Článek
S příchodem astronomického jara nás čekají delší dny a kratší noci. Co nevidět přijde snad i teplé počasí. Více sluníčka si po nepříliš krásné zimě opravdu zasloužíme.
Na co se můžeme těšit?
V den jarního slunovratu Slunce vyjde přesně na východě a zapadne na západě. V tento den Slunce osvítí oba zemské póly. Na severním pólu přijde den a na jižním pólu bude noc.
Říká se, že při rovnodennosti je den stejně dlouhý jako noc. Jenže Slunce není bod a sluneční paprsky se v atmosféře ohýbají. Den při rovnodennosti je díky tomu o pár minut delší, než je noc. Slunce je při rovnodennosti nad obzorem přibližně 12 hodin a 10 minut, zatímco pod obzorem je pouze 11 hodin a 50 minut. Další zajímavostí rovnodennosti je, že světelná rovnodennost může být i o několik dní posunuta.
Jarní rovnodennost nastává nejčastěji 20. března a letošní rok není výjimkou. Ještě do konce 20. století nastávala často i 21. března, ale to se s příchodem 21. století změnilo. Ve 21. století nastala jarní rovnodennost 21. března naposledy v roce 2011 a další bude až v roce 2102. I rok 2048 bude pro rovnodennost výjimkou. V tomto roce přijde jarní rovnodennost už 19. března.
Jak poznáte, že je rovnodennost?
Poznat rovnodennost není vůbec těžké. Protože sluneční paprsky dopadají v tento den kolmo k zemské ose, pohybuje se stín libovolného pevného bodu v průběhu dne po přímce. Pro pozorování rovnodennosti proto stačí pozorovat například lampu veřejného osvětlení a zaznamenávat polohy stínu vrcholu lampy v průběhu dne. Pokud body leží na přímce, je právě rovnodennost.
