Článek
Začalo to debatou o hodnotách, o směřování České republiky, o tom, co znamená „Západ“ a „Východ“. Věcně jsem se ptal: Kam byste poslali své děti studovat? Kde byste chtěli žít, kdybyste si mohli vybrat? Otázky, které podle mě nejsou ani provokativní, ani manipulativní – jen odhalují, kde lidé skutečně vidí kvalitu, budoucnost a svobodu.
Ale právě to je možná ten problém. Otázky, které míří k jádru věci, jsou nepohodlné. Nutí nás přemýšlet, konfrontovat vlastní postoje s realitou. A tak místo odpovědi přichází útok. Ne na otázku, ale na toho, kdo ji klade.
Otázky, které bolí – protože míří na systém
V diskusi o světových mocnostech často slyšíme, že „Západ má máslo na hlavě“. Ano, má. Ale přesto si kladu otázky, které se netýkají minulosti, ale přítomnosti a budoucnosti:
- Proč není Rusko nejbohatší zemí světa, když má největší území, obrovské přírodní zdroje, vzdělanou? populaci a bohatou kulturu?
- Proč bohatí Rusové posílají své děti studovat do Londýna, New Yorku nebo Paříže – a ne do Moskvy?
- Proč si kupují nemovitosti na Západě, a ne doma?
- Proč se v některých zemích nesmí veřejně kritizovat vláda, zatímco jinde je to běžná součást demokracie?
- Proč v jedné části světa existují svobodná média a občanská společnost, zatímco jinde jsou umlčována a pronásledována?
To nejsou otázky, které mají někoho urazit. Jsou to otázky, které mají vést k přemýšlení o tom, co vlastně tvoří zdravý systém. A proč některé země – navzdory všem předpokladům – stagnují nebo upadají.
Stěžovat si nestačí. Kritika bez návrhu je jen stínem myšlení
V reakci na moje návrhy v článku Léčení demokracie jsem dostal řadu komentářů, které byly plné frustrace, ale bez jediné konkrétní alternativy. Kritizovat je snadné. Ale co navrhujete místo toho?
Demokracie není dokonalá – ale umožňuje změnu. Skrze volby, veřejnou debatu, občanskou angažovanost. Pokud se ti nelíbí současný stav, kandiduj, piš, organizuj se. Ale tvrdit, že „vládne vláda“ a „kde je lid“ – to je jen rétorická figura. V každé parlamentní demokracii vládne vláda, která vzešla z voleb. Pokud se ti to nelíbí, změň to – ale ne tím, že budeš demokracii zpochybňovat jako celek.
Demagogie není v otázce – ale v odmítání odpovědi
Když někdo odmítá odpovědět a místo toho útočí na samotnou otázku, není to obrana pravdy. Je to únik. A čím častěji se to děje, tím víc si uvědomuji, jak důležité je otázky klást dál. Ne proto, abych někoho nachytal. Ale proto, že bez otázek není poznání. A bez poznání není svoboda.
