Článek
Pamětníci vzpomínají, že američtí vojenští lékaři nezaváhali ani na okamžik, když se dozvěděli, že jde o životy dětí, pro které je penicilin jedinou nadějí na záchranu jejich životů. Přesto, že jej měli málo i pro vlastní vojáky. Jedním z těchto šťastlivců byl tenkrát i jedenáctiletý Karel Pacner. Jak je uvedeno v článku na iDNES.cz v devíti letech vážil 19 kilogramů a trpěl občasnými záněty slepého střeva. Později se mu do břicha dostal hnis a zachránilo jej na 140 injekcí penicilinu, které v klatovské nemocnici postupně dostal. Nechybělo mnoho a přišli jsme o respektovaného autora fundovaných článků o kosmonautice.
Štěstí měla i Vlasta Hájková ze Žerovic na jižním Plzeňsku, která ležela se 40stupňovými horečkami v nemocnici v Plzni se zápalem mozkových blan. Její příběh popsal Plzeňský deník. Tehdy jedenáctiměsíčnímu děvčátku už lékaři nedávali žádnou šanci, ta nemoc byla bez antibiotik smrtelná. Bylo to však už v květnu 1945 a vedoucí lékař dětského oddělení doktor Mathesius se vydal k Američanům pro penicilin. Americký vojenský lékař zřejmě českého původu, protože se jmenoval Prazak, mu jej okamžitě vydal, jakmile se dozvěděl, že jde o život malé holčičky. Penicilin pak Vlastu později provdanou Bělovou zachránil. Tři dny od zahájení léčby penicilinem už dobře jedla a zlepšila se jí i nálada. V dalších dnech si už začala i hrát, opět poznala své rodiče a postavila se v postýlce. „Musela jsem se pak znova učit chodit i mluvit, ale žádné následky to snad na mně nezanechalo,“ vzpomínala paní Bělová.
To jsou jenom dva z mnoha případů kdy penicilin ze zásob americké armády zachraňoval životy českým dětem. Další zásilky tohoto zázračného léku se pak do Československa dostaly s poválečnou pomocí organizace UNRRA (česky Správa Spojených národů pro hospodářskou obnovu a pomoc), v níž měly hlavní podíl USA. Prvních 60 milionů jeho jednotek k nám přišlo již v červnu 1945.
Jak uvedl web plus.rozhlas.cz, roku 1928 objevil skotský bakteriolog Alexander Fleming první antibiotikum. Objev penicilinu se řadí mezi největší mezníky v dějinách medicíny, i když od samotného vynálezu k použitelným lékům byla ještě hodně dlouhá cesta. Až s příchodem 2. světové války vznikla poptávka po lécích a ochota investovat do Flemingova výzkumu, který se rozvinul ve Spojených státech amerických. V roce 1941 proběhl první test na lidech a při vylodění v Normandii v roce 1944 už měli spojenci penicilin pro všechny své zraněné a nemocné vojáky.
I za penicilin vděčíme osvobození americkou armádou. Jsem proto rád, že Češi se 80 let po skončení II. světové války zachovali moc pěkně k americkému veteránovi Harry Humasonovi, který se rovněž zasloužil o naší svobodu a všechno, co sebou přinesla včetně tohoto zázračného léku. Složili se mu podle webu seznamzpravy.cz na půjčku z níž si platil cestu z Ameriky na plzeňské Slavnosti svobody a přidali i milé vzkazy, jako je například tento. „Milý Harry. Dali jsme ti jen pár dolarů, ale ty jsi nám dal budoucnost! Děkujeme. Navždy s úctou Honza ze Šumavy.“
Zdroje:
