Hlavní obsah

Začíná konec firmy Baťa v ČR, v Evropě i jinde?

Foto: Jan Šinágl

Prodavačka u Bati: „Vedení nemá zájem o návrhy zaměstnanců, ředitelé různých národností se střídají – Asiaté, Arabové, Turci, plat dobrý, práce žádná, levá neví, co dělá pravá – vše se hroutí…“

Článek

Jedna prodavačka v obchodě Baťa v Praze mi nedávno řekla: „Vedení nemá zájem o návrhy zaměstnanců, ředitelé z různých zemí a různých národností se neustále střídají – Asiaté, Arabové, Turci, členové královských rodin, plat dobrý, práce žádná, levá ruka neví, co dělá pravá – vše se hroutí…“

Baťovy výrobní podniky v Evropě jsou na dně

Bratři Baťově jim už pomoci nemohou. Po skončení války v roce 1945 bylo postupně vedení ve Zlíně komunisty likvidováno, stejně tak začala klesat kvalita vedení firmy v zahraničí. Po mnohaletých soudních sporech v USA ji získal syn zakladatele firmy Tomáš Baťa ml. zvaný Tomík, ačkoli jeho otec řádně převedl firmu svému nevlastnímu bratrovi Janovi, jako svému nejvíce schopnému následníkovi.

Podívejte se na dvouminutovou REPORTÁŽ na téma Fenomén Baťa a totality ČT region Zlín (22.9.2026). Proč tak krátká reportáž a jen v regionálním vysílání? Takové zprávy patří do hlavního vysílání Událostí ČT, která nás v nich denně po celou hodinu zahlcuje převážně nepodstatným a nezajímavým obsahem.

Kdo asi nařizuje, co smí a nesmí široká veřejnost vědět? Generální ředitel ČT to jistě nebude, stejně jako jeho kolega z ČRo, když v rodinné vile Jana A. Bati stále sídlí Český rozhlas. Soud řekl, ano, vila byla neprávem znárodněna, ale není zákon na její vrácení?!

Ačkoliv ze Zlína, vzhledem k mému letitému zájmu o odkaz firmy Baťa, neustále dostávám pozvánky, na tuto akci jsem ji nedostal. Nepřekvapuje…

ODHALENÍ pamětní desky na vile jsem se zúčastnil (9.3.2018). Chtěl jsem si vilu prohlédnout předem. Pracovníci ČRo mne do vily nepustili. Mohl jsem do ní vstoupit až s příbuznými Jana A. Bati, se kterými se znám dlouhé roky. Zaměstnanci ČRo nás poté v rodinné vile obsluhovali. Sarkasticky řečeno, nezvaní hosté v domě obsluhovali hosty v jejich domě…

Jan A. Baťa byl odsouzen komunisty na 15 let těžkého žaláře (každého půl roku tvrdé lůžko). Brazílie ho v roce 1956 navrhla na Nobelovu cenu (vzdal se jí ve prospěch jiného Brazilce). Vybudoval opět města, továrny. Zemřel s poslední napsanou větou: „Pravda vyjde na povrch jako olej nad vodu…“ v den, kdy se otevíral most přes řeku Paraná, který navrhl…

Poslechněte si jeho PROJEV na školské konferenci v roce 1938, stále aktuální, končí slovy: „Tu převýchovu našeho lidu a lepší výchovu mladých, tu vážení nepotřebuje Baťa ani Zlín, vy ji potřebujete, vy sami!“

Kde mohla dnes být první globální firma světa a naše země, kdyby ji v jejím obdivuhodném rozletu nesrazila k zemi komunistická totalita…

Další vypovídající ukázka skutečného stavu naší země, po takřka totální devastaci morálních a mravních hodnot, trvajících dodnes. Neblahého dědictví komunistické totality jsme se nezbavili dodnes. Jen má jiný kabát, obsah zůstává stejný. Revoluce se nedělají jen „sametovým přemetem“.

Jan Šinágl 
***

„Není nás v republice tak mnoho, abychom to ve světovém závodění vyhrávali množstvím. A proto je třeba, aby se našim dětem hned na začátku jejich životní dráhy dostalo tolik příležitostí k vzdělání, kam až sahají jejich přirozené schopnosti.“

Tomáš Baťa, srpen 1931 (v letech 1924-1932 postavil ve Zlíně sedm nových školních budov)

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz