Článek
Pan Živan Loukota zemřel už v roce 2017, žijící sám se svými milovanými zvířátky. Není moc lidí, kterých jsem si vážil jako Živana. Jezdili jsme společně po soudech, archivech, kdy jsem oceňoval jeho jasné, nekompromisní myšlení jako bývalého policisty. Měl v sobě tvrdost a poctivost, jak naznačuje i jeho příjmení.
Při uklízení jsem narazil na dobírku s datem 18. 12. 2014 z Kožlan č. 75. Nebyl v ní žádný dopis jen potrhaná vlajka Rumunska s nápisem Rumunsko 27. 12. 1989. V ten den se vzdaly poslední oddíly rumunské tajné služby Securitate, chránící diktátora Caušesca. Živan byl na místě. Poslal mi ji jako vzkaz, jak se dělá skutečná revoluce. Vnímal jsem to jako symbolické předání štafety. Cítil, že už mu moc času nezbývá…
Byl i v NVÚ – věznici (podrobnosti už si, bohužel, nepamatuji). Přikládám malou FOTOGALERII obsahu zásilky, včetně dobových artefaktů - průkazu na stravování a výplatní pásky.
Živan ctil právo, pravdu, spravedlnost a morálku. Předpověděl přesně budoucí vývoj v naší zemi, kdy jsme nebyli schopni vypořádat se s komunistickým, zločinným režimem. Živanové Loukotové nám tehdy chyběli, chybí nám dodnes…
Jen na takových lidech a pilířích se dá stavět pevná, trvale vyspělá společnost. Čest Živanovu životu, památce a trvalému odkazu. Můžeme si ho připomenout na jeho Facebooku… Jeho psík Márly byl jeho nejbližší a nejvěrnější přítel – nikdy ho nezklamal, na rozdíl od lidí…
Díky Živane!
Jan
***
