Hlavní obsah
Rodina a děti

Nekojila jsem své první dítě, nebudu ani druhé. Alespoň nemusím v noci vstávat

Médium.cz je otevřená blogovací platforma, kde mohou lidé svobodně publikovat své texty. Nejde o postoje Seznam.cz ani žádné z jeho redakcí.

Foto: Pixabay

Klára (29) o kojení nikdy moc nepřemýšlela. Během těhotenství nečetla příručky, ve kterých by se dozvěděla, jak podpořit laktaci, a když jí v porodnici nabízeli psychologa, kroutila očima.

Článek

Porod malého Matyáše byl náročný, byť trval jen zhruba hodinu. Předčasný, a také překotný porod, se stal tématem na mnoho dalších měsíců. Na co však nedošlo, bylo kojení. To Kláru zkrátka nelákalo!

Úlohu převzal partner

Řeknu to tak, jak to je. Když jsem dostala v porodnici kojící čaj na podporu laktace, odsávačku a rady, že mám malého nonstop přikládat, bylo mi to neuvěřitelně nekomfortní. Vytahovat prsa, půjčovat někomu svou bradavku. Někdo asi namítne, že nemám prsa na parádu, ale určené ke krmení syna. Víte, já svého syna miluju, vážně. Ale kojit ho nechci. Neláká mě to, nepřijde mi na tom nic výjimečného. Mnohem raději bych tehdy byla, kdyby mi přinesli v porodnici hrnek dobrého kafe, vydatnou snídani a chápající pohled, že by to měla být každého věc. Žijeme přece ve světě, kde máme volbu!

Adam, otec Matyáše, se už při příchodu z porodnice nabídnul, že bude v noci vstávat. Připraví mléko, nakrmí, abych se mohla vyspat. A mě to neuvěřitelně vyhovuje. Nemyslím si, že bych byla líná. Mám vlastní firmu, vydělávám víc než Adam. Peču, vařím, uklízím, nakupuju. O vše se postarám.

Nabízeli mi psychologa

Teď jsem těhotná znovu. A mám úplně stejné pocity jako před dvěma lety. Žádné kojení mě neláká. Kdysi mi na mamografu, kam chodím z jistých důvodů už od 18 let, řekli, že kojit nikdy nebudu. Mám v prsou bulky, které nejsou zhoubné nádory, ale prý tam brání. Nevím, jestli je to pravda. Ale nastavila jsem si v hlavě, že kojit nebudu.

Když jsem to řekla poprvé v porodnici, nabízeli mi psychologa. Smála jsem se a ptala se proč. Copak nestačí, že je mé dítě nakrmené a šťastné? Že jsme doma všichni spokojení? Že mi to tak vyhovuje? Že jsem nikdy nebrečela v koutě vysílená se slovy, že už to nezvládám? Že mám šťastného (doufám) partnera, spokojeného syna? Bojím se, že mi takové rozhodnutí budou v porodnici vymlouvat, ale rozhodně nebudu zkoušet nic, čím bych laktaci podpořila. Pokud to nepůjde zase, budu spokojená. Flaška mi vyhovuje mnohem víc. Prsa bych si ráda ponechala pro sebe.

Zdroj: autorka vycházela z rozhovoru s Klárou M.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz