Článek
Jeden aby se dnes bál do popelnice něco vyhodit. Nikdy totiž neví, kdy se obsah jeho popelnice stane ústředním tématem na sociálních sítích. Rozhodnutí, zda je toto jednání přijatelné, nechám jen na vás. Nezákonné ovšem není.
Obec Mladý Smolivec toto své jednání hájí tím, že chce naučit lidi třídit odpad. Ale je tomu opravdu tak? Vždyť když chci někoho něco naučit, řeknu mu, jak to má dělat. Ale rozhodně ho nevystavuji na pranýři za to, že to nedělá.
Příspěvek na facebookovém profilu Obce Mladý Smolivec mne opravdu rozladil. Sama odpad třídím a poloprázdnou popelnici mi vyváží v průměru méně než jednou za měsíc. Skoro nic do ní nevyhazuji. Vše, co jde, poctivě vytřídím. Jenže vyhodit vytříděný odpad je většinou výzva. Mnohdy objedu tři obce, než se mi podaří sklo či kov vyhodit. Na třídění plastového odpadu nám Obec Mladý Smolivec přislíbila popelnice, které jsme měli obdržet na podzim roku 2024. Dodnes tyto popelnice nemáme. Stejně jako nemáme předepsané žluté pytle na plasty. Naštěstí máme šikovné popeláře, kteří plasty svezou i v jiných obalech.
Odpad třídím již mnoho let a vím, že to není věc náročná. Ale také si moc dobře vzpomínám na chvíli, kdy jsem netušila, kam mám vyhodit například tetrapak, karton či lepenku. A to nemluvím o čistotě tříděného odpadu, na které každá svozová společnost lpí jinak.
Takto to opravdu nejde, proč by ostatní měli doplácet na ty, co netřídí? Vážení spoluobčané, jen díky nám všem, že jsme...
Posted by Obec Mladý Smolivec on Friday, January 31, 2025
Nechci se zastávat lidí, kteří netřídí. Ale přijde mi nepřijatelné, aby zástupci obce kontrolovali, co do popelnic vyhazujeme, obsah našich popelnic fotili a prezentovali na Facebooku. Měli by jít a lidi učit třídit. Ne říct „Lidi, třiďte odpad“ a zapomenout dodat, jak. V příspěvku facebookového profilu Obce Mladý Smolivec vidíte agresivitu, se kterou zástupci obce k problematice třídění odpadu přistupují. Nabádají lidi, aby darovali jídlo, které chtějí vyhodit, sousedům, kteří mají slepice. Sama toto dělám dodnes. Jen ne v naší obci. Dokud žila sousedka, dávala jsem jí zbytky jídla pro slepice automaticky, občas jsem dostala vajíčko. Ale sousedka už není. A když jsem darovala pytle sušeného chleba sousedovi, několik týdnů jsem ho urgovala, aby mi prázdné pytle vrátil. O nějaké protihodnotě za pytle krmiva nemůže být řeč. Vlastně nebylo ani poděkování. A v těchto podmínkách bych měla nabízet sousedovi například prošlý jogurt? Vždyť by mne k mému štěstí ještě pomluvil.
Třídění odpadu má smysl a opravdu není náročné. Byla bych ráda, kdyby lidé třídili. Ale mám obavy, že místo do přírody budu chodit na skládku. Vždyť kdo by chtěl vyhazovat odpad do popelnice a riskovat, že se obsah jeho popelnice bude probírat na sociálních sítích?
