Článek
Bylo to poprvé, co čeští dělníci mohli jet na dovolenou do luxusních hotelů, a to navíc zadarmo. Stalo se tak za nacistické okupace. Jak uvádí časopis Soudobé dějiny jednalo se tzv. Zotavovací akci - Odkazu Reinharda Heydricha (Erholungsaktion - Vermächtnis Reinhard Heydrich), nazvanou po zastupujícím říšském protektorovi, který je znám jako kat českého lidu. To je ovšem jen jedna část pravdy. Ano, po jeho nástupu začaly kruté represe, lidé byli popravováni a nacisté zatkli mimo jiných i předsedu protektorátní vlády napojeného na londýnský odboj generála Aloise Eliáše.
Na druhé straně však v rámci taktiky cukru a biče podnikl Heydrich některá opatření ve prospěch dělnictva. Těžce pracujícím byly zvýšeny potravinové příděly, včetně tuků a mouky, dále bylo ve zbrojovkách zavedeno závodní stravování, které spočívalo ve vydávání jednoho teplého jídla denně - vydatné polévky mimo potravinové lístky.
Nejednalo se samozřejmě o lásku k českým pracujícím, ale o chladný kalkul ze strany německé okupační správy s dočasnou platností do konce války, která měla být pro Německo vítězná. Dáme českým dělníkům nažrat, a oni pak budou lépe makat pro Třetí říši, jak se vyjádřil brutálně otevřeně sám Heydrich.
A z tohoto záměru pak vyplynula ona zotavovací akce, kterou on sám navrhl. Paradoxně 2. června 1942, tedy jen pět dnů po atentátu na Heydricha a za výjimečného stavu, přijela první skupina 232 dělníků a 22 dělnic do Luhačovic. Rekreace pracujících se později rozrostly natolik, že po Luhačovicích musely být otevřeny další zotavovny a jejich počet se nakonec zvýšil až na 54. Jen v prvním roce dosáhl počet účastníků této akce třech tisíc, podle některých zdrojů dokonce sedmi tisíc účastníků. Do konce roku 1944, kdy byla zotavovací akce ukončena, přesáhl počet zúčastněných 70 000. Oficiálně tuto akci pořádala Národní odborová ústředna zaměstnanecká (NOÚZ), která byla nacisty jedinou povolenou odborovou centrálou v protektorátu.
Rekreanti měli zajištěno na válečnou dobu kvalitní stravování, bydleli v příjemném prostředí, chodili na výlety, sportovali, zúčastnili se kulturních představení. Museli však také poslouchat politické projevy zaměřené na podporu hitlerovského Německa a 4. června si připomínat výročí Heydrichova úmrtí. Je třeba však opět zdůraznit, že za tím byla ze strany nacistů obyčejná vypočítavost. My vám milí čeští pracující dáme některé výhody a pošleme vás na pěknou dovolenou, vy však zapomenete na odboj a budete pilně vyrábět zbraně pro německou armádu. České zbrojovky totiž byly pro Němce dost důležité.
Komunisté později na tuto tradici odborářských rekreací po roce 1945 navázali. Když se to tak vezme, komunismus a nacismus toho mají hodně společného. Obojí ideologie jsou založeny na diktátorském principu a útisku jinak smýšlejících. Nacismus preferuje vybranou rasu, komunistické učení pak hlásá třídní nenávist. Ale obojí v rámci taktiky cukru a biče poskytly vybraným skupinám určité vymoženosti. Mezi ně patřily též kolektivní rekreace pracujících.
Zdroje:
Dovolená s poukazem: Odborové rekreace v Československu 1948 - 1968, Alžběta Čornejová, nakladatelství Academia, Praha 2014
