Článek
---
Čeští „dezoláti“: Kdo jsou a proč je jich tolik?
Termín „dezoláti“ se v posledních letech stal součástí české veřejné debaty. Používá se především pro označení lidí, kteří věří konspiračním teoriím, šíří dezinformace a často se účastní protestů proti vládě, Evropské unii nebo očkování. Ale kdo vlastně „dezoláti“ jsou a proč se jich v Česku tolik objevilo?
Jak vznikl pojem „dezolát“?
Slovo „dezolát“ se v češtině původně používalo k popisu zanedbaného nebo zdevastovaného objektu. V politickém kontextu ho však popularizovali novináři a někteří politici jako označení pro lidi, kteří se často pohybují v dezinformační scéně, účastní se protestů a odmítají oficiální narativy.
Kořeny dezolátní scény v Česku
Fenomen dezinformací a konspirací není nový, ale v Česku získal obrovskou sílu zejména během pandemie covidu-19. Následné krize, jako energetická situace, válka na Ukrajině nebo rostoucí inflace, pak jen přilily olej do ohně. Hlavní faktory, které přispívají k růstu „dezolátů“, jsou:
1. Nedůvěra ve stát a média – Mnoho lidí po revoluci 1989 zažilo divokou privatizaci a různé politické aféry. To posílilo jejich skepsi vůči mainstreamovým médiím i státním institucím.
2. Sociální a ekonomická nejistota – Část „dezolátů“ pochází z nižších příjmových vrstev nebo seniorů, kteří mají pocit, že se na ně zapomnělo.
3. Vliv dezinformačních webů a sociálních sítí – Stránky jako Aeronet, AC24 nebo Protiproud šíří narativy, které mnohdy přímo kopírují ruskou propagandu.
4. Hledání jednoduchých řešení – Mnoho dezinformací nabízí jednoduchá, ale mylná vysvětlení složitých problémů.
Hlavní tváře české dezolátní scény
Mezi nejvýraznější postavy patří například:
Jindřich Rajchl – Právník a organizátor protivládních protestů.
Lubomír Volný a Marian Bojko – Expolitici SPD, kteří se proslavili například „fyzickým odporem“ ve Sněmovně.
Tomio Okamura – Předseda SPD, který často využívá dezinformační narativy v politice.
Jiří Černohorský, Ladislav Vrabel – Aktivisté známí pro proruské a konspirační postoje.
Jak proti dezinformacím bojovat?
Boj proti dezinformacím není snadný, ale existuje několik cest:
Vzdělávání a mediální gramotnost – Lidé by se měli učit rozpoznávat falešné zprávy.
Důsledná práce médií – Novináři by měli informovat jasně a věcně, aby neztráceli důvěru veřejnosti.
Sociální sítě a regulace – Měly by aktivně potírat šíření nepravdivých informací.
Závěr
Fenomen „dezolátů“ je výsledkem dlouhodobé nedůvěry, sociálních problémů a dezinformačních kampaní. Namísto výsměchu je důležitější pochopit příčiny jejich frustrace a snažit se jim nabídnout alternativu – kvalitní informace a sociální podporu.
Co si o tématu myslíte vy? Patří „dezoláti“ k neškodné menšině, nebo představují reálnou hrozbu pro demokracii?
