Článek
Neslyšet to na vlastní uši nevěřila bych. Dosud jsem znala pouze lesní hospodáře a vlastníky lesů, kteří si stěžují na nízký odlov černé zvěře a s ním spojené vysoké škody na lesním porostu. Byť myslivci by měli škody hradit, nestává se tak. Ba naopak. Dostat z myslivců náhradu škody je skoro nemožné a motivovat je alespoň k pomoci při stavbě oplocenek je nadlidský výkon. To ale neplatí všude.
Jedno nevelké myslivecké sdružení na západě Čech si problém s přemnoženou zvěří uvědomuje. Byť se snaží aktivně lovit a snižovat stavy přemnožené zvěře, není to tak snadné, jak se na první pohled může zdát. Mají vytipovaná místa, kam zvěř chodí a zakrmují, jak se dá. Stále je to ovšem málo. Odlov je navíc časově náročný a mnohdy trvá i několik dní, než myslivec přijde na to, kdy a kdo mu na krmeliště chodí. Pak ještě zbývá si na zvěř počkat a doufat, že se opravdu podle svých zvyků objeví.
Ano, myslivci mají fotopasti a další techniku, jak si odlov usnadnit. Jenže zvěř není hloupá a ani tak průhledná, jak si mnozí lidé myslí. Dočkat se, až vám divoké prase přijde na krmeliště několik dní trvá. A to za předpokladu, že zakrmíte tam, kam je zvyklé chodit. Zakrmovat na blind v lese je úplná ztráta času. Navíc, byť se nezdá, divoké prase je snad nejtišší zvíře, které v hlubokých lesích přebývá. Sedět na nepohodlné lavici, být v klidu a stále pozorovat není pro myslivce nic snadného. Kdo to byť jen jednou zažil, dá mi zapravdu.
Velké díky myslivcům
Vím, že za 50 000 Kč nevyroste nový les. Ale i oněch 50 000 Kč na sazenice stromů je vřelý krok k obnově lesa. Pokud myslivci pomohou i se sázením stromků, bude nově osázené místo ještě větší a dá domov dalším lesním živočichům, včetně přemnožené černé zvěře. Ale tak to má být. Zvěř do našich lesů patří. Bez zvěře nejsou lesy živé. A že občas narazíte na divočáka? Sama na ně narážím každoročně a nic se neděje. Ne, že bych je vyhledávala, ale při častém pohybu v přírodě to asi ani jinak nejde. Možná se budete divit, nikdy se mi nic nestalo. Divoké prase není agresivní, dokud samici nesáhnete na mladé. Pokud necháte prasata odejít a půjdete opačným směrem, nemají nejmenší důvod na vás zaútočit. Samozřejmě pokud je nebudete zastrašovat, jak radí v některých „chytrých“ příručkách.
Hodně si cením práce lesníků i činnosti myslivců. Ať si o těchto lidech myslí, kdo chce, co chce. Jsou to jen lidé. Vím, být myslivcem je v dnešní době skvělý business a myšlenka myslivosti samotné se kamsi vytratila. O to větší radost mám, když potkám Myslivce s velkým M, který nezabíjí pro trofej, ale myslivost bere jako poslání. Těchto myslivců je poskrovnu, ale stále se najdou. A to jak staří, tak i mladí.
