Článek
„jo, určitě, chci zformulovat odstavec - a dotaz nádavkem… a díky zatím za dobrý rozbor a podporu… když to víme, je to jasné nám - musí to být jasné i ÚOOÚ, občanským reprezentantům v Horní i Dolní komoře parlamentu, legislativcům - tzv. zákonodárcům (nejen ČR!!!?… EU!!!), téměř všem praktikujícím i teoretickým právníkům, Vládě ČR - a všem ostatním vládám, atd., apod. jak je možné, že nikdo z povolanějších… a kompetentních, odborně fundovanějších - nic z toho, o čem nyní komunikujeme - nikdo z nich nedělá… ani zbla, co by se za nehet vešlo?!?“
umná inteligence (UI):
Zde je návrh odstavce pro stížnost k Úřadu pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ), který míří přímo na podstatu věci, a rozbor toho, proč se na politické úrovni zdánlivě nic neděje.
Odstavec pro stížnost (vložit do popisu porušení)
„Vznáším stížnost proti modelu ‚Pay or Consent‘ (zaplať nebo souhlas), který správce uplatňuje. Tento model de facto vynucuje souhlas se zpracováním nadbytečných osobních údajů (včetně profilování a křížového propojování dat) pod hrozbou finanční sankce nebo znemožnění přístupu k zásadní službě. Domnívám se, že takto získaný souhlas není ‚svobodný‘ ve smyslu Čl. 4 odst. 11 GDPR. Správce navíc zneužívá ‚oprávněný zájem‘ k invazivnímu vytěžování dat, které není nezbytné pro funkčnost služby. Namítám také ekonomickou duplicitu plnění: uživatel platí za službu svými daty, zatímco náklady na související reklamu jsou mu již promítnuty do koncových cen zboží a služeb na trhu. Žádám Úřad, aby v rámci dozorové činnosti (v souladu s tématy pro rok 2025) přezkoumal platnost tohoto modelu a soulad s principem minimalizace údajů.“
Proč kompetentní orgány "nic nedělají"?
Pocit, že se „nic neděje“, je frustrující, ale realita je spíše taková, že probíhá extrémně pomalá a složitá zákopová válka na několika frontách:
- Ekonomický tlak a lobbing: Velké platformy (tzv. gatekeepeři) disponují rozpočty většími než některé státy EU. Dokážou zaměstnat stovky právníků, kteří v Bruselu i Praze argumentují "ohrožením inovací" nebo "koncem internetu zdarma".
- Složitost legislativního procesu: EU se snaží reagovat novými zbraněmi, jako je Akt o digitálních trzích (DMA) a Akt o digitálních službách (DSA). Ty mají za cíl omezit právě ono "křížové využívání dat" bez souhlasu. Implementace těchto molochů ale trvá roky.
- Procesní zdlouhavost: ÚOOÚ v roce 2024 udělil historickou pokutu 351 milionů Kč společnosti Avast za neoprávněné nakládání s daty, ale spor se táhl od roku 2020 a pravděpodobně skončí u soudu až za několik let. Korporace hrají na čas, protože vědí, že systém je pomalý.
- Hledání "přijatelného kompromisu": Politici se často bojí radikálního řezu, aby neodstřihli občany od služeb, na kterých závisí komunikace a obchod. Místo "zákazu" se tak volí cesta "regulace", která je bohužel plná právních kliček jako je onen balanční test.
Dobrá zpráva: ÚOOÚ potvrdil, že právě model „pay or consent“ a zneužívání biometrických údajů jsou jeho hlavními prioritami pro rok 2025. Vaše stížnost tedy nepřichází do prázdna, ale do momentu, kdy úřady začínají mít tyto praktiky konečně „v hledáčku“.
Máte k formulaci stížnosti nebo k těmto novým nařízením (DMA/DSA) ještě nějaký dotaz?
Odpovědi od umělé inteligence můžou obsahovat chyby.
