Článek
V roce 1940 bylo Nizozemsko pod nacistickou okupací. Místní se ale nemínili snadno vzdát, a tak vznikaly nejrůznější odbojové skupiny. Dvě dospívající sestry, čtrnáctiletá Freddie Oversteegen a o dva roky starší Truus, už jako děti roznášely protinacistické letáky.
Jablko v jejich případě nepadlo daleko od stromu. Jejich maminka, která je po rozvodu vychovávala sama, se totiž nijak netajila svým levicovým smýšlením a obě dcery vedla k občanské odpovědnosti.
Po nějaké době si obou děvčat všiml velitel odbojové skupiny Frans van der Wiel, a tak se vydal rovnou za jejich matkou. Přišel s nevšedním nápadem, který byl pochopitelně velmi riskantní - Freddie i Truus hodlal zapojit do skutečné odbojové skupiny.
Freddie Oversteegen was only 14, petite with long braids, when she became an assassin and saboteur. Freddie was raised...
Posted by WW2 Colourised Photos on Sunday, March 24, 2019
Naučily se střílet a pašovaly zbraně
Protože ani jedna z nich nic nenamítala, obě dvě prošly vojenským výcvikem pod vedením partyzánů. Naučily se střílet, skrývat se v lese a řadu dalších dovedností, které se jim při jejich úkolu mohly hodit. Jejich hlavní výhoda ovšem nespočívala v boji, ale právě v nevinném dívčím vzhledu, díky kterému je nikdo nepodezříval, že by mohly dělat cokoliv protirežimního. Dokonce i mezi odbojáři bylo spíše výjimečné, že by se do akce zapojily ženy, natož teprve dospívající.
Když tak například dívky ulicemi Haarlemu, odkud pocházely, jezdily na kole, kde v košíku ukrývaly zbraně, nikdo si jich vůbec nevšímal. Po čase přišel ještě komplikovanější úkol. Spolu s dalšími pěti dívkami se po večerech scházely v místních barech, kde čekaly, až se nacističtí důstojníci opijí natolik, že jejich úsudek půjde stranou. A tehdy přicházela jejich chvíle.
Děvčata začala dotyčné muže svádět a jakmile se jim podařilo nahodit udičku, vylákaly dotyčného do lesa. S vidinou možného milostného povyražení se zpravidla důstojníci nijak zvlášť nezdráhali a vůbec nepojali podezření, že se na ně něco chystá.
Nacistu místo polibku čekala kulka
Každá dívka však svou oběť zavedla na předem smluvené místo, kde čekal ukrytý partyzán. Ten poté dvojici oslovil s tím, že vstup do lesa je zakázán. Jakmile se nacista otočil, čekala ho již jen kulka do hlavy a mělký hrob.
Přestože primárně neměla žádná z dívek za úkol zabíjet, válka je krutá, a tak k tomu nakonec stejně došlo. První z nich, která nějakého nacistu skutečně sama zabila, byla přitom nejmladší z nich, Freddie. Když se jí po válce novináři ptali, kolik Němců skutečně zabila, odmítla to prozradit. Toto tajemství si vzala s sebou do hrobu.
Freddie měla také jiné úkoly. Kromě pašování zbraní například podminovávala mosty a pomáhala pašovat ze země židovské děti, které byly v ohrožení života. Přestože zachránila mnoho životů, čas od času se to nepodařilo. Lítost nad dětmi, které se nepodařilo zachránit, trápila dívku do konce života, a proto o těchto operacích mluvila velice nerada.
Freddie Oversteegen byla poslední žijící členkou nizozemského ženského odboje.
Krátce před koncem války popravili její kamarádku
Její blízkou přítelkyní byla Hannie Schaft, studentka práv s výrazně rezavými vlasy. Jen několik týdnů před koncem války se ale Hannie nepodařilo bezpečně vrátit z vytyčené operace a byla nacisty zajata. Krátce na to byla popravena, což Freddie i její sestru Truus zdrtilo.
Po válce se Freddie vdala a vychovala tři děti. I nadále si byla velmi blízká se svou sestrou, která se věnovala umění. To jí pomáhalo vyrovnat se s válečnými hrůzami, kterých byla svědkem v tak nízkém věku.
Zemřela v roce 2018 v domově důchodců, kde se jí stal osudný infarkt. Byla úplně poslední žijící členkou nizozemského ženského protinacistického odboje.
Zdroje:
