Článek
Vážení zakladatelé festivalu „Meeting Brno 2026“
obracím se na Vás s prosbou o poskytnutí mediálního prostoru - v rámci Vámi organizovaného festivalu - pro vyjádření určeném členům a hostům Sudetoněmeckého krajanského sdružení přítomným na festivalu „Meeting Brno“, které by obsahovalo – jakožto výraz úsilí o SKUTEČNÉ SMÍŘENÍ Čechů a Němců – ničím nezkreslené vědomí nemalé části naší veřejnosti o charakteru kolektivního zločinu spáchaného v době od května do září roku 1945 občany Československé republiky na civilním německém obyvatelstvu žijícím od 14. století v pohraniční oblasti českých Sudet. Jde vyjádření jasného vědomí historicky prokazatelné skutečnosti rozlišující mezi nenásilným, státní mocí organizovaným vysídlením bývalých občanů první Československé republiky německého původu probíhajícím od října 1945 a brutální etnickou čistkou (nazývanou eufemisticky jako „divoký odsun“) vykonanou na našem státním území ve výše uvedeném období.
Tento akt o českém „uvědomění“ sdělený „dědičnému nepříteli“ (řečeno s Františkem Palackým) nelze považovat za „oživování starých ran“ ani za „porovnávání nesrovnatelného (zločinů těch a oněch)“ či „sypání si popele na hlavu“. Jde o něco mnohem zásadnějšího - o upřímnou a důslednou sebereflexi našeho národa vystihující podstatu, a i detaily toho, co se tehdy v roce 1945 u nás opravdu stalo a co by bez naprosté transparentnosti nadále zatěžovalo vztahy Čechů a Němců, pokud by nebylo přesně popsáno právě z naší strany. Nejde v žádném případě o „měření viny“, jde o bezprostřední jasné – a dosud nevyslovené - slovo, sdělené německým účastníkům festivalu a vlastně všem Němcům :
My víme, co jsme tehdy udělali a chceme, abyste také vy věděli, že o tom moc dobře víme. Jen čistá pravda poctivé sebereflexe může přinést autentické smíření mezi námi.
Vámi organizovaný festival k činu odhalení úporně vytěsňované pravdy nabízí jedinečnou historickou příležitost! Protože jen takto - veřejně a mezi lidmi sdělené slovo - může nahradit fakta, zanesená historickými archivy a kamuflovaná bonmoty s politickými účely.
Možná by se pro tento účel hodil následující text:
Vážení němečtí přátelé, vážení hosté festivalu,
my organizátoři festivalu v zastoupení mnoha občanů České republiky a na základě prokazatelných faktů zjištěných českými i zahraničními historiky (Norman N. Naimark, Derek Sawyer, Tomáš Staněk, Hans Lemberg, Jaroslav Kučera, Alois Harasko, Radomir Luza) bychom rádi v zájmu upřímného a otevřeného dialogu mezi našimi dvěma národy zřetelně rozlišili mezi aktem organizovaného vysídlení Vašich blízkých či rodinných příslušníků z Československa na konci roku 1945 a jejich násilným pronásledováním od května do října roku 1945. Jsme si tohoto jednání našich spoluobčanů - právem označovaného historiky za etnickou čistku - plně vědomi a je nám znám tento její následující průběh:
1.
Odhad počtu obětí „divokého odsunu“ se pohybuje mezi 50 000 a 250 000 osob. Jednalo se velkou většinou o staré osoby, ženy a děti, protože němečtí muži buď padli na frontách druhé světové války a nebo před zajetím Rudou armádou uprchli do americké či britského zóny v poraženém nacistickém Německu. Přesný počet obětí nemůže být znám také proto, že spousta obětí zahynula nemocemi, hladem, následky týrání a mučení v internačních táborech anebo spáchala sebevraždu.
2.
Kdo byli pachatelé zločinů? Obrovskou většinou dobrovolníci, kteří tvořili pestrý soubor nikým neomezovaných dychtivých mstitelů: lokální, sami se k trestání ustanovující ozbrojenci, z řad odborářů narychlo zorganizovaní Revoluční gardisté, zvláštní jednotky Ministerstva vnitra doplněné vojáky, skupinky z neznáma se vynořivších „partyzánů“, členové nově vzniklých Národních výborů, příslušníci všech možných svévolně ustavených místních „Národních stráží“. Avšak byli jimi rovněž „solitéři“ ze sousedství, kterým se jen tak zachtělo, protože se to mohlo a žádné nebezpečí trestu za zločin nehrozilo.
3.
Ke kolektivnímu zločinu byl dán jeden společný důvod, a to představa kolektivní viny. O tom, že se nejednalo o pomstu a potrestání německých nacistů, ale o masový pogrom na příslušníky německého národa žijící v Sudetech, svědčí nezpochybnitelně všechny výroky a praktická opatření našich tehdejších politických představitelů, kteří znovu a znovu vztahovali před veřejností vinu vůdčích nacistů na celý německý národ. Prezident Beneš vždy hovořil o „vylikvidování Němců v českých zemích“. Vládní tisk vytrvale opakoval, že „vinu za Lidice nese celý německý národ“. Armádní generál Oldřich Španiel veřejně prohlašoval „dobrý Němec mrtvý Němec“ a „čím méně jich dojde na hranice, tím méně budeme mít venku nepřátel“. Generál Karel Klapálek prohlásil: „Není loajálních Němců“. Účast státních orgánů na pronásledování Sudetský Němců je nesporná, jsou k dispozici rozkazy Ministerstva vnitra či od velení Československé armády narychlo vytvořeným „likvidátorům“, které ukládaly skupinám dobrovolníků pronásledovat a zabíjet všechny Němce „protože se všechny vrstvy německého obyvatelstva přihlásili k nacistické myšlence, je nutno všechny považovat za naše nepřátele.“
4.
Skutečnost potvrzující jednání nabývající charakter etnické čistky vykonané v českých zemích v době od května do září roku 1945 na německém obyvatelstvu žijícím v pohraničních Sudetech vyplývá rovněž z evidentní potřeby našich občanů směřující k zajištění alibi a beztrestnosti pro spáchané zločiny. Vládnoucí elita proto vymyslela a sama sobě schválila v květnu roku 1946 zákon číslo 115 s názvem „O právnosti jednání souvisících s bojem o znovunabytí svobody Čechů a Slováků“. Zákon je stručný, vyniká záměrnou vágností a sloužil k dokonalému omilostnění naprosto všeho zločinného:
„Jednání, k němuž došlo v době od 30. září 1938 do 28. října 1945 a jehož účelem bylo přispěti k boji o znovunabytí svobody Čechů a Slováků nebo které směřovalo ke spravedlivé odplatě za činy okupantů nebo jejich pomahačů, není bezprávné ani tehdy, bylo-li by jinak podle platných předpisů trestné.“
Vážení organizátoři festivalu „Meeting Brno 2026,
věřím, že pochopíte historický význam vyjádření jako „AKTU SKUTEČNHO SMÍŘENÍ“ a mojí prosbě o poskytnutí mediálního prostoru v rámci festivalu vyhovíte.
Děkuji Vám za pochopení.
S přátelským pozdravem
Jaroslav Večeřa
