Článek
Televizní diváci si Jana Hrabětu pamatují jako číšníka z legendární komedie Vrchní, prchni!, dobře ho ale znají také milovníci Járy Cimrmana. Právě v divadle tohoto bájného geniálního Čecha totiž dlouhé roky účinkoval. Původně tam přitom začínal jako pouhý osvětlovač.
Celý život sice rozdával úsměvy a platil za velkého srandistu, jeho dětství bylo ale těžce poznamenané politikou. Jeho tatínek, který se jmenoval Bedřich Hraběta, v poválečném období pracoval v podniku Tomáše Bati, a to na velmi vysoké pozici.
Když byla firma znárodněna, pan Hraběta starší si poradil. Začal pracovat pro velkou farmaceutickou společnost, jezdil na služební cesty po celé Evropě a rodině se rozhodně nevedlo špatně. Jakmile se ale k moci dostali komunisté, všechno se změnilo.
Tatínek Jana Hraběty skončil ve vězení
Tatínek Jana Hraběty se prakticky přes noc stal třídním nepřítelem a mnoho jeho kolegů skončilo ve vězení kvůli údajné špionáži pro Spojené státy. On sám se poté musel před státní bezpečností skrývat.
„Začalo to na mý desátý narozeniny. Tejden u nás spali dva fízlové, jeden byl hodnej, druhej zlej. Klasika,“ popsal Hraběta v upřímném rozhovoru. Jeho tatínek se nakonec rozhodl, že nechce své blízké něčemu podobnému vystavovat, a tak se sám dostavil a nechal se zatknout.
Než u soudu padl finální verdikt, trvalo to dlouhé dva roky. Tuto dobu proto Bedřich Hraběta trávil nejprve v brněnské vazební věznici, poté dokonce v pracovním táboře. Nakonec byl odsouzen na jedenáct let do vězení a byl mu zabaven majetek.
Hraběta nemohl studovat
Rodina se tak rázem ocitla bez jakéhokoliv zajištění, živitele rodiny a navíc se ze svého bytu musela přestěhovat do maličké garsonky. Maminka Jana Hraběty se tak musela opravdu hodně otáčet, aby děti uživila. Mimo jiné si přivydělávala pletením svetrů.
Pro mladého Jana to znamenalo, že mohl zapomenout na studium jakékoliv lepší školy. Musel se vyučit elektromechanikem, odjakživa ho to ale táhlo k umění. Později si proto ve večerní škole doplnil vzdělání a stal se grafikem. Nakonec se skrze kontakty dostal do Divadla Na zábradlí, kde se od technické práce postupně dostal k herectví.
Na vlastní kůži také pocítil, jaké to je, mít oplétačky s policií. Poté, co hrál v Žebrácké opeře Václava Havla, byl zatčen a musel k výslechu. Nic vážného naštěstí nenásledovalo, i tak to ale bylo velmi nepříjemné.
Při nehodě se podruhé narodil
Kromě strachu z komunistů se musel také vypořádat s momentem, kdy doslova utekl hrobníkovi z lopaty. Stal se totiž účastníkem vážné dopravní nehody, která snadno mohla skončit tragédií.
Svému tatínkovi, který se po propuštění z vězení držel v ústraní, vezl tenkrát na motorce na chatu kus eternitu. V pražské Divadelní ulici projížděl podjezdem u Národního divadla, když přišel střet.
Z vedlejší ulice totiž vyjel jiný motocyklista, který bohužel nedal přednost a do Jana Hraběty najel. Náraz mu vklínil nohu mezi motor a nádrž. „Takže jsem měl roztříštěné koleno a přeražené stehno. Pak se mi do toho ještě dal stafylokok a cukrovka k tomu, děsná kombinace. Jsem rád, že žiju,“ popsal příhodu herec.
Ve věku šestaosmdesáti let nyní Jan Hraběta nečekaně zemřel. Pravděpodobně šlo o náhlé úmrtí, protože ještě v neděli vystupoval na jevišti Divadla Járy Cimrmana. Tam měl hrát také dnes, bohužel se toho ale již nedožil. Soubor nicméně oznámil, že na jeho počest plánované představení odehraje.
Zdroje:
