Článek
Kouzelník říká lidem čestně: „Já vás oklamu, ale vy to víte, a ještě mi s úsměvem zatleskáte a zaplatíte,“ říká mladý úspěšný profesionální kouzelník Nikolas Kara.
Jaké jste měl dětství?
Vyrůstal jsem v malebné hornické obci Stonava na Karvinsku a dětství to bylo hezké, plné hald uhlí, šachet, kamarádů a legrace. Kluci šli hrát fotbal a já domu kouzlit, hold někdo má svaly někdo čáry.
Co Vás přivedlo ke kouzlení?
Vzpomínám, že ještě v první třídě základní školy, když mi bylo šest nebo sedm let jsem jednou uviděl v televizi zábavný pořad Zlatá mříž, kde vystupoval kouzelník Pavel Kožíšek. Tehdy to uváděl Josef Dvořák a Sabina Laurinová, kterou právě Pavel Kožíšek proměňoval v ovečku. Zavřel ji do takové dřevěné bedny a najednou Sabina zmizela a místo ní tam byla živá ovečka. To mě zaujalo, vydal jsem se do knihovny kde jsem si půjčil knížku pro začínající kouzelníky a bylo to. Pak začal Pavel Kožíšek pořádat různé kouzelnické tábory a tam jsem jezdil, dost mě toho Pavel naučil a jsem mu za to vděčný.
Jak se liší tradiční představa kouzelníka jako pána ve fraku, který tahá králíky z klobouku, od dnešní kouzelnické reality?
To byla další věc, kterou nás Pavel Kožíšek naučil: moderní magie a celé show, jejíž je kouzelnictví součástí, dnes vypadá úplně jinak než tahání králíků z klobouku. To už by dnes nikoho nepřekvapilo a nebavilo. Viděli to tak desítky nebo stovky let. Kdybych dnes vytáhl klobouk, všichni by už věděli: a jéjé, teď začne tahat králíka. A kdybych přišel na jeviště se čtyřmi kruhy, bylo by každému od začátku jasné, že je začnu nějakým trikem spojovat a rozpojovat.
Dnes je moderní mikromagie, nebo tak zvaná street magic, tedy pouliční magie, kdy jde kouzelník po ulici a zastavuje lidi a přímo před nimi kouzlí s věcmi, které má po ruce nebo si je půjčuje od diváků. Ti z toho mají lepší zážitek, protože funguje moment překvapení: nevědí, co bude následovat a co mají čekat. Stojí od něj pár centimetrů, můžou si na to kouzlo doslova sáhnout, je to působivější.
NENÍ DOBRÉ SNÍT, ZATÍMCO ZAPOMÍNÁTE ŽÍT - NIKOLAS KARA
Můžete prozradit, v čem ta kouzla spočívají?
Bohužel nemohu kouzla se neprozrazují a v tom je jejich krása. V momentě kdy divák příjde na princip kouzla tak se cítí být ošizený a oklamaný.
Co si vlastně můžeme pod pojmem mikromagie představit?
Jsou to vlastně kouzla s drobnými předměty, ať jsou to karty, prstýnky, mince, různé provázky, kuličky a podobně. Lidé vám to věří více, než když stojíte někde na pódiu, kde si můžete něco schovat za oponu nebo máte nějakou rekvizitu.
Čím pro vás osobně kouzlení je?
To záleží na každém, jak to kdo vnímá. Osobně se kouzlením snažím lidi pobavit a zadostiučiněním pro mě je, když se alespoň na okamžik díky mým kouzlům vrátí do dětských let. Když jsme malé děti, je pro nás vlastně kouzelný celý svět, kouzla jsou všude kolem, protože ještě neznáme principy a zásady, na nichž je založeno jeho fungování. A to je svým způsobem krásné.
Co vlastně považujete za největší úspěchy ve své kouzelnické kariéře?
Vážím si takových okamžiků, jako když mě slavný cukrář Josef Maršálek pozval za jednoho z kmotrů na křest své knížky, kterou jsem tam nejdříve vyčaroval a poté pokřtil společně s Lucií Bílou, Zdeňkem Troškou, Andreou Černou a Terezou Bebarovou. Jsem rád, že mám to štěstí a mohl jsem poznat určité lidi ze showbyznysu, jsem vděčný že se mohu přátelit a spolupracovat např. s Mirkem Šimůnkem, Zdeňkem Troškou, Šárkou Rezkovou, Láďou Hruškou nebo Petrem Stebnickým. Před deseti lety by mě ani ve snu nenapadlo, že jako kluk z vesnice tak zajímavé a tvůrčí lidi někdy v životě potkám a že mě mezi sebe přijali. Vždycky se ke mně chovají velice vstřícně a mile, dávají mi rady a snaží se mi pomáhat. Toho si opravdu hodně vážím.
Honza Musil mě kdysi pozval do své zájezdové talk show, tak uvidíme co čas přinese dále.
Jste ještě mladý člověk, jaké máte plány do budoucna?
Chtěl bych, aby se mi poštěstilo, abych mohl dál bavit a okouzlovat lidi, dělat jim život veselejší, příjemnější a hezčí a aby zapomněli alespoň vždycky na určitou dobu na nepříjemné starosti a bylo jim dobře, ale jinak moc neplánuji, ono jak se říká ,, Chcete-li rozesmát Boha řekněte mu o svých plánech".
Děkuji za povídání
Já děkuji a přeji kouzelné dny.
