Článek
„V Plzni bychom měli spíše oslavovat místní občany, kteří dohodli s Němci převzetí města od wehrmachtu. Američané bohužel reálně nikdy Plzeň neosvobodili – pár jich přijelo do města oficiálně svobodného…,“ lhal před časem vůdce SPD Okamura v rozhovoru pro Parlamentní listy, který přiblížil web Echo24.cz.
To jsou typické komunistické nepravdy o osvobození západočeské metropole americkou armádou seriózními historiky opakovaně vyvrácené. Je smutné, že někteří jedinci, mezi něž patří i Tomio Okamura šéfující partaji Svoboda a přímá demokracie (SPD), se těchto hloupostí stále drží.
Jsem rád, že Česká televize odvysílala dokument „Hovoří Plzeň, svobodná Plzeň hovoří,“ který tyto výmysly přesvědčivě vyvrátil. Pravdou je, že v Plzni vypuklo už 4. května 1945 povstání proti německé okupaci. Jenomže zde byla dislokována silná německá posádka o síle zhruba sedm tisíci mužů vedená generálem Georgem von Majewskim.
Povstalci s ním vyjednávali, on však před nimi odmítl kapitulovat s tím, že vzbouřencům se vzdát nehodlá. Slíbil pouze, že pokud jeho vojáci nebudou napadeni, tak proti nim nezakročí. Němci proto zůstali v kasárnách. Češi také také hráli vabank a blafovali, že mají k dispozici 20 000 po zuby ozbrojených bojovníků, což nebyla pravda, protože ve skutečnosti jich mohlo být kolem jen šesti set.
Povstalecké velení proto vyslalo k americké armádě tři spojky s žádostí o urychlené vyslání vojenských jednotek do Plzně, z nichž jedné se podařilo s Američany spojit, konkrétně s plukovníkem Noblem, velitelem 38. průzkumné skupiny působící u 16. obrněné divize. Ten pomoc přislíbil.
Situace se vyhrotila ráno 6. května , kdy generálu Majewskemu došla trpělivost a české delegaci pohrozil, že dá svým podřízeným jednotkám rozkaz k zásahu. To by bylo hodně zlé. Hrozil tak masakr nejen povstalců, ale i civilistů. Naštěstí už krátce po osmé hodině se první američtí vojáci z předsunutého odřadu 16. pěší divize, která byla součástí 3. americké armády vedené proslulým generálem Georgem Pattonem, dostali až na plzeňské náměstí Republiky. Američtí vojáci se rovněž podíleli na likvidaci některých ohnisek německého odporu, například ostřelovačů ve věži katedrály svatého Bartoloměje.
Odpoledne kolem 16 hodiny podepsal generál Majewski ve svém sídle v Klatovské ulici bezpodmínečnou kapitulaci americkým zástupcům vedeným podplukovníkem Percym H. Perkinsem Jr. Po podpisu dokumentu se generál Majewski před svoji ženou Elizabeth a svým štábem zastřelil svoji pistoli ukrytou v šupleti ve stole. Pro všechny přítomné to byl šok a nikdo z nich mu v tom nedokázal zabránit.
Je tedy zřejmě, že město osvobodili Američané a nebýt jejich příchodu, tak nastalo obrovské krveprolití. Příchod americké armády tomu však zabránil.
To byl velký rozdíl proti situaci v Praze, kde se německé velení zachovalo pragmaticky a rozumně a upřednostnilo odchod do amerického zajetí před pokračováním bojů. Česká národní rada v čele s předsedou Albertem Pražákem a vojenským velitelem povstání generálem Karlem Kutlvašrem uzavřela 8. května v 16 hodin s velitelem německých jednotek bojujících v Praze generálem Rudolfem Toussaintem dohodu o zastavení bojů a odchodu Němců z Prahy směrem k americkým liniím. Drtivá většina německé armády dohodu platnou od 18 hodin respektovala, ještě v podvečer přestala válčit a začala se z metropole nad Vltavou stahovat.
To potvrdil i literární kritik profesor Václav Černý v druhém díle svých Pamětí s podtitulem Křik Koruny české. Němci zastavili své bojové akce, odevzdali českým orgánům své válečné zajatce i politické vězně; počínajíc šestou večerní hodinou vyklidily jejich vojenské jednotky (asi 130 tisíc lidí) Prahu, odvádějíce s sebou i své politické a policejní orgány i německé civilní obyvatelstvo; letadla zůstala na místě, těžké zbraně byly odevzdány Čechům na pokraji Prahy, lehké před dosažením americké demarkační čáry… Pražské povstání tedy skončilo vítězstvím. Praha byla svobodna, ušla osudu Varšavy.“ Ano, v Praze se Němci s povstalci dohodli, v Plzni však nikoliv.
Falzifikátor historie Tomio Okamura je tedy usvědčený lhář. Místní občané nedohodli převzetí města od Wehrmachtu, jak tvrdí. Mám za to, že nejhoršími přepisovači dějin bývají ti, kteří z něj obviňují druhé. Přesně podle rčení, „zloděj křičí, chyťte zloděje.“
Zdroje:
Křik koruny české, Paměti 1938–1945, Václav Černý, nakladatelství Atlantis, Brno 1992