Článek
V současném mediálním prostoru je věnována pozornost SMS zprávám ministra Macinky, adresovaným prezidentu Pavlovi prostřednictvím jeho poradce Koláře.
Vydíral jimi ministr Macinka prezidenta Pavla?
Pro média nějaký advokát Tomáš Sokol uvedl: „Nedovedu si představit, že by za to byl odsouzen“.
Takový názor má spíše blíže k přípravě jeho autora na lukrativní obhajobu Macinky než k názoru objektivně kvalifikovanému.
Jiní médii neprotežovaní právníci zastávají názor, že v daném případě jsou naplněny všechny znaky zločinu vydírání podle § 175 odst. 2. písm. g) trestního zákoníku.
Macinka totiž svými SMS projevil vůči prezidentovi pohrůžky jiné těžké újmy (působením na výlučné a ústavní pravomoci prezidenta jako nejvyššího ústavního činitele), směřující a nutící jej k tomu, aby prezident proti své vůli a proti svému politickému přesvědčení něco konal, opominul nebo trpěl.
Motiv jednání autora SMS spočívá v protiprávním působení na politické přesvědčení prezidenta, který nejmenoval navrženého ministra Turka, přítele Macinky, což mimoděk doznává i sám Macinka.
V pojetí trestního práva strany uvedené skutkové podstaty jsou podezřelý a poškozený.
Je nevědomostí, anebo záměrem někoho, aby bylo ve veřejném prostoru uvedené protiprávní jednání zlehčováno na toliko jako na spormezi ministrem a prezidentem?
Jednání Macinky však nelze a nebude posuzováno jako spor mezi stranami. Macinka bude posuzován jako osoba podezřelá ze spáchání zločinu, a prezident Pavel jako poškozený. .
V trestním řízení je a bude zcela irelevantní, zavádějící a účelová obhajoba Macinky, že prezident Pavel nepověřením Turka ministrem „ohýbá“ Ústavu ČR, či jiné výmluvy.
Na jiný názor nelze reagovat zločinem, jak se Macinka mylně domnívá, a není vhodná ani arogance s jakou uplatňuje (vynucuje) své subjektivní názory a zájmy, sic se opírá o výsledek voleb.
Žádný volič mu nedal mandát k tomu, aby v pověřené funkci porušoval zákon.
Nezbývá než vyčkat, jak v daném závažném případě obstojí právo a státní orgány ČR?
