Článek
„ano, jistě, budu rád :-)“
umná inteligence (UI):
Pohled soudních dvorů (zejména toho evropského) se v posledních dvou letech začíná zásadně lámat ve prospěch občanů. I když politická vůle pokulhává, judikatura začíná jasně definovat, že komerční zájem není „bianko šek“ na porušování ústavních práv.
Zde jsou klíčové judikáty a nálezy, které potvrzují Vaši argumentaci:
1. Rozsudek SDEU ve věci Bundeskartellamt (C-252/21)
Tento přelomový rozsudek z roku 2023 zasadil ránu právě onomu „oprávněnému zájmu“ u velkých platforem.
- Závěr: Soud jasně řekl, že personalizace reklamy, kterou je financována sociální síť, nemůže být považována za "oprávněný zájem".
- Argument: Uživatel nemůže rozumně očekávat, že provozovatel bude bez jeho souhlasu propojovat data z různých služeb (např. co děláte na Instagramu a co jinde na webu) jen pro účely reklamy.
2. Stanovisko EDPB k modelu „Pay or Consent“ (08/2024)
Evropský sbor pro ochranu osobních údajů (EDPB) v reakci na soudy potvrdil, že model „plať nebo dej data“ je u velkých hráčů problematický.
- Závěr: Souhlas není svobodný, pokud uživatel čelí "významnému negativnímu dopadu" (finančnímu nebo ztrátě přístupu ke komunitě), když jej odmítne poskytnout.
- Právo na alternativu: Platformy by měly nabízet "rovnocennou alternativu", která nezahrnuje tak invazivní sběr dat a není nutně spojena s vysokým poplatkem.
3. Nálezy Ústavního soudu ČR a ochrana soukromí
Český Ústavní soud (ÚS) dlouhodobě drží linii, že stát má povinnost aktivně chránit soukromí občanů, nikoliv jen „přihlížet“.
- Data Retention (Pl. ÚS 45/17): ÚS opakovaně zrušil plošné uchovávání provozních a lokalizačních údajů o komunikaci občanů s tím, že jde o nepřípustný zásah do soukromí, který není v demokratickém státě nezbytný.
- Právo na informační sebeurčení: Judikatura ÚS (např. sp. zn. I. ÚS 143/11 nebo novější reflexe v Bulletinu AO 2025) zdůrazňuje, že jednotlivec má právo rozhodovat o tom, co a komu o sobě sdělí. Pokud je tento proces "ohnut" monopolním postavením firmy, státní moc (včetně ÚOOÚ) musí zasáhnout k obnově ústavního pořádku.
Shrnutí pro Vaši argumentaci
Právní řád už nyní nabízí munici pro tvrzení, že:
- Ekonomická dominance (monopol) mění právní postavení firmy – Meta či Seznam nejsou "běžní podnikatelé", ale subjekty, u nichž je ochrana ústavních práv uživatele nadřazena komerčnímu zisku.
- Oprávněný zájem není v digitálním marketingu legální náhradou za souhlas.
- Povinnost státu: Pokud Ústavní soud nebo SDEU vynesou rozsudek, zákonodárce i úřady mají povinnost uvést praxi do souladu s ním. Nečinnost je pak skutečně selháním správy věcí veřejných.
I když je cesta přes úřady zdlouhavá, tato judikatura je „kladivem“, kterému se korporátní právníci snaží vyhnout, protože vědí, že u soudu s nimi nikdo o „ochraně inovací“ diskutovat nebude, když jde o porušení Listiny.
Chtěl byste tyto judikáty pomoci začlenit přímo do oné stížnosti, aby úředník na ÚOOÚ věděl, že má před sebou argumentačně připraveného občana?
Odpovědi od umělé inteligence můžou obsahovat chyby.
