Večer jako v Karibiku: V rytmu bachaty a salsy tančí lidé na náměstí

Na náměstí jednoho krásného města, kde máte plno kulturních příležitostí a zároveň malebnou přírodu na výlety a sportovní činnosti, se konala tančírna salsy a bachaty. Než se na podiu připravila a ozvučila kapela, výuky salsy a bachaty se ujal taneční lektor. Postavil se doprostřed náměstí poměrně blízko k podiu, nechal si pustit reprodukovanou hudbu a předváděl typické kroky a variace salsy.

Salsa je tanec, u kterého bychom mohli říct, že pochází z Kuby. Salsa je v současné době velmi populární a zatančit si ji můžete vlastně kdekoliv. Je ve 2/4 taktu a počítá se 1 2 3. Je to svižný temperamentní tanec. Držení je uvolněné. Podle mého názoru je salsa tanec, který se dokáže naučit většina lidí.

Lektor „svítil“ v bílých volných kalhotách a předváděl různé krokové variace. Za ním se tvořily dlouhé řady a lidé se snažili jeho variace napodobovat. Někdy to šlo hůř, někdy lépe. Každopádně lektor do toho dal svou živelnost a hravost. Bylo prima, že se základní kroky a pár variací mohl naučit kdokoliv, kdo o to stál. Po výuce salsy následovala reprodukovaná hudba v rytmu salsy, aby si tanečníci mohli své nabyté dovednosti rovnou vyzkoušet v praxi.

Po temperamentní salse přišla na řadu výuka bachaty. Tento tanec pochází z Dominikánské republiky, je pomalejší než salsa. Je to párový tanec s otevřeným, polouzavřeným nebo uzavřeným držením. Jasně jsou rozděleny role „leadera“ a „followera“. Tento tanec se podle mě naučí i ten, který není zrozen pro dráhu profesionálního tanečníka. Je totiž poměrně snadný základní krok a výhodu má tento tanec v pomalém tempu. Slyšet ale v muzice první dobu potřeba prostě je…

Lektor se opět postavil na své místo do centra dění a předváděl kroky bachaty. Opravdu se přidalo více tanečníků než u salsy, jelikož je tady výhodou pomalé tempo a nenáročné krokové variace. Melodie na bachatu bývají pomalé, často na motiv lásky.

Po výuce salsy a bachaty a několika skladeb z reproduktoru se připravovala na podium kapela. Bylo potřeba ji správně nazvučit, což je velmi zodpovědná a náročná profese. Jde o to, aby se dobře slyšeli zpěvačky, hudebníci a také aby se zároveň slyšeli dobře mezi sebou. A když máte více než jednu zpěvačku a klávesy, tak to zabere dost času. Nicméně už jsem byla natěšená na živou muziku, protože to pak má celý večer úplně jiný náboj. Živou kapelu prostě nemůže nic nahradit. Hráli bezvadně a repertoire měli dobře propracovaný. Zvuk, který se linul náměstím byl kvalitní a intonačně na úrovni. Byla jsem velmi spokojená a tanec na živou hudbu venku na náměstí v létě zkrátka neměl chybu. A to jsem ještě netušila, co mě čeká další vstup, když bude mít kapela pauzu. Jo jo, i muzikanti jsou lidé a zaslouží si přestávku mezi svými sekvencemi.

Kapela má přestávku. Chvíli mají i tanečníci na náměstí přestávku, ta ale netrvá dlouho. Na náměstí na své místo přichází opět lektor salsy a bachaty a předvádí další nové krokové variace. Jenže je tu jedna změna. Minule se tvořily řady za ním. Jenže teď vidím, jak na mě pokyne gestem, ať jdu k němu blíž. A lektor se přece musí poslouchat. Takže jdu k němu blíž. Mám jít ještě blíž, tak dobrá. A najednou mi to došlo.

Lektor a já vedle něj stojíme vedle sebe. Vedle sebe na náměstí plného tancechtivých lidí. On předvádí své krokové variace a já velmi rychle opisuji a snažím se být včas v rytmu skladby, tedy skladeb a rychle pochytit, co asi přijde za kroky, otočky, …atd.

Tančím v rytmu hudby salsu nebo bachatu, opisuji co nejrychleji a nejpřesněji krokové variace, které předvádí lektor tance. A opět mi to došlo, především u otoček. Za ním a za mnou se utvořily dlouhé řady a zástupy lidí, kteří se učí, co předvádíme. Někdy mi to jde lépe, někdy hůře. No, já to nemám nacvičené. Jak bych to také mohla mít nacvičené, když vidím tohoto sympaťáka poprvé v životě. Ale byl to zajímavý zážitek. Na pár chvil byla ze mě také „lektorka tance“. Vím, že bych na to potřebovala vydat ještě mnoho úsilí a hodně se učit… ale takto to vyplynulo na pár chvil. Uvědomila jsem si, že hudba, atmosféra, tanec a letní teploty (i když o těch by se dalo polemizovat) utlumí ostych či nějaké přemýšlení o tom, zda je dobrý nápad postavit se vedle toho nejpovolanějšího. Ale nebyla jsem tam sama, tak asi ze mě čišela radost. Radost z tance… jestli přemýšlíte nad tím, že už jsem v sobě musela mít nějaký ten alkoholický nápoj… tak neměla.

Když se setmělo, přišlo na řadu ještě další vystoupení. Viděla jsem krásnou sambu, se kterou jezdí dívky do Rio De Jaineira na karneval. A dokonce jedna z nich, Brazilka je jeho vítězkou. Bylo to úchvatné číslo. Dívky v kostýmech tančily jedna radost. A po vystoupení nás s nimi čekal ještě další program, učily nás ještě tři sestavy na různé písničky. Bylo to fakt moc hezké představení. Samba je snad můj nejoblíbenější tanec a tedy rychlost, jakou dívky kmitaly nohama byla neuvěřitelná. Jo, na ten karneval bych se asi chtěla někdy podívat…

Zdroje:

https://www.ceskatelevize.cz/porady/12701251153-stardance/9090-salsa/