Článek
14. HC Olomouc:
Olomouc do sezony vstupovala s ambicemi udělat předkolo. Dlouhou dobu se to také dařilo, ale poté se v extrémně vyrovnaném chvostu tabulky dostali až na dno a nepodařilo se jim dostat zpět. Kamenem úrazu byly dost pravděpodobně venkovní zápasy. Venku získali jen dvě výhry v základní hrací době a celkově pouze 14 bodů. Byť sezona nevypadala celou dobu nějak špatně, Kohouty asi nakonec zlomil závěr sezony. Prohráli posledních sedm utkání a k tomu v pěti z nich dostali alespoň čtyři branky. V brankáři však problém dlouhodobě nebyl. Naopak, Matěj Machovský bojoval, co to šlo. Vychytal hned pět nul a úspěšnost zákroků 91,67 % patřila k nadprůměru celé ligy. Jak bylo již výše zmíněno, problém byl ve venkovních zápasech. Navíc ani doma nepatřili k úplné špičce, když získali 43 bodů. Celkových 57 bodů tedy v této sezoně stačilo jen na baráž, ve které se Olomouci podařilo vyhrát všechna čtyři utkání a udržet příslušnost v Extralize i pro příští sezonu.
13. HC Rytíři Kladno:
Před sezonou jasný cíl – po několika sezonách předat černého Petra v podobě baráže někomu jinému. V průběhu sezony se Kladno drželo v kontaktu s předkolem a dařilo se jim udržovat se nad dnem. Úplný závěr byl pro Kladno enormně důležitý, když se tři týmy dělily na posledním místě o stejný počet bodů. První důležitý duel proti Olomouci zvládli 4:2 a zajistili si, že se vyhnou baráži. Cíl byl ale ještě větší. Kladno se mohlo dostat do předkola. Rozhodnout o tom měl duel na Kladně proti Vítkovicím. Kladno tento zápas ale vůbec nezvládlo a prohrálo 0:5. Bylo tak jisté už kolo před koncem základní části, že skončí na 13. místě. Kladno celou sezonu vynikalo ve hře na venkovních hřištích, když na nich získalo 39 bodů. Naopak doma byli tristní – jen 24 bodů a celkem jen sedm výher za tři body. Celkově však Kladno může hodnotit sezonu jako úspěšnou, ale vidina předkola byla blízko…
12. HC Vítkovice Ridera:
Vstupujeme do skupiny týmů, které nenaplnily očekávání. Začínáme Vítkovicemi. Ridera byla dlouho na posledním místě se značnou ztrátou na kluby před nimi. Vypadalo to na velké překvapení v baráži. Vítkovice v baráži? To nikdo nečekal. Klub ale ještě nic nevzdával. Přivedli zkušeného trenéra s vítěznou mentalitou – Václava Varaďu. Ten v této pozici ale ještě nebyl. Byl zvyklý na tituly s Oceláři, ale tohle byla nová zkušenost. Dostat tým z posledního místa. V napínavém závěru sezony se nakonec povedlo i postoupit do předkola. V něm čekaly Karlovy Vary. Po dvou zápasech ve Varech byl stav vyrovnaný 1:1. Vítkovice se následně ujaly vedení v sérii a měly šanci sérii ukončit doma. To se nakonec nepovedlo a do Karlových Varů se jelo na rozhodující pátý zápas. Vary nakonec 1:59 vteřin před koncem 3. třetiny spasil Vít Jiskra a ukončil Vítkovicím sezonu. Pro klub z Ostravy to byla hektická sezona nahoru dolů a doufají, že příští sezona bude povedenější.
