Hlavní obsah

Otevřený dopis představitelům státu – Výzva k systémové reformě financování veřejnoprávních médií.

Foto: Jan Tesař

Jak z toho ?

Otevřený dopis představitelům státu – Výzva k systémové reformě financování veřejnoprávních médií a přehodnocení televizních poplatků

Článek

Vážený pane prezidente,
vážený pane premiére,
vážené poslankyně, vážení poslanci,
vážené senátorky, vážení senátoři,

obracím se na Vás jako občan a plátce daní v souvislosti s vleklou a emočně vypjatou diskusí o financování a směřování médií veřejné služby.

Současný stav, kdy se schvalování výročních zpráv v Parlamentu odkládá o celé roky (3) a legislativní změny ve výběru poplatků vedou až k vyhlašování stávkových pohotovostí, jasně ukazuje na hlubokou systémovou krizi. Snaha zapojit do systému každého vlastníka chytrého telefonu či internetu není koncepčním řešením, nýbrž pouze prohlubuje odpor veřejnosti k samotnému principu veřejné služby.

Jako racionální a společensky průchodné řešení pro blízkou budoucnost – s  logickým horizontem k roku 2030 – Vám navrhuji ucelenou reformu opřenou o  tři jasné pilíře:

1. Obsahový kompromis: Konec honby za komerční sledovaností

Česká televize by měla rezignovat na finančně náročný boj o exkluzivní vysílací práva ke klubovým sportovním soutěžím a stejně tak na přelévání veřejných peněz do bombastických, licenčně drahých zábavních formátů typu StarDance. Tyto čistě komerční a estrádní typy pořadů spolehlivě a  na vlastní náklady obslouží soukromý trh.

Tato praxe je v přímém rozporu s Článkem II Statutu České televize, podle kterého má veřejná služba spočívat v poskytování vyvážené nabídky pořadů pro všechny skupiny obyvatel, nikoliv v kopírování komerčních schémat. Úlohou veřejnoprávního vysílání má být podpora národní kultury, dokumentu, státní reprezentace a systematická popularizace oblastí, které komerční sféra opomíjí. Jde především o vědu, výzkum, kritické myšlení, historii, regionální kulturu, vzdělávací programy a ekologii, stejně jako o podporu minoritních či mládežnických sportů. To vše výslovně definuje i § 2 zákona č. 483/1991 Sb., o České televizi.

Omezením drahých komerčních licencí se drasticky sníží provozní výdaje a odpadne potřeba agresivního sponzoringu ze strany sázkových kanceláří a  pivovarů, který dnes zbytečně deformuje etický rozměr veřejnoprávního vysílání a oslabuje důvěru veřejnosti v naplňování hodnot podle Statutu ČT.

2. Efektivní výběr: Poplatek na domácnost přes odběrné místo a inspirace ze zahraničí

Vázat poplatky na vlastnictví datových zařízení je administrativně neohrabané (1). Tento systém nutí občany platit za samotný fakt, že vlastní moderní komunikační nástroj. Procesně nejčistším řešením je navázání platby na odběrné místo (elektroměr).

Ustanovení § 10 zákona o České televizi jasně ukládá instituci povinnost využívat finanční zdroje hospodárně a účelně. Současné rozšiřování registru o  majitele chytrých telefonů však prokazatelně zvyšuje administrativní zátěž i náklady na správu poplatků. Navázání na elektroměr tento proces radikálně zjednoduší.

Při implementaci se můžeme opřít o úspěšné modely ze zahraničí:

  • Německý a rakouský model (Rundfunkbeitrag): Tyto země již před lety opustily složité dokazování, zda občan vlastní televizor či počítač. Zavedly zjednodušený princip „jedna domácnost = jeden poplatek“, což radikálně snížilo režijní náklady na samotný výběr peněz a odbouralo narušování soukromí občanů.
  • Finský model (Yle-tax): Finsko zcela zrušilo koncesionářské poplatky a zavedlo samostatnou, sociálně spravedlivou daň z veřejnoprávních médií, která je navázána na příjmy jednotlivce. Nízkopříjmové skupiny a studenti jsou od ní zcela osvobozeni, což eliminuje sociální pnutí ve společnosti.

Abychom v českých podmínkách předešli nespravedlivému trestání chatařů, chalupářů a majitelů více nemovitostí, musí být tento poplatek vázán výhradně na objekty trvale užívané (prostřednictvím spárování odběrného místa s registrem obyvatel). Každá domácnost tak zaplatí pouze jednou, bez ohledu na to, kolik nemovitostí reálně vlastní.

3. Narovnání podnikatelského prostředí: Konec plošného zdanění firem

Nutit výrobní závody, IT společnosti či autodílny platit násobky poplatků podle počtu zaměstnanců (2) je absurdním dvojím zdaněním. Tento zaměstnanec již poplatek hradí v rámci své domácnosti.

Z hlediska Článku I Statutu ČT, který definuje nezávislé postavení média v  celospolečenském kontextu, je plošné zatěžování podnikatelského sektoru neobhajitelné. Firemní poplatek by měl být úzce zúžen pouze na segmenty, kde je televizní obrazovka přímým komerčním nástrojem – tedy výhradně na hotely, penziony a ubytovací zařízení s 25 a více zaměstnanci (2). Vzhledem k tomu, že přepočítávání kusů televizorů na pokojích v minulosti administrativně selhalo (1), měl by tento poplatek fungovat formou fixního paušálu podle jasných kapacitních kategorií.

Příležitost spojená s milníkem roku 2030

V roce 2030 definitivně končí historická provozní podpora pro staré solární elektrárny (POZE) z období tzv. solárního boomu. Pro veřejné finance to bude znamenat obrovskou strukturální úlevu v řádu desítek miliard korun ročně. Tento blížící se milník dává státu ideální příležitost a finanční prostor k tomu, aby uvolněné prostředky využil na systémové narovnání rozpočtových vztahů a definitivní vyřešení sociálních dopadů spojených s transformací poplatků, aniž by bylo nutné přenášet finanční zátěž na běžné občany.

Vyzývám Vás, abyste opustili komplikované legislativní polotovary a využili nadcházející období k zásadní, čisté a transparentní reformě. Vraťme České televizi její formát úsporného doplňku trhu a ukažme veřejnosti, že státní instituce lze spravovat levně, logicky a bez zbytečných společenských rozporů.

V úctě,

----------------------

Zdroje a legislativní podklady:

(1) Zákon č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích (historická evidence, vykazování a kontrola jednotlivých přijímačů).
(2) Vládní návrh novelizace mediálních zákonů (úprava osvobození a sazeb pro právnické osoby na základě počtu zaměstnanců a ubytovací kapacity).
(3) Jednací řád Poslanecké sněmovny a přehled projednávaných sněmovních tisků (systémová praxe víceletých odkladů schvalování výročních zpráv veřejnoprávních médií na plénu PČR).

  • Zákon č. 483/1991 Sb., o České televizi (§ 2 o poslání veřejné služby, § 10 o hospodaření).
  • Statut České televize (Článek I o postavení ČT, Článek II o zásadách tvorby programu a vyváženosti).
  • Zahraniční legislativní modely: Rundfunkbeitragsstaatsvertrag (Německo/Rakousko) a Laki Yleisradio Oy:stä (Finsko).

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz

Doporučované

Načítám