Článek
Obavu z podvodů by vyjádřilo 77,5 %, z deepfakes 72,3 % a z kybernetických útoků 70,8 % účastníků souboru 1 407 dospělých. Obecnou obavu z rozvoje a používání AI v ukázce uvádí 56,0 % dotázaných.
Představa podvodu s pomocí AI v modelu zneklidňuje více lidí než obecně položená otázka na AI. Negativních dopadů používání AI na děti by se obávalo 70,1 % a ztráty kontroly nad pokročilými systémy 61,8 %. Jednotlivá rizika se posuzují zvlášť; jeden respondent může vyjádřit více obav a uvedené podíly se nesčítají.
„Lidé potřebují vědět, jak rozpoznat podvod, co se může změnit v jejich práci a kdo ponese odpovědnost, pokud AI způsobí škodu. Chceme jejich obavy pojmenovat konkrétně a vést debatu o konkrétních řešeních,“ říká Lukáš Benzl, ředitel České asociace umělé inteligence.
Práce? Otázka pro pracující, nikoli předpověď trhu
Ohrožení současného zaměstnání nebo profese se obává 39,5 % z 850 pracujících. Tento podíl nelze vztahovat na všech 1 407 respondentů. Také nevypovídá o skutečné pravděpodobnosti, že pracovní místo zanikne.
Mezi každodenními uživateli AI by obecnou obavu vyjádřilo 42,1 %, mezi těmi, kdo ji nepoužívají, 64,6 %. Jde o popis dvou skupin, nikoli důkaz, že používání technologie samo obavy zmírňuje. Rozdíl může souviset také s věkem, vzděláním nebo druhem práce.
Kdy chtít brzdu a kdy stavět?
Zpomalení vývoje nejpokročilejších systémů do zajištění větší bezpečnosti by v modelu podpořilo 52,1 % účastníků. Budování AI infrastruktury a datových center v České republice by podpořilo 76,8 %.
Důležité jsou také otázky na důvěru v rozpoznání falešného obsahu, označování obsahu vytvořeného AI, zdravotnictví a školy. Rozpoznání věrohodného deepfaku by si věřilo 26,4 % dotázaných; jde o vlastní odhad, nikoli o test schopnosti. Povinné označování převážně AI vytvořeného veřejného obsahu podporuje 86,4 %. V otázce využití AI při posuzování diagnózy by 71,1 % zvolilo doporučení AI s konečným rozhodnutím lékaře a výuku o fungování a bezpečném používání AI ve školách by podpořilo 71,5 %.
„Výsledky i naše data ukazují, že lidé se AI nebojí jako abstraktní technologie, ale především jejích konkrétních dopadů. U podvodů, deepfake videí nebo kybernetických útoků je obava pochopitelná. O to důležitější je, aby se vedle samotného vývoje AI řešila i její bezpečnost, transparentnost a schopnost lidí technologie správně používat a rozpoznat její limity. Například ve zdravotnictví to platí dvojnásob, AI může lékařům výrazně pomoci, konečné rozhodnutí ale musí zůstat na člověku,“ říká Jan Kadlec, ředitel společnosti Medista.
O průzkumu
Český barometr obav z AI 2026 vychází z odpovědí 1 407 dospělých respondentů. Sběr odpovědí probíhal v průběhu léta od 1. července do 31. srpna 2026 prostřednictvím e-mailového dotazníku. Respondenti odpovídali na otázky zaměřené na vnímání umělé inteligence, konkrétní obavy spojené s jejím rozvojem a používáním, dopady na pracovní trh, bezpečnost dětí, deepfakes, kybernetickou bezpečnost nebo využití AI ve zdravotnictví a vzdělávání.
Výsledky zachycují postoje respondentů zapojených do průzkumu a u otázek umožňujících více odpovědí se jednotlivé podíly nesčítají do 100 %. U otázek týkajících se zaměstnání jsou výsledky počítány pouze ze skupiny pracujících respondentů.
