Článek
Malá vrstva dostane další dávku tepla příliš brzy
Na velkém modelu může jedna vrstva chladnout dlouho, protože hlava musí obkroužit rozsáhlý obvod. U tenké věžičky nebo špičatého výstupku je dráha krátká: tryska se vrátí nad stejné místo dřív, než předchozí stopa ztratí dost tepla. Plast pak pod následující vrstvou není dostatečně tuhý. Tvar se začne vlnit, hrany zaoblovat a tenké stěny se mohou odchýlit od zamýšlené polohy. Není to nutně chyba modelu ani špatně nastavená teplota. Často jde o lokální časový problém, který se projeví až v horních, stále menších vrstvách.
Při prohlídce výtisku si všimněte, zda závada začíná v okamžiku, kdy se průřez modelu zmenší. Pokud spodní část vypadá správně a deformuje se jen krátký vrchol, zatímco rozměrnější části téhož tisku jsou čisté, odpovídá to nedostatečnému času na zpevnění. Když se ale problém objevuje po celé výšce nebo na různých místech, příčina může být v mechanice, teplotě či chlazení. Rozlišení je důležité: zvýšit ventilátor na maximum při každé závadě může zhoršit soudržnost vrstev a změnit přilnavost k podložce.
Co může a nemůže napravit proud vzduchu
Ventilátor určený k chlazení výtisku pomáhá odvádět teplo z čerstvě položené stopy. Jeho účinek však závisí na směru a tvaru proudu, geometrii modelu, materiálu i okolní teplotě. Vzduch může ochladit jednu stranu dílu více než druhou, některé konstrukce mají výdech blízko trysky a jiné rozvádějí proud kolem větší části obvodu. Proto stejná procentní hodnota v nastavení neznamená stejný fyzický účinek na každé tiskárně. A pokud materiál potřebuje teplé okolí pro dobrou soudržnost, příliš intenzivní ofuk může podpořit deformaci nebo oddělení vrstev.
Je také třeba rozlišit ventilátor hotendu a ventilátor dílu. První udržuje chladnou část tavicí sestavy v pracovním režimu; jeho vypínání či omezování není správným způsobem, jak zlepšit chlazení malého modelu. Druhý cílí na právě vytištěný plast a jeho nastavení se obvykle mění podle materiálového profilu. Pokud se drobné výtisky zhoršily náhle, ověřte, že se ventilátor dílu skutečně otáčí a výdech není ucpaný. Ale neměňte současně jeho výkon, teplotu a rychlost: bez jednoho kontrolovaného testu nebude zřejmé, co změnu způsobilo.
Minimální čas vrstvy je řízení dráhy, ne přestávka
Některé slicery umějí při krátké vrstvě snížit rychlost tak, aby hlava strávila v dané vrstvě déle. Jde o nepřímý způsob, jak dát plastu více času před návratem trysky. Není to totéž jako vložení pevné pauzy: pohyb pokračuje a rychlost se může přepočítat podle jednotlivých úseků. U jedné malé části může být zpomalení účinné, zatímco u mnoha objektů na podložce se čas prodlužuje i tam, kde to není potřeba. Délka vrstvy proto představuje orientační ukazatel, nikoliv záruku, že každý bod dostal stejný čas na vychladnutí.
Důležitý je také spodní limit rychlosti. Pokud slicer nesmí zpomalit pod určenou hodnotu, vrstva může zůstat kratší než nastavené minimum. Naopak velmi pomalý pohyb drží trysku nad oblastí déle a přidává teplo v bezprostřední blízkosti dílu; u některých sestav může dlouhé pomalé podávání přispívat i k tepelným potížím v hotendu. Když se výsledek po zvýšení času vrstvy zhorší, nemusí být nastavení nefunkční. Může být dosažen limit rychlosti nebo se teplo hromadí kvůli opakovanému pobytu trysky na témže místě. Sledujte skutečné rychlosti v náhledu i průběh na výtisku.
Přidat další objekt, nebo změnit polohu?
Tisk několika drobných kusů najednou může prodloužit dobu mezi návštěvami jednotlivých objektů, protože hlava přesouvá trysku jinam. Tento postup ale přidává přejezdy, možné nitkování a riziko, že jedna sražená věžička strhne další. U vysokých úzkých modelů se může změnit stabilita a delší tisk znamená více času pro případné selhání. Proto je to užitečný test nebo volba pro dobře ukotvené díly, ne univerzální oprava. Pokud přidáte druhý kus jen kvůli chlazení, zkontrolujte, zda výška obou modelů a pořadí tisku umožňují bezpečné přejezdy.
