Článek
Že jsou zvířata nebezpečná, to je jedna z nejšířenějších panik u nás. Dnes to jsou netopýři, kteří se údajně snaží dobýt naše domovy. Tato panika vznikla pouze proto, že někdo viděl netopýra u lampy ve městě při lovu hmyzu. O tom, že by se netopýři hromadně snažili obsadit byty místních občanů, o tom nemůže být řeč. Do města tyto okřídlené návštěvníky s nejvyšší pravděpodobností přilákalo množství hmyzu. Hmyz je totiž běžná potrava netopýrů. A, ruku na srdce, i většina lidské populace jde raději nakoupit do hypermarketu, než aby obcházela malé krámky. Tu samou strategii při obstarávání potravy zvolili i netopýři v Plzni. Proč by měli lovit s nejistým výsledkem mouchu po mouše, když si mohou zaletět k plzeňským lampám, kde létá tolik hmyzu, že ho nemají šanci spořádat?
V Beskydech se pro změnu šíří fáma o krvelačných vlcích, kteří na hřebenech hor čekají na zbloudilé turisty, kteří chtějí v přírodě přenocovat, aby je mohli zbaštit. Tato fáma je hodně úsměvná, ale bohužel pravdivá. Přitom šiřitelé této paniky jaksi zapomněli, že vlk je zvíře plaché, které na člověka, pokud nemá důvod, nezaútočí. Ani prázdné břicho vlka není důvod, aby na člověka zaútočil. Člověk je pro vlka predátor, a pokud predátor vlka nezastrašuje nebo vlka k sobě nějak neláká, nemá vlk potřebu na člověka zaútočit. Vlk má v přírodě tolik potravy, jejíž ulovení pro něj nenese tak vysoké riziko jako útok na člověka, že nemá důvod riskovat a na člověka útočit.
Šíření nových nakažlivých nemocí také hýbe nejen internetem. Protože většina lidí čte u článku pouze nadpis, v tom lepším případě si přečte ještě anotaci, šíří se panika o různých nakažlivých nemocech, mnohdy lidem smrtelných. Co na tom, že z článku nakonec vyplyne, že se jedná o nemoci, které se po Evropě, natož pak po České republice, nešíří a skoro se tu nevyskytují. Nadpis článku zněl jasně. Všichni jsme v ohrožení a musíme se bát.
I zdražování je kapitola sama o sobě. Zdražovalo se vždy a vždy se zdražovat bude. Obchodník si vždy najde důvod proč zdražit. Ale je to zákazník, kdo rozhoduje, zda je nová cena výrobce vysoká či přijatelná. Je to zákazník, kdo ono zdražené zboží nakupuje. Když se zákazník rozhodně zdražený výrobek nekupovat, bude to výrobce, kdo nebude mít zisk. A výrobce zisk mít chce, jinak by nevyráběl.
Jako zákazníci se můžeme rozhodnout, jakého výrobce či prodejce svým nákupem podpoříme. Jsme to my, zákazníci, kdo akceptuje kupní cenu. Když si my, zákazníci, přestaneme na zdražování výrobků stěžovat, přestaneme dělat výrobci reklamu. Pokud výrobky nebudeme kupovat, přestaneme výrobci tvořit zisk. To je jediné efektivní řešení, jak zdražení zabránit. Stěžováním si a vytvářením paniky tento problém nevyřešíme. Ba naopak. Mnoho lidí uvedeme do stresové situace, ale výrobce se nad sebou s nejvyšší pravděpodobností ani nezamyslí.
Vytvořit paniku je opravdu jednoduché. Očernit někoho také. Ale uvést věci na pravou míru, to už je náročnější. I proto žijeme v různých iluzích, na kterých není ani zbla pravdy. Menšina lidí to ví. Jenže tuto menšinu většina neposlouchá. Panika ji totiž žene vpřed. Vždyť přečíst si nadpis článku a podle něj si vytvořit obrázek je mnohem jednodušší, než si přečíst článek celý, ve kterém se čtenář obvykle dozví i rozbor tématu.
