Článek
Svatý Mikuláš z Myry byl za svého života biskup, který proslul svou štědrostí k potřebným i jako obránce víry. Tento oblíbený biskup narozený přibližně v letech 280/286 zemřel v Myře dne 6. prosince roku 345/352. Jde o jednoho z nejuctívanějších svatých v celém křesťanství, který však nikdy nebyl oficiálně prohlášen svatým.
Tradice, kdy 5. prosince můžeme potkat Mikuláše sahá až do 11. století do Kyjevské Rusi, jejíž byl patronem. Tehdy chodil svatý Mikuláš sám, až později se k němu připojil obecní policajt. Obecního policajta brzy nahradili nám moc dobře známí anděl s čertem.
Anděl s čertem nedoprovází svatého Mikuláše jen tak. Svatý Mikuláš je moudrý a rozvážný, který spolu s andělem rozdává dětem dárky. Anděl je symbolem dobra a lásky a jeho úkolem je chránit děti před čertem a pomáhat jim. Čert má naopak zlobivé děti trestat a strašit.
Nevím jak vy, ale já sama mám z tohoto vánočního svátku smíšené pocity dodnes. Ne, že bych se čertů bála. Ale že bych vyšla na Mikuláše jen tak do ulic, na vánoční trhy a podobně, to také říci nemohu. A to naše mikulášská tradice není tak děsivá, jako Krampuslauf v Rakousku.
Krampus je podle legendy nejděsivější čert ze všech děsivých čertů, jaký kdy v pekle byl. Z jedné poloviny je člověkem, z druhé kozlem. Krampus má velké rohy a pojídá všechny zlobivé děti.
V Rakousku je známý Krampuslauf, průvod, na který se sjíždí všechny čerti z širokého dalekého okolí, dokonce i ze severní Itálie. Chrastí se řetězy a čerti se předhánějí, který z nich je děsivější. Průvody jsou plné ohňů a čerti nemají problém hodit vás do pytle.
Byť je pro mne svátek svatého Mikuláše nekomfortní den v roce, jsem moc ráda, že náš svátek je proti tomu rakouskému tak mírumilovný.