11. HC Bílí tygři Liberec:
Výkony Liberce se dají rovněž považovat za slabé a nečekané. Nutno však podotknout, že Bílé Tygry celou sezonu výrazně trápila zranění. První polovina sezony byla z pohledu Severočechů velmi bídná. Liberec sbíral jednu porážku za druhou a propadl se až na samotné dno tabulky. Zlom přišel až na začátku roku 2025, kdy se klubu zpod Ještědu podařilo utáhnout sérii sedmi výher v řadě. Od startu nového roku byl Liberec dokonce druhým nejlepším týmem Extraligy – za 20 zápasů získal 37 bodů a vyšvihl se zpět na pozice zajišťující předkolo. V předkole narazili Tygři na České Budějovice. Série dospěla až do pátého rozhodujícího utkání v Budvar aréně. Liberec v utkání dlouho vedl, ale 51 vteřin před koncem spasil domácí Milan Gulaš parádní individuální akcí a poslal zápas do prodloužení. O vítězi rozhodla až 25. minuta prodloužení, kdy se prosadil Milan Doudera a rozpoutal v Budvar aréně obrovskou euforii. Pro Liberec tak sezona skončila už v předkole. Celkové hodnocení sezony je složité. Před jejím začátkem totiž klub přivedl několik velmi kvalitních posil – například Lukáše Šimka či Petra Kváču. Naděje byly tedy vysoké. Tým však celou sezonu srážela početná marodka. Vedení klubu proto nyní připravuje změny a věří v úspěšnější ročník 2025/26.
10. HC Indiáni Plzeň
Plzeň byla pro většinu fanoušků před začátkem sezony velkou neznámou. Nikdo pořádně nevěděl, co od Západočechů čekat. Úvod sezony se indiánům příliš nevydařil – nějakou dobu se dokonce nacházeli na samotném dně tabulky. Zlepšení přišlo až na začátku listopadu, kdy se Plzeň začala herně zvedat. Nakonec se tým vyšplhal až na 8. místo, což znamenalo výhodu domácího prostředí pro úvod předkola. V předkole narazila Plzeň na Mladou Boleslav a souboj dvou „škodovek“ začal lépe pro Středočechy. Boleslav si rychle vybudovala vedení 2:0 na zápasy. Třetí utkání Plzeň ještě zvládla a prodloužila sérii, ale ve čtvrtém zápase rozhodla Boleslav v prodloužení a ukončila tak pouť indiánů letošním play-off. Přesto může Plzeň sezonu hodnotit relativně pozitivně. Skončila na 10. místě, tedy o dvě příčky výš než v předchozím ročníku. Jedním z hlavních pozitiv je určitě výkon mladého brankáře Nicka Malíka, na kterého trenéři sázeli už od začátku sezony. Malík předváděl skvělé výkony a má výrazný podíl na tom, že se Plzeň nakonec dostala do předkola.
9. HC Verva Litvínov
Tým individualit. Jinak se tým Verva Litvínov ani nedá nazvat. Klub je absolutně závislý na bratřích Kašových. Litvínov do sezony vstoupil velice dobře a držel se v absolutní špičce. Problémy nastaly na začátku roku 2025 a táhly se i nadále. Neuvěřitelná změna měla příčinu také ve zraněních bratří Kašových, ale pouhých 15 bodů z 20 zápasů nic neomlouvá. Volný pád tabulkou tak začal. Zastavil se až na 7. místě, kde nakonec základní část pro Vervu skončila. Soupeř pro předkolo byl ale nepříjemný – Třinec. Pětinásobný šampión Litvínov nešetřil. Velice vypjatou sérii začal lépe Litvínov, ale poté 3× po sobě vyhrál Třinec a naděje pro Litvínov zhasly. Největším problémem Litvínova je to, že veškerá tíha je na Ondrovi a Davidovi. To se musí změnit. Skvělou zprávou pro Litvínov je, že oba bratři budou v týmu pokračovat. Už i v Litvínově se dějí změny. Realizační tým opustila skupina okolo Karla Mlejnka a nově bude trénovat Michal Broš. Tým rovněž přivedl zkušeného obránce Michala Moravčíka.
