Článek
Všude to slyšíme, všude to čteme. Všechna média nás tím krmí každý den. Hybridní válka v celé parádě propukla. Dokonce sám premiér tuto možnost připustil.
Na dveře vám bouchá cizinec s pistolí v ruce.
První myšlenka: mám příručku, co dělat následujících 72 hodin.
Je to odpovědná připravenost, nebo poněkud znepokojivá představa o světě?
Záleží na tom, jestli tu větu slyšíte při rozhovoru s premiérem na dnech NATO v Ostravě, nebo ji napíšete na obrázek dvou chlapů u kafe.
Notička
Stejná myšlenka. Jiný kontext. V prvním případě může být velmi pozitivní, v tom druhém přichází rovnou ban.
Když vládní instituce vydají krizový manuál a politici na mezinárodních fórech mluví o hrozbách, je to bráno jako projev nejvyšší státnické odpovědnosti a prozíravosti. Jakmile však naprosto stejná slova přenesete do běžného života – do kavárny, k ilustraci dvou diskutujících mužů – realita se v očích digitálních editorů a cenzorů pokřiví.
Vítejte v době, kde o svobodě slova nerozhoduje zdravý rozum, ale nesmyslná pravidla publikace, jejich dogmatické dodržování a hysterický algoritmus. Korporátní roboti sice dokážou z obrázku bleskově vytáhnout jednotlivá slova jako „pistole“ nebo „cizinec“, ale chybí jim hardwarová kapacita na to, aby pochopili satiru, nadsázku nebo obyčejnou pointu.
Plebejec z ulice zkrátka nesmí myslet a ironicky glosovat realitu. Musí buď mlčet, nebo dole v diskusi hystericky řvát s davem. Jakmile použijete vtip a inteligenci, jste pro systém hrozbou.
Takže pokud tenhle text s obrázkem ještě vidíte, znamená to, že robot má zrovna pauzu na promazání závitů. Pokud ne, tak se uvidíme za 72 hodin. Snad na to v té příručce pamatovali.