Někdy pomůže jiná orientace, která rozšíří průřez v nejteplejším místě nebo změní pořadí drah; jindy je orientace určena funkčními plochami a neměla by se obětovat jen kvůli vzhledu. Podpěra může vytvořit stabilnější základ pod převisem, ale nezaručí delší chladnutí a po odstranění může poškodit jemný detail. Před změnou geometrie porovnejte čas malé vrstvy v náhledu s tím, jak velká část modelu je v této výšce skutečně tištěna. Je-li problém pouze na jediné věžičce, může být rozumnější upravit lokální rychlost nebo rozdělit model než zpomalit celý tisk.
Materiál určuje meze chlazení
Materiály se liší tím, jak rychle tuhnou, jak se smršťují a jakou teplotu potřebují pro spojení s předchozí vrstvou. Nastavení, které pomůže jednomu polymeru u drobných detailů, může u jiného snížit pevnost ve směru vrstev nebo přispět k odlepování. Proto nejprve vycházejte z ověřeného materiálového profilu. Pokud upravujete chlazení, začněte malou změnou a porovnejte stejné geometrie. Neexistuje jedno správné procento ventilátoru pro všechny materiály ani pro každou konstrukci hlavy. Také se vyhněte prudkému ochlazování dlouhých tenkých stěn, které se mohou deformovat jinak než krátký detail.
Povrch může klamat: lesklý plast nemusí znamenat jen nedostatečné chlazení a matný vzhled sám o sobě nedokazuje, že je vrstva dostatečně pevná. U malých špiček je důležitější pozorovat tvar, rovnost obvodu, uzavření vrchních ploch a případné změknutí při dotyku po vychladnutí. Pokud díl vypadá dobře, ale snadno se rozlomí mezi vrstvami, přidání vzduchu mohlo problém zhoršit. Jestli je naopak detail rozteklý, zatímco soudržnost je dobrá, dává smysl nejprve zkusit delší čas vrstvy nebo mírně vyšší ochlazení v rámci doporučení pro materiál.
Krátký test oddělí čas od teploty
Pro test zvolte model, který má několik krátkých vrstev a také jednu část s delší dráhou. Vytiskněte jej nejdříve se současným profilem a poznamenejte si, ve které výšce se tvar mění. Potom upravte jen minimální čas vrstvy nebo jen rychlost malých obvodů. Pokud se hrany zpřesní bez zhoršení soudržnosti, změna míří správným směrem. Pokud se zlepší pouze při výrazném zvýšení ventilátoru, ale vrstvy se odlupují, řešíte vzhled za cenu mechanických vlastností. Druhý test může ověřit mírnou kombinaci rychlosti a chlazení; každá další proměnná ale ztěžuje srovnání.
Teplotu trysky měňte až tehdy, když máte důvod předpokládat, že materiál zůstává příliš měkký nebo že profil neodpovídá danému filamentu. Nižší teplota může zpevnění urychlit, ale příliš nízká zhorší spojení drah a přísun materiálu. Vyšší teplota může zlepšit tok, ale prodlouží dobu, po kterou stopa zůstane měkká. Taková úprava tedy nemá jednoznačný směr a neměla by být první reakcí. Pokud měníte teplotu, testujte ji odděleně od rychlosti a proudění, abyste poznali, co se skutečně zlepšilo.
Náhled vrstev napoví, kdy zasáhnout
V náhledu sliceru vyhledejte nejkratší vrstvy a porovnejte jejich čas s okolními. Sledujte, zda po dosažení minimální rychlosti zůstává část vrstvy stále krátká, zda je dané místo tištěno několikrát po sobě a jestli přesuny hlavy vedou trysku nad tenký detail. U modelu s několika oddělenými věžemi může pořadí drah rozhodnout, zda se hlava vrátí k prvku po chvíli, nebo po krátké objížďce. Tím se dá vysvětlit, proč dva geometricky podobné kusy vykazují různé povrchy, přestože mají stejnou výšku vrstvy a stejný materiál.
Když drobný díl selže, začněte tím, že určíte místo a okamžik závady. Jestli se problém kryje s krátkými horními vrstvami, upravte jejich čas nebo rychlost a ověřte výsledek na stejném profilu. Pokud měkne celý model, prověřte materiálové nastavení a proudění. Pokud se vrstvy oddělují, snižte přehnané chlazení a ověřte teplotní profil. Volba mezi ventilátorem, pomalejším pohybem a změnou geometrie závisí na tom, zda potřebujete zpevnit jednotlivý detail, zachovat soudržnost nebo zabránit kolizi. Právě náhled a malý srovnávací tisk pomohou změnit jen tu část procesu, která danému problému odpovídá.
