Článek
„STARÝ, ALE STÁLE DOBRÝ“, nápis na jednom traktoru. Nestarší Zetor byl z roku 1946, tedy úctyhodných 80 let. Obdiv sklidil i traktor DEUTZ D 30 S chlazený vzduchem, vyráběn v letech 1961-1965. Každý traktor měl jiný pluh.
Nejprve oraly po jednom a poté společně. Mezi účastníky byla i jedna traktoristka. Svého „traktoře“ ovládala mistrně. Přijeli žebráčtí, z okolí, i z Karlových Varů, sedláci, řemeslníci, kdy traktory objevovaly a obdivovaly i malé děti.
Traktory nic „nezvoraly“, vše kvalitně „zvoraly“😊 Na závěr oralo asi dvacet traktorů najednou jedno pole. To by bylo možná hodno zápisu do Guinnessovi knihy rekordů😊 Každý účastník obdržel Pamětní list s textem: Historická orba pod Točníkem 17. 10. 2026 OPYŠ. Traktorové představení v plné parádě, napříč generacemi výrobců. Pozdrav starých dobrých časů a poctivé práce.
Samozřejmě nechyběl pan Karel Ledvinka, potomek sedláků, jehož „jadrné výrazivo“ můžete také vyslechnout ve FOTOGALERII v konverzaci s čestným presidentem MOPED Žebrák panem Honzou Perglem, potomkem slavného muzikantského rodu.
Bez Josefa Váni „šéfa“ traktoristů, by tradice nevznikla. Jeden člověk, jeden nápad, poctivá práce, ostatní se připojí a je z toho tradice. Svůj traktor nemohl pojmenovat výstižněji: JOSEF. Dnes mi jeden štamgast v hospodě vyprávěl, jak jako malý kluk se kdysi Josef objevil na náměstí v Žebráku, kde místní Svaz žen prováděl úklid před slavností. Malý Josef vzal hned koště a bez řečí začal zametat náměstí s naprostou samozřejmostí. Ženy mu za odměnu koupily bonboniéru. Bylo mu 13 let. Kolik mladíků by toho dnes asi bylo schopno?
Skutečný charakter se často pozná i jedním činem. Mimochodem nezapojil se do společného orání jako první, ale jako poslední. Dobře ví, že vždy platí především poctivá práce, jen řeči a sliby ještě nikdy nic nevytvořily. I díky jemu jsem potkal spolužáka, kterého jsem roky neviděl, o setkání s mnoha zajímavými lidmi, během více než dvou hodin, nemluvě. Jistě setkání trvalo mnohem déle, kdy si traktoristé a návštěvníci měli při zaslouženém občerstvení hodně co vyprávět😊
Bylo kouzelné, když orání pomalu končilo a traktory jako by přecházely z tóniny dur do moll v harmonii zvuků a postupně utichaly. Hrady Žebrák a Točník byly pozornými patrony z dáli. I jim jako by traktory vyjadřovaly úctu.
Vydařené odpoledne a velký dík především panu Josefu Váňovi. Nechť tradice pokračuje, zakořeňuje a sílí. Naši předci jistě drží traktoristům palce.
Ať žijí traktory a traktoristé a zdravý rozum neopouští tuto zemi. Bez něho to nedáme. Každý bychom měli odvádět poctivou práci, aby po nás zůstaly skutečné hodnoty a naši následovníci měli na co navazovat.
Přejme si, aby naše země přestala upadat a opět se pozvedla poctivou prací tak, jako to uměli naši dávní předci a měla dost energie a neubývající síly - jako nezdolné traktory😊
Jan Šinágl
***
Škoda, že na místě nebyla ČT. Jistě by vstupy z obou akcí potěšily většinu diváků. Její zaměstnanci by měli o takovýchto výjimečných akcích vědět, i bez informování pořadateli, navíc jde o téma, oslovující všechny generace. Tak se snad příště😊
***
„Nemám dnes mnoho naděje, že nastávající pokolení mladé vzhledem ke společenskému blahobytu mé milované rodiště před hrozícím úpadkem zachrání. Bodejž ve městě co nejdříve vyvstanou osvícení mužové, kteří, vedeni šlechetnou láskou, lidumilností, poctivou snahou a jasným rozumem, tuto moji rmutnou předtuchu zažehnati by dovedli. Pak s Pánem Bohem - ať na mně lpí nechvalná pověst krátkozrakého proroka.“
Ludvík Vorel 1886 (kronikář města Žebráku)
