Článek
Článek pana Pohanky mě opravdu pobouřil. Vadí mi dost podstatně anonymní plivání na kohokoliv. Rozumím tomu, že generace lidí 80+ byla vychovaná k bezvýhradné úctě k panu učiteli nebo lékařům a zdravotnického personálu. Co nechápu, je to, že autor článku dehonestuje neadresně zařízení LDN. Mnoho lidí pak může mít představu, že je to běžný jev. Pokud píše o mamince, je mu zcela jistě kolem šedesáti let nebo méně. A já se ptám: Proč se nevzepře on. Je tak zbabělý? Tolik potřebuje mít maminku v nějakém zařízení? Proč jí nezařídí rehabilitační ústav nebo lázně?
Moje maminka absolvovala ve věku 77 let také endoprotézu kyčle a za 2 roky endoprotézu kolene. Vždy byla po pár dnech na rehabilitaci v zařízení nemocnice a následně se už běžně pohybovala o berlích. Jen jsme jí pomáhali při koupání. Po endoprotéze kolene to bylo horší - zůstala na vozíku a starala se o ni švagrová. Když musela do lázní - 2× byla 3 týdny v LDN Bohdaneč a nebyl žádný problém. Dokonce tam byla spokojená, protože byla mezi svými vrstevníky.
V současné době se v LDN nemocnice Mělník nachází tchyně. Je jí 89 let a je to paní velmi, velmi kritická ke všemu a ke všem. To, jak chválí ošetřující personál, mě až zaskočilo. Dokonce si nepamatuji, že by se někdy o komkoliv vyjádřila, že je to laskavý člověk.
Myslím, že bychom si měli uvědomit, že v těchto zařízeních pracují také jen lidé, převážně ženy ve třísměnném provozu 365 dní v roce. Jejich práce s sebou nenese žádné velké finanční ohodnocení a už vůbec ne společenské uznání.
Další věc je, že klienti těchto zařízení si sem berou s sebou i své osobní vlastnosti i vrtochy. To zná asi každý, kdo měl nebo má v rodině starého člověka.
Tím určitě nechci omlouvat případné neprofesionální jednání v těchto zařízeních. Jen se domnívám, že bychom měli kritizovat adresně a konkrétně.
Zároveň bychom se měli naučit vyjadřovat úctu a uznání k něčí práci.