8. HC Oceláři Třinec
Měli terč na zádech. Všichni je chtěli překonat. Byli pod obrovským tlakem, který asi neustáli. Třinci se překvapivě už od začátku sezony nedařilo. Celou sezonu byli v horší polovině tabulky, což nikdo nečekal. Třinec dokonce byl jednu dobu na posledním místě. Klapat to začalo až na závěr a dostali se nakonec na 10. místo po základní části. Poslední utkání se pro ně odehrálo v Litvínově. Nakonec to vyšlo tak, že v Litvínově zůstali, jelikož se stejným soupeřem hráli také předkolo. Jak jsem již zmiňoval, Třinec sérii zvládl. Do čtvrtfinále šel Třinec proti vítězi základní části – Spartě Praha. Celá série byla fantastická, ale první dvě utkání získala Sparta. Důležitý třetí duel získal na svou stranu Třinec a snížil na 1:2. Čtvrtý zápas se pro Třinec vyvíjel velice dobře a po dvou brankách Ondry Kovařčíka byli velice blízko vyrovnání série na 2:2. 27 vteřin před koncem však Michal Řepík vyrovnal a následně se v prodloužení prosadil Kemiläinen. V pátém utkání na Spartě už se Třinci další zázrak nepodařil a po 2126 dnech někdo vyhrál sérii proti Třinci. Sezona tak je jednoznačně neúspěchem, ale na druhou stranu se nedalo čekat, že Třinec bude zvládat vyhrávat donekonečna. Pro Třinec je výhodou to, že po dlouhé době budou mít pořádnou letní přípravu. Třinec se tak dost pravděpodobně vrátí silnější a hladovější…
7. BK Mladá Boleslav
Mladá Boleslav do sezony vstupovala s jasným cílem. Zlepšit výsledek sezony minulé. Klub, se kterým se počítalo spíše na spodní příčky hned od začátku překvapoval. Tým často vyhrával a dokázal porážet i Spartu, Třinec nebo Pardubice. Po sezoně, která pro tým skončila 13. místem to byl vstup jako ze snu. Bruslaři se dokonce nějakou dobu drželi v elitní čtyřce. Propad začal až na závěr základní části, když tým prohrál 8 z devíti utkání a ve vysoké konkurenci se propadl na 9. pozici. Tým tak šel do předkola proti Plzni. O sérii se už moc zmiňovat nebudu, jelikož jsem se o tom rozepsal v části o Indiánech (viz výše). Pojďme tedy rovnou na sérii čtvrtfinálovou. V tom čekal Hradec Králové. Nepříjemný tým hlavně na domácím hřišti, který se na závěr základní části propracoval až na 2. místo. Do celého čtvrtfinále však vstoupila lépe Mladá Boleslav, která vedla už 2:0 na zápasy. Poté však nastal velký obrat Hradce. Z vedení 2:0 byl najednou „Match ball“ pro Hradec. Ten se ještě po strhujícím 6. utkání podařilo odvrátit, ale Game 7 se Boleslavi nepovedl a tým tak skončil před branami semifinále. Ještě je však potřeba podotknout, že se v sérii stala velice kontroverzní situace. V 3. zápase Boleslav vedla už 3:1, ale nakonec Hradec vyhrál 3:4. K tomu přispěl také velice kontroverzní moment, když David Štastný vstřelil branku po odpískání. Bohužel i s takovou kaňkou pro Bruslaře sezon a skončila…
6. Banes Motor České Budějovice
České Budějovice vstupovali do sezony dost pravděpodobně s cílem udělat čtvrtfinále. Začátek sezony se jim však vůbec nedařil, když z prvních deseti utkáních vyhráli jen 3. Poté už se začalo dařit, ale výkony byly stále nahoru dolů. Závěr základní části se však povedl a tým se dostal na 6. pozici. V předkole čekali nepříjemní tygři z Liberce. Ty po velké bitvě nakonec v prodloužení 5. utkání zkrotil Milan Doudera a dostal svůj tým do čtvrtfinále. V tom čekala veliká výzva. Dynamo Pardubice. Favorit se hned ujal vedení 3:0 na zápasy a mohli čtvrtfinále ukončit nejrychlejším možným způsobem. Nakonec se Motoru nepodařilo v prodloužení 4. utkání přehrát favorita a Jan Mandát ukončil cestu Budějovic celou sezonou. Pro tým to však nemusí být zklamání, jelikož se podařilo udělat čtvrtfinále a v něm sice vypadli 4:0, ale to se docela očekávalo v boji s velkým favoritem. Tým navíc buduje novou soupisku, která by měla být ještě víc konkurenceschopnější.
5. HC Energie Karlovy Vary
Karlovy Vary šly do sezony s tím, že by chtěli vylepšit svou pozici z minulého roku. Sezona se odehrávala ve stylu nahoru dolů, když Energie začala sezonu tím, že prohrála 5 zápasů ze sedmi. Poté byl průběh takový, že Karlovy Vary prohráli několik zápasů v řadě a zase naopak. No, prostě nahoru dolu. Přesto základní část zakončili na 5. příčce s tím, že ještě pár kol před koncem Energie bojovala o přímý postup do čtvrtfinále. Lázeňský klub tak čekalo předkolo. V něm čekali nepříjemné Vítkovice vedené Václavem Varaďou. O této sérii jsem se více zmiňoval u odstavce o Vítkovicích, takže to nebudu znovu rozebírat. Každopádně Vary nakonec v 5. zápase vyhráli a postoupili do čtvrtfinále. V elitní osmičce čekala Kometa Brno. Karlovy Vary první zápas zvládli 4:3, nicméně v dalším utkání budoucí Mistr vyhrál 3:2. Nakonec se série dostala do zápasu číslo 6, ve kterém Kometa mohla potvrdit postup do semifinále. Rozhodující moment nastal v čase 25:25, když se prosadil Jakub Konečný. To byl nakonec jediný gól celého zápasu. Karlovy Vary tak skončili jen těsně před branami semifinále. Pro klub to musel být z pohledu posledních sezon úspěch, ale s jídlem roste chuť. Po této prohře začal klub posilovat a připravovat se na novou sezonu s novými cíli.
4. Mountfield Hradec Králové
Hradec Králové minulou sezonu prohrál ve čtvrtfinále. To se Mountfieldu tuto sezonu podařilo vylepšit. Ale zpět na začátek sezony. Hradec ligu nezačal vůbec dobře, když prohrál hned první 4 kola. Pořádný vzestup pro výběr Tomáše Martince nastal v polovině října, když se týmu podařilo vyhrát 9 utkání v řadě. Poté se základní část nesla ve stylu nejasností, jelikož se u Hradce nevytvářela žádná série výher, nebo proher. Ta přišla až před play off. Hradci se totiž podařilo vyhrát posledních šest kol základní části. To mužstvo posunulo na 2. příčku i před rivala, tedy Pardubice. Krom toho si Mountfield uhrál také jistý postup do čtvrtfinále. V něm čekala Mladá Boleslav. Tuto sérii okořenila kontroverze gólu po odpískání, ale to vše jsem zmiňoval opět výše. Hradec nakonec tuto velice zajímavou sérii zvládl otočit a vyhrál 4:2 na zápasy. Poté následoval veliký souboj. Rival z Pardubic totiž opět čekal na cestě k titulu. Vyhrocená bitva mohla začít. Do série vstupoval doma Mountfield, ale nezačal dobře. První utkání totiž vyhrály Pardubice 4:2. Do Pardubic se nakonec stěhovala série za stavu 1:1. V Enteria Aréně Hradec nakonec nedokázal vstřelit ani gól. Byl tak nad propastí a prohrával 1:3. Do domácího utkání vstupovali s nadějí, o kterou však velice drsně přišli. Pardubice soupeře totiž zničili 5:1 a putovali dále do finále. Hradec tak opět po roce skončil proti rivalovi z Pardubic. Cíl si však dost pravděpodobně splnil. Postup do semifinále je jednoznačně úspěch. Po sezoně se však více, než příchody a odchody hráčů z organizace řeší jiný problém. Další pozitivní dopingový test. Matěj Chalupa tak čelí obvinění z dopingu a klub má další problém. Uvidíme, jak tato kontroverze skončí.
