Článek
Kdysi jsem dělala - mimo své práce a jen když jsem prostě dostala dotazníky, což bylo jednou za několik měsíců a o různých tématech-Tazatelku pro Federální Statistický Úřad. Skončila jsem. A víte proč? Myslela jsem si naivně, že tím tazatelstvím spojím příjemné s užitečným. Prostě si budu povídat s lidmi a zároveň to bude užitečné pro statistiku názorů a pohledů. Statistika má prostě cenné údaje. I když je to přesný součet nepřesných odpovědí. Jenže naprostá většina lidí odmítala vůbec odpovídat. Buď proto, že se báli, že nebudou znát odpovědi a nechtěli se blamovat, nebo prostě se báli, že není zajištěno jejich soukromí , průzkum že není anonymní a skutečně není uváděno jejich jméno, bydliště, ani další identifikační údaje. Mohu potvrdit, že při průzkumech se nic z toho opravdu neuvádělo. Dostala jsem jen zadání, kolika lidí v té a kolika v jiné věkové kategorii se mám tázat a jaké mají mít dotazovaní přibližně vzdělání. Výběr dotazovaných byl jinak plně v mé kompetenci, přesto se těžko našel někdo, kdo si pro mě tu čtvrthodinku času, udělal. Ani otázky nebo možné odpovědi, se nesnažily být zavádějící. Byla tam volnost pro vyjádření názoru. Jak je to nyní, nevím, ale vím, že někteří tazatelé se ani neobtěžovali lidí ptát, prostě to vyplnili sami , doma. Což se rychle poznalo a úřad tazatele vyloučil.. Mě přesvědčovali, abych zůstala. Ale na jedné jediné otázce se podvod poznat nemůže. Takže takovým průzkumům nedůvěřuji. Můj názor. Jaro
