Článek
Volby jsou za rohem a Jana Maláčová znovu vytahuje téma, které bylo v březnu tohoto roku schváleno na stranické konferenci Sociální demokracie. Je to krásná ukázka populismu, který Jana Maláčová celý tento rok perfektně reprezentuje. Na první pohled se minimální mzda ve výši 31 000 Kč může zdát jako spásný nápad, který finančně podpoří nižší třídu, ale budou to právě oni, které tento návrh negativně ovlivní.
Likvidace malých podniků
I když Jana Maláčová a celá Sociální demokracie tvrdí, že jsou proti velkým korporacím a podporují malé firmy, budou to právě ony, které toto navýšení zasáhne nejvíce. Pro takzvané mikro firmy s 10 a méně zaměstnanci, které tvoří 95% všech podniků bude toto navýšení znamenat existenční problém. Nejvíce zasažené sektory by podle Hospodářské komory ČR byly pohostinství, maloobchod a čistící služby a to zejména ve venkovských regionech. Vyplývají z toho jen dva možné scénáře, firmy budou propouštět, nebo budou zlikvidovány a jejich pozici na trhu převezmou již zmíněné korporace.
Demotivace kariérního růstu
Pokud se platy méně kvalifikovaných zaměstnanců začnou přibližovat těm s vysokou mírou kvalifikace, tak to nevyhnutelně způsobí značnou míru frustrace a demotivace. Nikdo se nemůže divit, že pokud porostou mzdy jedné skupině zaměstnanců, budou i ostatní skupiny chtít přidat. Toto je dlouho známý jev, v angličtině se nazývá „pay compression“ a jeho důsledky jsou menší pracovní nasazení, nižší loajalita, vyšší fluktuace zkušených pracovníků a mnoho dalších. Tento jev jsme mohli například pozorovat v USA v odvětví předškolní a rané péče, kde platový rozdíl mezi asistentkami a kvalifikovanými učitelkami byl příliš malý a kvalifikovaní pracovníci se cítili demoralizovaní a neodměnění.
Zrychlení automatizace a digitalizace
Každým dnem se přibližujeme více a více do zcela automatizovaného světa. Zvýšení minimální mzdy by tento proces mohlo z velké míry urychlit. V mnohých případech zaměstnavatelé ještě nevyměnili své pracovníky za stroje právě z toho důvodu, že se jim stále vyplatí více než stroje či roboti, tato dynamika může být ale lehce narušena a to právě zvýšením minimální mzdy. Zaměstnavatelé nebudou mít ani ten poslední důvod udržovat si své zaměstnance a nahradí je stroji. Bohužel toto není jen prázdné strašení, ale tvrdá realita, kterou krásně rozebírá studie Grace Lordan a Davida Neumarka. V této studii analyzovali data z let 1980-2025 a ukázalo se, že zvýšení minimální mzdy vede k poklesu podílu automatizovatelných pracovních míst obsazených nízkokvalifikovanými pracovníky.
Myslím, že je zřejmé, že zaměstnanci, kteří mají být minimální mzdou spaseni, budou právě ti kteří budou následky tohoto opatření nést nejhůře, a místo svého minima nebudou mít v mnoha případech vůbec nic.