3. HC Sparta Praha
Sparta Praha do každé sezony vstupuje s největšími cíli. Po minulé sezoně, která skončila po legendární sérii v semifinále proti Třinci se výběr Pavla Grosse připravoval na další sezonu. Tu Sparta začala velice cenným vítězstvím proti obhájci titulu, Třinci. Od té doby se pražskému klubu velice dařilo a drželo se na vrcholu celé tabulky. První menší krize nastala na konci listopadu, když tým prohrál čtyři z pěti zápasů. Je možné, že to způsobilo také to, že se výběr pohyboval také v Lize Mistrů. Poté se ale začalo opět extrémně dařit, což dokazuje například série devíti výher v závěru základní časti. Tým nakonec do play off šel z prvního místa v tabulce a s pohárem Jaroslava Pouzara. Sparta tak do nejdůležitější části sezony vstoupila v čtvrtfinále, ve kterém potkala svého velkého rivala z Třince. Tuto sérii Sparta Praha začala doma velice dobře, když rychle vedla 2:0 na zápasy. Nakonec série dospěla za stavu 3:1 do situace, když Sparta mohla ukončit krasojízdu Třince v posledních sezonách. To se nakonec povedlo a Sparta postoupila do semifinále. V semifinále čekal další rival. Kometa Brno. Série začínala v O2 Aréně. V prvním zápase byl po dvou třetinách stav vyrovnaný 2:2. Stav nakonec rozsekl Cingel', který dal gól 3 minuty před koncem, což znamenalo, že Brno ukořistilo první zápas. Poté se soupeři střídali a série dospěla do 7. utkání. V tom po dvou třetinách vedla Kometa 3:0. To se týmu z Prahy už nepodařilo otočit, a tak opět skončil v semifinále. Pro tým to je opět další problém a nenaplnění očekávání. Proto už vedení zahájilo velkou přeměnu týmu, kterou dokazuje například odchod obou kapitánů týmu, tedy Vladimíra Sobotky a Miroslava Formana. Uvidíme, jak se Sparta připraví na další sezonu, a v jakém složení tým nastoupí.
2. HC Dynamo Pardubice
Pardubický klub je jednoznačně pod největším tlakem. Bohužel pro ně, tento tlak vytváří na sebe sami. Před sezonou tým přivedl obrovskou posilu Romana Červenku. Po tomto příchodu se ještě zvýšil tlak na Dynamo a většina expertů si byla téměř jistá, že tým tehdy ještě pod vedením Marka Zadiny získá Masarykův pohár. Pardubice na začátku sezony byly na předních příčkách, což všichni očekávali. Potom nastal první problém, když Marek Zadina údajně rezignoval a byl vyměněn za Václava Baďoučka. Poté nastal další problém. Dynamo Pardubice nezvládlo postoupit do play off Ligy Mistrů. Potvrdila to prohra s Sheffieldem po nájezdech. V Extralize se týmu stále dařilo a držel se v předních příčkách. Výběr vedený Baďoučkem se v období Vánoc vydal také na Spengler cup. Ten se pardubickému týmu také nepovedl. Ve čtvrtfinále totiž klub vypadl s Straubingem. Potom ale nastala slabá pasáž také v české lize. Od začátku roku 2025 Dynamo vyhrálo z 25 utkání jen 9. To nakonec znamenalo, že Pardubice po základní části skončili na 3. příčce. V tu chvíli už byl na pozici hlavního trenéra Miloslav Hořava. V čtvrtfinále se Dynamo potkalo s Českými Budějovicemi. Tuto sérii zvládl tým okolo Červenky bez problémů 4:0 na zápasy. Poté následoval souboj o finále proti rivalovi z Hradce Králové. Tuto sérii jsem popsal podrobněji výše u odstavce s Mountfieldem. Pardubice tak opět po roce postoupili až do finále. V tom čekalo překvapení v podobě Komety Brno. Po prvních dvou zápasech byl stav série 1:1. Do první šance ukončit celou sérii se dostala Kometa, ale v Winning Group aréně Pardubice přehráli soupeře a vyhráli 5:1. Čekal nás tak Game 7. Zápas, který sledovala vyprodaná aréna v Pardubicích, plné náměstí, tisíce lidí u televizních obrazovek. Do utkání po první třetině lépe vstoupili hosté a vedli 1:0. Ve 3. třetině se pak prosadil z přesilovky Flek a Kometa byla už opravdu blízko. Poté už to Pardubice zkusili bez brankáře, ale jejich pouť sezonou Extraligy dokončil Kollár střelou do prázdné branky. Dynamo Pardubice opět nezvládlo poslední zápas sezony. Po této nepovedené sezoně, jak se s ohledem na sílu kádru musí celé dění brát, se čeká na velký třesk v týmu. První větší změnou je to, že tým nově povede Filip Pešán. Stejně jako u Sparty, uvidíme, za jaké situace Pardubice nastoupí do příští sezony.
