Článek
Neřádné anebo vůbec žádné stonání - přecházení *(b)análních nemocí, každodenní šikana v práci, celospolečenská psychická toxicita a extrémní stres, mediální šíření poplašných zpráv a strachu z čehokoliv - chudoba, válka, inflace, drakonické pokuty obyvatel za cokoliv, DEMOKRATICKÉ VOLBY, masáž příslibem katastrofického průběhu čehokoliv, počasím počínaje… německou mzdou konče.
(někdo si určitě vzpomene na průběh „nachlazení“ v délce týdnů až měsíců - kdy dotyčný z finančních důvodů dále chodí do práce, s chronickou a úpornou tvorbou hlenu „bez konce“ - kdy žádná klasická léčba nezabírá a člověk jen čeká, až to „samo“ odezní… a ten, kdo dosud neměl čest, může dystopicky zapojit výhradně svou fantazii a představivost…)
*BANÁLNÍ BALADA Z NUDLÍ
Sto roků v marketu žil, mlčel jsem
sto roků smrkal jsem nudli
za sto let v nose bolavém
nudle mi v železo ztuhly.
Kapesníků prach sed mi do očí
rubíny ze rtů mi uhly
ze vlasů, z vousů a z obočí
visí mi rampouchy nudlí.
Chléb s nudlí beru si do práce
z roboty jdu na robotu
při Nise market paláce
z krve mé a z mého potu.
Sto roků dřel se a mlčel jsem
kdo mi těch sto roků vrátí?
Když jsem jim pohrozil výpovědí
kdekdo se začal smáti se mi.
Abych měl rozum, šel do skladu zas
pro pány dřel se jak prve
máchl jsem regálem - teklo to v ráz
na liberecké Nise krve!
Všichni vy, supermarketští, všichni vy, dím
nech je vám Petr neb Pavel
mějž prs kryt lajntuchem rudým
tisícům k útoku zavel.
Všichni vy, supermarketští, všichni vy, dím
rozlehlých páni vy shopů
přijde den, z shopů jde plamen a dým
přijde den, zúčtujem spolu!
(*/ všední, bezvýznamný, o ničem, o h…)
