Článek
Malá obřadní síň Strašnického krematoria byla zaplněna do posledního místa. Přišli jeho přátelé, oběti české justice, kterým pomáhal a které zachraňoval před její zlovůlí. Nepostřehnul jsem účast člena rodiny, nebo příbuzných, dost možná už také odešli na „onen svět“…
Málokdo by si zasloužil nejvyšší státní ocenění tak jako on. To nejvyšší, nejcennější, obdržel od běžných občanů. Nezištně jim pomáhal a ve velké většině pomohl. Byly jich stovky. Nepřekvapuje, že se žádná veřejnoprávní média nedostavila…
Poznali jsme se a začali spolupracovat před dvaceti lety, po jeho odchodu z Britských listů, pro jejich nečestné jednání. Nahrazoval práci mnoha institucí, které selhávaly, vlastně byl INSTITUCE! Výjimečný ve všech ohledech. Osvícený člověk s encyklopedickými znalostmi, filosofickým nadhledem a dokonalou češtinou – vydal za stovky životů. Absolvoval matematicko-fyzikální fakultu Univerzity Karlovy s červeným diplomem, hovořil anglicky, francouzsky a německy. V oblibě měl francouzskou literaturu. Nikdy se nevzdával a bojoval, jak jen mohl – vskutku do posledního dechu…
Naposledy jsme se setkali u OS Praha 1 dne 1. 9. 2025. Na místech pro veřejnost jsem byl osamocen. Pana Pecinu žaloval bezcharakterní člověk za články, které prý poškozovaly jeho „dobrou pověst“. Zbytečný soud se „dovlekl“ už na osm let, konce se už nedočká. Na vynesení rozsudku jsme se nedostavili. Vše naznačovalo, že organizátor únosu a vydírání našel zastání u soudkyně: pan žalovaný prý neunesl důkazní břemeno, jež představovaly jeho pravdivé články…
Podobné se děje mně už patnáct let s jednou podivnou hudební agenturou a jejími ještě více podivnějšími členy. Stačí si zadat na https://paragraphos.pecina.cz/ mé jméno. Snad tato ostuda české justice brzy skončí, ne jen díky úmrtím účastníků řízení…
Jeden čas ve svém bytě ukrýval malou holčičku před bezprávím OSPODu. I malé příběhy vypovídají o velikosti člověka: řešil a konal. Když promluvil, řekl vše podstatné krátce a srozumitelně.
V posledních letech jsem mu vypomohl i ve finanční nouzi (než mu přišly peníze). Bylo mi ctí. Jeho pomoc mně není vyčíslitelná žádnými penězi.
Položil jsem před jeho rakev pět růží - za sebe Johna Baťu Nashe a tři členy z rodiny Jana A. Bati:
„Děkujeme Vám, že jste jménem naší rodiny položil růže. Tomáš byl mužem odvahy a cti. Vždy bojoval za lidi, kteří nebyli schopni bojovat za svá práva. Jeho rodina by měla být hrdá na to, čeho dosáhl za nemožných okolností.“
John Nash 27.11.2025
Smrt jej zasáhla náhle, bezbolestně. Je výzvou každému z nás následovat jeho životnímu příkladu, odkazu a navazovat na jeho nadosobní práci, za cenu osobních obětí, každý dle svých schopností a možností, v zájmu budoucích generací. Jen takoví skvělí lidé posunují lidstvo tam a tak, aby bylo důstojné svého názvu.
VIDEO z celého smutečního aktu, se skvělou řečí Mgr. Roberta Cholenského a malou FOTOGALERIÍ. S mým závěrečným slovem jistě budou souhlasit všichni slušní lidé, kterým situace v naší zemi není lhostejná. JŠ
***
***
Kierkegaard se vyjádřil zcela jasně: „Dobro je svoboda.“ Svobodná volba sebe sama je dobro, volba skrze průměrnost davu či něčeho jiného – vnějšího, je zlo. Bohužel většina se většinou mýlí. „Volte život“ – „Život je dobro.“ – Kdo volí zlo, volí smrt (Z knihy Karel Hvížďala Karol Sidon: LEŽ MÁ KRÁTKÉ NOHYstr.54)