1. HC Kometa Brno
Od Komety Brno se před začátkem sezony očekávalo maximálně semifinále. To se nakonec naplnilo i s přídavkem. Ještě ale předbíháme. První problémy přišli pro brněnský klub už v červnu. Jaroslav Modrý totiž odstoupil z pozice hlavního trenéra a odešel do AHL. Jeho pozici tak převzal dosavadní asistent trenéra Kamil Pokorný. Byl na něj až trochu nepochopitelně velký tlak a velká kritika. Kometa se v průběhu základní části pohybovala v klidném středu tabulky, který se těsně před play off hodně vyrovnal. V tu chvíli se Brnu podařilo naladit na vítěznou vlnu, a díky pěti výhrám v řadě se tým pod vedením Pokorného dostal na 4. místo tabulky. Kometa Brno tak nemusela jít do předkola. V jistém čtvrtfinále na klub z moravské metropole čekal tým z Karlových Varů. Tuto sérii nakonec v rozhodujícím zápase číslo 7 překlopil na svou stranu Jakub Konečný. Poté nás čekalo velice vypjatý souboj v semifinálovém střetnutí. Sparta Praha proti Kometě Brno. Po až překvapivě vyrovnané sérii se v dalším Game 7 podařilo Brnu přehrát soupeře. Rozhodující branku nakonec vstřelil Jakub Flek a poslal svůj tým do překvapivého finále. V tom čekalo nabušené Dynamo Pardubice. Soupeř pod vedením Miloslava Hořavy působil silně, ale Kometa se Pardubic nezalekla. Naopak. Brno ukořistila první zápas a hned se ujala vedení 1:0 v sérii. Další velice zajímavý zápas se odehrál za stavu 2:1 pro Pardubice v Brně. V tomto zápase vedlo Dynamo už 3:1 v průběhu 1. třetiny, ale Brno zvládlo fantastický obrat, který řídil čtyřmi góly Ilomaki. V tomto souboji jsme viděli také jeden faul na 5+DK pro Adama Zbořila. Celý zápas skončil 7:4 pro Brno a série se tak vyrovnala na 2:2. V dalším zápase si první šanci na ukončení celé ligy vybojoval tým z Brna, díky výhře 4:2. Poté doma výběr Kamila Pokorného nezvládl celý zápas a prohrál 1:5. Brněnský klub tak čekal další sedmý zápas. Vyprodaná aréna v Pardubicích doufala, že výsledek bude opačný, než minulý rok. To se nakonec nepovedlo, když se Brnu podařilo vyhrát 3:0. Rozhodnul hráč, který přišel v průběhu sezony, Peter Mueller. Brno tak po sedmi letech nadvlády Třince převzalo pohár. Velkým příběhem závěru byl také vzkaz Kamila Pokorného, který hned po konci zápasu napsal na tabulku vzkaz pro svou zesnulou dceru Wendy, která před lety tragicky zemřela. Po velkých oslavách v centru Brna a určitě i na mnoha jiných místech se někteří hráči mistrů z Brna vydali na Mistrovství Světa do Herningu. Poté už se začalo dít také něco v ohledu přestupů a změn. Tým například oznámil odchod velké hvězdy celého play off Michala Postavy do NHL. Nechme se překvapit, zda i v příští sezoně brněnský tým zvedne nad hlavy pohár pro mistry Extraligy, nebo je někdo vystřídá.
Zdroje: Livesport, Hokej.cz.