Článek
Několik měsíců aktivně pátrám po původu své rodiny. Mé pátrání mne zavádí na různá místa a mnohdy i do archivů. Nikdy nevím, kam mne nová informace zanese, ale jedno vím jistě. Vždy se dozvím něco nového o svém původu.
Už jsem zjistila mnoho informací a potkala jsem se se zajímavými lidmi. Ve většině případů byla komunikace ze strany úřadů profesionální, jindy více osobní, za což bych chtěla ze srdce poděkovat. Vždyť kdy se vám stane, že na blind napíšete na ministerstvo a přijde vám obsáhlá odpověď s odkazy, kam se obrátit a co žádat i přesto, že samo ministerstvo již žádnými dokumenty nedisponuje? Podobné zkušenosti mám i s muzei, městy a soudy. O to víc mne překvapilo jednání Vojenského ústředního archivu.
Na podatelnu Vojenského ústředního archivu jsem napsala žádost o poskytnutí informací k osobě v mém zájmu. Napsala jsem jméno, datum narození a veškerou identifikaci, kterou jsem měla k dispozici. Z podatelny mi přišel krásný e-mail, co mám udělat. A já jsem se podle něj chtěla zařídit. Jenže ve chvíli, kdy jsem klikla na odkaz, který mi z podatelny přišel, ocitla jsem se na pofidérním webu.
Navštívený web se mi vůbec nelíbil. Zkusila jsem sdělenou webovou adresu zadat ručně, ale výsledek byl stejný. Tak píšu na podatelnu, že odkaz na web, který mi paní poslala, nepatří archivu, ale jedná se o pofidérní web, na kterém formulář k vyplnění není, zato je na něm spousta odkazů vedoucích kamsi. Ještě jsem paní poslala screen úvodní stránky, kam mne odkázala.
Nebylo to platné. Vrátil se mi e-mail s odpovědí jako pro totálního hlupáka, kde si paní stojí za svým a navádí mne, kde formulář stáhnu. Vůbec ji mé argumenty nezajímaly a přílohu si nejspíš vůbec neotevřela.
Opět jsem paní psala, že odkaz, který mi opět poslala, nevede na oficiální web ústavu, ale někam, kam se člověk dostat nechce. Následovala odpověď, že mi paní vůbec nerozumí, že mi odkaz posílá správný. V tomto e-mailu uvádí, že vyplnit formulář není nic těžkého. Že jsou státní instituce, která má formuláře jako stovka ostatních úřadů, mají svá pravidla a jako každý je musí dodržovat i žadatelé, jinak by v tom byl chaos, jako tomu bylo v minulosti. V tomto e-mailu mi již paní poslala správný odkaz na domovskou stránku Vojenského ústředního archivu, ale nejspíš omylem, protože je odkaz schovaný v textu, který odněkud zkopírovala a s doménou nemá vůbec nic společného.
Jsem moc ráda, že sedí na úřadech byrokrati, kteří se ohání předepsanými formuláři, když ani nejsou schopni poslat žadateli správný odkaz na web státní instituce. Jsem ráda, že mohu přispět na jejich plat a při získávání formuláře si zavirovat počítač a přijít o veškerá data. - Tento odstavec je samozřejmě sarkasmus.
Bohužel chování paní na podatelně Vojenského ústředního archivu vypovídá o stavu úřadů. Když člověk narazí na úředníka, se kterým je řeč, nemá problém dodržet stanovená pravidla. Jenže tito lidé, kteří jsou také úředníky, jsou škatulkování do stejné škatulky s paní na podatelně Vojenského ústředního archivu, která by si opravdu měla najít jinou práci. Vždyť neznat ani správné znění domovské webové stránky úřadu, který ji každý měsíc předává tisíce jako plat, je tristní a neospravedlnitelné.
