Článek
Jsem ráda, že žiju v době, kdy mohu ve slušných mezích napsat veřejně svůj názor. Každý můj blogový příspěvek podléhá schválení a musí dodržovat zákony. A za to jsem ráda. Proč?
Protože publikací článku vím, že je jeho obsah v pořádku. Můj článek je společensky nezávadný. Ale to, co se dočtu v komentářích, už tak nezávadné nebývá. Proč mají potřebu někteří lidé neustále někoho napadat a ponižovat? Proč mají potřebu vyjadřovat se ke komentářům bez přečtení článků? Jak je možné, že si tito „profesionální“ hateři dovolují brát do úst slušné lidi a vůbec jim to nevadí?
V posledních měsících stále častěji slýchám otázku, proč mi lidé nekomentují příspěvky. A toto je ten důvod. Není to tím, že by se jim příspěvek nelíbil. Slušní lidé mají strach z toho, co přijde. Vždyť se podívejte na lidi, kteří příspěvky komentují. Povětšinou to jsou chroničtí stěžovatelé nespokojení se svým vlastním životem. Je jim jedno, jestli napadají autora článku nebo diskutujícího. Ničeho se neštítí. Jen kolem sebe šíří svou vlastní frustraci. O autorech článků si myslí, že mají za článek přinejmenším tisíce. Realita je vůbec nezajímá.
Co udělá slušný komentující?
Na hatera nereaguje. Ví, že to nemá cenu, jen by přilil olej do ohně.
A jak reaguje autor?
Autor ví, že cokoli jednou na internetu zveřejní, z internetu nezmizí. Většina autorů proto ví, kdo je haterem jeho článků. Co s tím dělá? Přeci vůbec nic. Stejně jako slušný komentující ví, že to nemá vůbec žádný smysl. A když už je hater opravdu mimo, položí mu jednoduchou otázku na jedem prolezlý komentář a čeká, co hater napíše. Obvykle se odpovědi autor článku nedočká. Ale vůbec mu to nevadí.
Mrzí mne, že se slušní lidé bojí nahlas říct svůj názor. Mrzí mne, že se bojí reagovat. Mrzí mne, že nejhlasitější skupina lidí je ta, jejíž členové dokázali pouze kritizovat a napadat ostatní. Ale že by sami něco konstruktivního napsali? To ani náhodou.
Jsem slušná holka. Každému přeji jen to, co přeje on mne. Některým to přeji dvakrát, protože kdyby se jim to splnilo jen jednou, bylo by to málo.
Ráda bych poděkovala všem slušným komentujícím, kteří se nebojí pochválit a veřejně sdílet svůj názor. Jste silnější, než se zdá. Prosím, zůstaňte takoví. A vy, milí hateři, pokud máte tu potřebu do někoho se navážet, zvolte si prosím za svůj cíl autora článku, nikoli lidi, kteří jeho článek komentují. K tomu snad odvahu máte. Nebo ne? Anebo víte co? Založte si účet na Seznam Médiu. Na každý článek můžete reagovat vlastním článkem. Uvidíte, jak je jednoduché napsat článek, který splňuje pravidla a má hlavu a patu. Také uvidíte, kolik lidí si váš článek přečte. A v neposlední řadě zjistíte, kolik autoři článku za článek dostávají. To vám možná pomůže otevřít oči. Ale já vím, že nikdy nic lepšího než haty nevyplodíte. Napsat článek chce mít nápad, zabere to více času a chce to odvahu. A tu je těžké najít, když se váš článek s vaším jménem šíří internetem veřejně.
