Článek
Americký prezident Donald Trump se neumí moc přetvařovat. Jeho sobotní tisková konference po zadržení a odvlečení venezuelského prezidenta Nicoláse Madura a jeho ženy ze země by mohla být velkolepá, jak sám rád říká, kdy v ní místo slova „demokracie“ nerezonoval úplně jiný výraz, a to „ropa“. Maduro byl nelegitimním prezidentem, jeho zvolení neuznávala většina civilizovaného demokratického světa. Spojené státy jeho odstraněním udělaly radost milionům Venezuelanů, ale ti se možná těší předčasně.
Trump svojí sobotní tiskovkou hodně překvapil, ale v negativním slova smyslu. Oznámil, že Spojené státy převezmou dočasně moc nad Venezuelou, aby ji pak mohly svěřit do rukou – koho? To americký prezident neřekl. Nezmínil svobodné volby ani demokratického kandidáta, který patrně v těch posledních prezidentských vyhrál. Na otázku, zda by zemi nemohla vést lídryně venezuelské opozice María Corina Machadová, která se musí před Madurovým režimem skrývat v zahraničí a loni za svůj boj získala Nobelovu cenu míru, odpověděl, že je sice hodná, ale nemá ve Venezuele respekt.
Jak na to Trump přišel, není jasné. O to víc je ale jasnější, že americký prezident baží po Nobelově ceně míru a loni mu ji „vyfoukla“ právě Machadová. V sobotu se Trump nechal slyšet, že už ukončil „osm a čtvrt“ války. To jeho „mírové“ chvástání začíná být už docela trapné. Chlubí se tím chlapík, který vyhrožuje svému spojenci Dánsku, že mu násilím odebere Grónsko a prezidentovi napadené Ukrajiny vyčítal, že si „neměl začínat válku s Ruskem“, když to bylo právě Rusko, kdo napadl Ukrajinu. A který laureát Nobelovy ceny míru kdy přejmenoval ministerstvo obrany na ministerstvo války?
Z Trumpovy tiskové konference vyplynul jeden zásadní závěr: americké ropné společnosti postupně převezmou venezuelské ropné plošiny a budou tam těžit samy. Zisk si má rozdělit Venezuela a USA. Američané si prý jen berou to, co v minulosti sami vybudovali a Venezuela jim to ukradla. Historie ale byla trochu jiná a Američané to vědí. Na stranu Venezuely se ale proti USA nikdo soudný nepostaví. Donald Trump svým jednáním vlastně legitimizuje postupy dalších autokratů: Vladimira Putina při dobývačné válce na Ukrajině i s jinými sousedy Ruska, Si Ťin-pchinga při plánech na napadení Tchaj-wanu.
Žádný autokrat si už nebude brát servítky při svých mocenských choutkách. Velcí si postupně rozdělí svět a malí budou přihlížet. Bude Evropa mezi těmi velkými nebo malými? Nebo bude výjimkou potvrzující pravidlo? A jak to dopadne s mezinárodními organizacemi jako je NATO?
