Článek
Je mi osmadvacet let a momentálně jsem doma na mateřské dovolené se svým prvním dítětem. Manželovi je dvaatřicet a náš syn má teprve šest měsíců. V tomhle věku je samozřejmě zvídavý a neustále natahuje ručičky po všem, co mu přijde zajímavé. Obzvlášť ho fascinují věci, které se třpytí nebo lesknou – brýle, telefony, šperky. Vždycky, když ho někdo drží, dopředu upozorňujeme, že se po takových věcech hned sápe. Je to prostě jeho fáze, ačkoliv se ho snažíme postupně učit, že nemá všechno tahat z ruky.
Jedno odpoledne nás navštívila moje tchýně. Má našeho malého vnoučka moc ráda a pokaždé, když přijde, chce si ho pochovat. Samozřejmě jí to dovolíme, vždyť je to přirozené. Jenže tentokrát měla na očích své značkové brýle. Už ve dveřích jsem ji upozornila: „Raději si je sundej, on je určitě chytne.“ Ty brýle nejsou obyčejné – dostala je prý kdysi jako dárek a podle jejích slov mají nejen vysokou finanční, ale i citovou hodnotu. Vím, že stály opravdu hodně peněz, což je pro mě, když jsem momentálně na mateřské a hospodařím podstatě s jedním příjmem domácnosti, skoro nepředstavitelné. Ona se ale jen pousmála a mávla rukou. „Ale no tak, co by se mohlo stát,“ prohlásila a brýle si nechala na nose.
Chvíli držela malého v náručí a všechno bylo v pořádku. Pak ale vytáhla telefon a začala si ho nastavovat, že si spolu udělají fotku. Opět jsem jí připomněla: „Opravdu bych byla opatrná, on má tendenci chytat úplně všechno, co se leskne.“ Moje tchýně to ale přešla s úsměvem, jako bych byla přehnaně úzkostlivá. „Neboj se, vždyť už jsem vychovala dvě děti, vím, co dělám,“ odpověděla sebejistě.
A pak se stalo přesně to, co jsem předpokládala. Náš syn se natáhl, popadl její brýle, radostně jimi zamával a v tu ránu letěly k zemi. Tchýně se vyděsila, hlasitě vykřikla a prudce sebou trhla. To polekalo i malého, takže se rozplakal a začal sebou házet. V té chvíli jí z ruky vyklouzl i telefon a spadl na dlažbu. Já jsem okamžitě vzala syna k sobě, abych ho uklidnila, protože byl úplně vystrašený.
Mezitím tchýně spustila. Začala vyčítat, že jsem ji měla zastavit, že jsem měla dítěti zabránit, aby se k ní natahovalo, a že je to celé moje vina. Tvrdila, že brýle jsou poškozené a telefon má prasklý displej. Pak dodala, že ode mě očekává, že jí škodu nahradím – a že to prý vyjde dohromady na několik tisíc. Pro rodiče s malým dítětem to není zrovna málo, zvláště protože jsem na mateřské. Upřímně řečeno, i kdybychom ty peníze měli, nedokázala bych si obhájit, proč bychom je měli platit.
Řekla jsem jí naprosto klidně, že chápu, že ji to mrzí, ale že jsem ji varovala hned několikrát a že se rozhodla riskovat. Byla to její volba – nechala si na sobě drahé brýle, a ještě začala manipulovat s telefonem, přestože jsem jí výslovně říkala, že to není dobrý nápad. Nemyslím si, že by bylo fér, abych teď já nesla následky. Manžel to viděl stejně: jen pokrčil rameny a řekl, že jsem tchýni upozorňovala. Moc se nechtěl pouštět do hádky s vlastní matkou, ale bylo jasné, že stojí na mé straně.
Tchýně se ale nedala. Řekla, že jsem necitelná, protože víc myslím na peníze než na ni. Podle ní jsem měla chápat, jak moc pro ni ty věci znamenají. Jenže já v tu chvíli měla úplně jiné starosti – v rukou jsem měla vyplašené, plačící miminko, které potřebovalo moji pozornost a uklidnění. Opravdu jsem neměla prostor řešit hned na místě stav brýlí a telefonu.
Od té doby mi dává najevo, že je na mě naštvaná. Dokonce to začala rozebírat i s dalšími členy rodiny a část z nich se postavila na její stranu. Tvrdí, že jsem měla být víc ohleduplná, že bych jí aspoň něco měla přispět. Ale já si stojím za tím, že jsem udělala všechno pro to, aby k té situaci nedošlo – varovala jsem ji několikrát a snažila se předejít problému. To, že mé rady ignorovala, není moje vina.
Mě samotnou mrzí, že mezi námi vzniklo napětí, protože bych byla ráda, kdyby vztahy s tchýní byly dobré. Ale současně nechci ustoupit jen proto, abych měla klid. Když člověk vědomě riskuje a ignoruje upozornění, musí počítat s tím, že si ponese následky. A já si opravdu nemyslím, že je spravedlivé, abychom jako mladá rodina na mateřské dovolené platili tisíce korun za něco, čemu se dalo jednoduše předejít.
