dělá obojí: staví jádro a zároveň masivně posiluje síť pro obnovitelné zdroje.
1. Kolik stojí nové jádro
Projekt Hinkley Point C:
- výkon: 3,2 GW
- CAPEX: přibližně £31–35 miliard v cenové hladině roku 2015
- v dnešních cenách se v mediálních a tržních odhadech objevují i čísla kolem £45–50 miliard
Přepočteno na jednotku výkonu to znamená přibližně £10–15 miliard za 1 GW.
Zdroje:
2. Kolik stojí přenos
Británie řeší konkrétní problém. Vítr je hlavně na severu, zejména ve Skotsku, zatímco velká část spotřeby je na jihu Anglie.
Proto staví nové severojižní přenosové projekty, zejména Eastern Green Link.
EGL2:
- kapacita: 2 GW
- cena: přibližně £4,3–5 miliard
EGL1:
- kapacita: 2 GW
- cena: přibližně £2–2,5 miliardy
Přepočteno na jednotku výkonu to znamená asi £1–2,5 miliardy za 1 GW přenosové kapacity.
Zdroje:
3. Přímé srovnání jádra a přenosu
Jaderná elektrárna — £10–15 mld / GW
Přenos (HVDC) — £1–2,5 mld / GW
Přenos je tedy přibližně pětkrát až desetkrát levnější než nová výroba v jádru, pokud srovnáváme investici na jednotku výkonu.
4. Férové srovnání: OZE a přenos
Samotné vedení elektřinu nevyrábí, takže fér srovnání není jádro proti vedení, ale jádro proti kombinaci OZE a přenosové infrastruktury.
U offshore větru v britském prostředí se typicky pracuje s investičním řádem kolem £2–4 miliard za 1 GW instalovaného výkonu.
Pokud k tomu přičteme přenos:
- OZE: £2–4 mld / GW
- přenos: £1–2,5 mld / GW
- celek: přibližně £3–6,5 mld / GW
To znamená, že kombinace OZE a přenosu vychází typicky asi dvakrát až třikrát levněji než nové jádro.
5. Proč se ta vedení vůbec staví
Británie tyto projekty nestaví jen preventivně. Důvod je jednoduchý: síť dnes často nezvládá přenést výkon z větrných zdrojů na severu do míst spotřeby. Výsledkem jsou vysoké náklady na omezování výroby.
Podle Reuters má projekt EGL1 přinést úsporu přibližně £870 milionů ročně díky snížení congestion a constraint costs.
Zdroj:
6. Jednoznačný závěr
Jádro není špatné řešení, ale není ani ekonomicky dominantní řešení.
Pokud má země k dispozici kvalitní obnovitelné zdroje, často vychází levněji postavit kombinaci OZE a přenosové infrastruktury než nový jaderný výkon.
V britském případě se ukazuje, že hlavní problém dnešní elektroenergetiky není jen výroba, ale především schopnost dopravit elektřinu z míst, kde vzniká, do míst, kde se spotřebovává.
Za cenu 1 GW nového jaderného výkonu lze v mnoha případech postavit zhruba 2–3 GW OZE včetně potřebného přenosu.
Stručně
- jádro: přibližně £10–15 mld / GW
- OZE a přenos: přibližně £3–6,5 mld / GW
- hlavní systémový problém není vždy nedostatek výroby, ale často nedostatečná síť
Právě proto je přesnější vést debatu jako srovnání jádra proti OZE a přenosu, ne jádra proti samotnému vedení.
