Článek
Ležérní. Slovo, které máme podvědomě spojené s frajerem v drahém saku a teniskách, co vypadá, že právě vstal z postele, ale přitom u zrcadla strávil hodinu.
Skutečná ležérnost se ale pozná až v reálném životě. Je to v podstatě jen vznešenější výraz pro to, že máte všechno totálně na háku. Když vám šéf v pátek ve tři odpoledne hodí na stůl hromadu papírů, že to hoří, ležérní jedinec nezačne hystericky bušit do klávesnice. S naprostým klidem vypne počítač, protože ví, že svět se nezblázní, když to počká do pondělí.
A když se ho v sobotu ráno partnerka zeptá, kdy konečně opraví tu kapající baterii v koupelně, nekmitá hned pro nářadí. Prostě pod ni dá hlubší hrnec a s klidem odkráčí středem za kamarády na fotbálek.
Tento přístup samozřejmě vyžaduje hroší kůži a solidní trénink ignorování okolního světa. Zatímco se všichni kolem hroutí z termínů, hypoték a toho, že jim ujela tramvaj, vy stojíte na zastávce s rukama v kapsách a s klidem si počkáte na další. Sousedé vás možná mají za líného budižkničemu a rodina skřípe zuby nad vaší nespolehlivostí, ale vy jste zkrátka jen nad věcí.
Žít ležérně totiž znamená proplouvat dnem s lehkostí a doufat, že se všechny problémy nakonec vyřeší samy. A když nevyřeší? Nevadí.
Hlavně se u toho nezapotit.
