Článek
Jugoslávský letoun DC-9 se toho dne měl vydat ze Stockholmu a po mezipřistání v Kodani pokračovat do Záhřebu. Kapitán Ludvig Razdrih a pilot Ratko Mihič měli již něco nalétáno, a tak se všichni pasažéři cítili bezpečně. Stroj byl úspěšně naveden nad území tehdejší NDR a vše probíhalo zcela standardně. Oba muži z pilotní kabiny se ještě rozloučili s německými dispečery a to bylo naposledy, kdy je kdokoliv slyšel.
Minutu po páté hodině odpolední se na palubě náhle ozval výbuch a trup letadla se následně rozerval na kusy. Letoun se v tu chvíli nacházel více než deset kilometrů nad zemí, což znamená jediné - jistou smrt.
Kabina se zcela zbortila a trosky začaly rychle padat k zemi poblíž obce Srbská Kamenice na Děčínsku, kde zůstaly rozeseté v okruhu několika kilometrů. Fyzikální zákony byly v tomto případě neúprosné, šance na přežití se limitně blížily nule.
Lesník na místě objevil jedinou přeživší
Lidé z okolních vesnic pochopitelně uslyšeli jak výbuch, tak následné rány, které způsobily padající trosky letadla. Jako první se na místo dostal lesník Bruno Henke, který se právě služebně pohyboval po okolí. Pohled na tu spoušť ho přirozeně šokoval, z němého úžasu ho ale vytrhl nářek, který zaslechl z jedné hromady kovového šrotu.
Při bližším ohledání zjistil, že jeden z kusů trupu letadla dopadl na strmý svah, kde jej zbrzdily stromy. Právě to nejspíš způsobilo, že zaklíněná dívka, která se nacházela uvnitř, byla stále naživu.
Jednalo se o teprve dvaadvacetiletou letušku Vesnu Vulovičovou. Že pád vůbec přežila, byl prakticky zázrak. Stále ještě ale neměla vyhráno, neboť byla velmi vážně zraněná. Utrpěla totiž frakturu lebky, několik zlomenin obratlů, nohou i pánve. Kromě toho také krvácela do mozku.
Díky pohotovosti Henkeho dívka přežila
Velké štěstí tehdy bylo, že lesník Henke za druhé světové války sloužil jako zdravotník v německé armádě. Díky tomu dobře věděl, jak s raněnými manipulovat, aby jejich potíže ještě nezhoršil. Právě to Vesně zachránilo život.
Totéž se bohužel nedalo říci o ostatních členech posádky a cestujících, kteří se nacházeli na palubě letadla spolu s Vesnou. Když tak na místo dorazili záchranáři, nacházeli již jen mrtvá těla. Mnohá z nich byla stále ještě připoutaná na sedadlech, která z rozlámaného stroje vypadla.
Vesna Vulovičová následně strávila dlouhých sedmadvacet dní v kómatu a trvalo to dlouho, než se všechna její zranění konečně zahojila. Překvapivě se však plně zotavila a vzhledem k tomu, že si z tragédie nic nepamatovala, ji ani netrápily chmurné myšlenky. Od létání ji to neodradilo a dokonce se co nejdříve chtěla vrátit do práce. Její zaměstnavatel ji ale i přesto raději přeřadil na kancelářskou práci.
Kolem havárie stále kolují legendy
Co ale způsobilo leteckou katastrofu? Oficiální vyšetřování bylo nakonec uzavřeno s tím, že výbuch byl vyvolán připravenou náloží, umístěnou pravděpodobně v zavazadlovém prostoru. Spekulovalo se o tom, že viníky byli chorvatští extremisté, v průběhu let se ale objevily také teorie, že letadlo omylem sestřelila československá armáda.
Odborníci nicméně uvádí, že trosky nenesly žádné stopy po zásahu raketou, a tak se varianta, zahrnující nešťastnou náhodu, jeví jako krajně nepravděpodobná. Černé skříňky prozkoumali experti v Amsterdamu a vyloučili, že by s důkazy bylo jakkoliv manipulováno. Navzdory tomu ale dodnes existují lidé, kteří legendě o omylu československých vojáků stále věří.
Zdroje:
