Článek
Lidé jsou v rámci společnosti od dětství vedeni k tomu pomáhat druhým, což je velmi záslužné a česká společnost opakovaně potvrzuje, že na to lidé velmi slyší a zapojují se - odměnou jim je společenské uznání i vlastní dobrý pocit - potud v pořádku - ale hlavním účelem celého tohoto dění má být především i co možná nejvhodnější a lidsky důstojná forma pomoci těm, pro které se to dělá - a tady nastává ohledně potravinových sbírek závažná otázka - je tato forma pro chudé skutečně důstojná?
Na prvním místě je potřeba zdůraznit, že potravinové banky a jejich výdejny mají svoje místo, pokud jde o shromažďování potravin z obchodů, kterým končí doba trvanlivosti a neprodaly by se, tedy místo jejich vyhození se odvezou do potravinových bank a vydají chudým, tam to je jediná správná cesta - omezit plýtvání potravinami a současně ještě pomoci potřebným.
Úplně jiná věc ale je, když se v rámci každoročních potravinových sbírek zapojuje veřejnost tím, že je vyzývána, aby nakupovala potraviny a drogerii, které by jinak zůstaly běžně v prodejně - čili zde už se dostáváme do velmi kontroverzní roviny, kdy na straně obchodů nejde o žádnou bohulibou akci jako je záchrana potravin před vyhozením, ale naopak jde pouze o zvýšení jejich prodejů a tržeb, čili je to pro ně forma reklamy - a to při zapojení mnoha dobrovolníků a dalších stran reklamy velmi levné - a zde se navíc nabízí otázka, zda je takováto forma reklamy vůbec morální, když využívá u lidí takové emoce, jakože někomu pomáhají…
A v tom je právě ten háček - pokud má být jádrem, smyslem a účelem celé akce opravdu právě a pouze pomoc chudým - je skutečně toto ta nejvhodnější forma pomoci?
Pravdivou odpověď dostaneme jen tehdy, pokud si to představíme každý sám na sobě - že jsme se právě souhrou nějakých okolností ocitli v situaci, kdy nemáme aktuálně peníze na jídlo a současně ani nárok na oficiální finanční pomoc od státu v tomto směru, protože na to nesplňujeme nějaké podmínky nebo jsme tam již vyčerpali stanovený finanční limit - ponechme stranou myšlenky, že nám se to nemůže stát a představme si, že se to právě teď stalo - máme hlad a nemáme peníze - co v takové chvíli potřebujeme? A to je jádrem celého problému.
Ve výše uvedené situaci každý logicky potřebuje právě nějaké peníze, aby si koupil nezbytné jídlo a drogerii pro běžný život podle svých zvyklostí, potřeb a preferencí, aby mohl dál normálně fungovat, překlenout krizovou situaci a plynule zase naskočit do běžných poměrů vyřešením nějakých nepříznivých vlivů.
Tady nejde jen o to, že každý má jiné stravovací návyky a jiné chutě, něco jiného mu zrovna doma chybí, případně má nějaký zvolený styl stravování jako je vegetariánství apod., ale řada lidí má i různé zdravotní diety - bez laktózy, bez lepku, s intolerancí histaminu, s vynecháním konkrétních druhů potravin kvůli alergii atd. - a další věc je, že ne každý si poradí s pytlíkem mouky - někdo neumí vařit a někdo na to nemá doma ani vybavení a spotřebiče.
Jak může někdo nezohlednit všechny tyto výše uvedené zásadní individuální faktory a rozdávat chudým jednotně nabalené balíčky, které nemusí být vůbec schopni zpracovat nebo strávit bez zdravotních následků? I kdyby jim to třeba jen nechutnalo, tak je to proti jejich lidské důstojnosti a je to přece úplně zbytečné, dělat to takovým nevhodným způsobem.
Pokud tedy jako společnost chceme v takové situaci pomáhat na úrovni jednotlivců, protože prostě zatím nemáme tak bohatý stát, aby každému vyplácel nepodmíněný měsíční příjem v takové výši, která by zaručovala vyloučení takových krizových situací, kdy člověk nemá ani na jídlo, tak máme jako společnost udělat sbírku finanční - její organizace by byla mnohonásobně jednodušší než organizace potravinové sbírky a také o mnoho levnější, vzhledem k nákladům na logistiku i zaměstnance, což by ušetřilo další peníze pro chudé.
Také by se zapojilo mnohem více lidí, protože by si poslání nějaké finanční částky mohl naklikat každý doma z mobilu během pár sekund. A lidem to vyjde finančně úplně nastejno, jestli něco koupí nebo pošlou rovnou ty peníze, za které by něco koupili - s nakupováním mají pouze práci navíc - ale ne k lepšímu, ale k horšímu pro obdarované - tak jaký to má smysl?
Pokud by byla obava ohledně použití peněz na uvedený účel, jistě by se našlo řešení v podobě poukázek platných pouze na potraviny a drogerii apod., tam je více možností a je to už jen čistě technická jednoduše řešitelná záležitost, není to problém - a opět by to bylo mnohonásobně jednodušší, rychlejší a levnější než sbírka a distribuce přímo výrobků - dle preferencí nakupujících, nikoli obdarovaných.

