Neviditelná ruka na volantu aneb Bohatství národů

Česká diplomacie dosáhla nového vrcholu rafinovanosti. Zapomeňte na nudné depeše a tajné šifry. Náš ministr zahraničí Petr Macinka povýšil politickou komunikaci na čisté konceptuální umění. Na tiskovou konferenci, kde s lehkostí motýla smetl ze stolu autonehodu svého stranického kumpána Filipa Turka, si totiž přinesl nečekané rukojmí – tlustospis Bohatství národů od Adama Smithe.

Kniha byla celou dobu strategicky natočena na kamery. Ministr ji svíral pevně, jako by to nebyla učebnice ekonomie z 18. století, ale airbag, který má Filipa Turka ochránit před jakýmikoliv následky srážky s realitou a s nemocničním vozem.

Symbolika je to třaskavá. Adam Smith ve svém díle proslavil teorii „neviditelné ruky trhu“, která prý všechno sama vyřeší a zreguluje. Macinka nám tím bezesporu vzkazuje, že na českých silnicích funguje velmi podobný princip. Existuje zde totiž „neviditelná ruka na volantu“. Když pan Turek náhodou v centru Prahy vyrobí z drahého auta harmoniku, netřeba volat policii ani etickou komisi. Trh s plechy se vyřeší sám, viník je z definice nevinný, protože je to přece „expert na životní prostředí“, a ta sanitka mu tam nejspíš vjela naprosto protitržně.

Zatímco zbytek republiky malicherně řeší ublížení na zdraví z nedbalosti a dopravní předpisy, pan ministr se vznáší v oblacích vysoké ekonomické teorie. Omlouvat dopravní karambol skrze skotské osvícenství je výkon hodný olympijské medaile v mentální gymnastice. Naznačuje to fascinující precedens pro nás všechny: až vás příště zastaví hlídka za rychlou jízdu, netřeba vytahovat řidičák. Stačí z okénka zřetelně ukázat Karla Marxe nebo Johna Maynarda Keynese a mlčky počkat, až strážníci pochopí hloubku vašeho ideologického sdělení.

Pointa celého divadla přišla ve chvíli, kdy ministr Macinka zavelel, že Turek se musí neprodleně vrátit k řízení porad na Ministerstvu životního prostředí. Protože co definuje ideálního experta na klima lépe než člověk, který dokáže během vteřiny proměnit fungující spalovací motor v hromadu nepoužitelného šrotu? To je přece ta nejčistší forma recyklace a snižování emisí v praxi!

Adam Smith se sice v hrobě obrací v otáčkách, za které by se nestyděl ani silný motor Jaguaru, ale účel světí prostředky. Pokud má tlustá kniha zakrýt tlustý průšvih, splnila svou roli dokonale. Ministr ukázal národu, že má vytříbený literární vkus, a pan Turek může dál v klidu zachraňovat české životní prostředí. Jen doufejme, že cestou na ministerstvo nepotká další křižovatku.

Neviditelná ruka trhu má totiž sice spoustu talentů, ale řidičák mezi ně evidentně nepatří.