Článek
Když byla císařovna Marie Terezie mladá, byla velmi pohledná a štíhlá. V průběhu let se to ale změnilo, její tvary získávaly plnější objem a její postava se stávala neohrabanou a hřmotnou. Na vině byla jistě četná těhotenství, ale také stravování panovnice, které rozhodně nebylo právě ukázkové.
Marie Terezie si jednoduše nedokázala odepřít nejrůznější delikatesy, kterých si dopřávala opravdu přes míru. Velmi ráda sice jedla ryby nebo zeleninu, potíž ovšem byla, že si k tomu pokaždé dávala velké množství sladkého vína. Kromě toho si potrpěla na cukrovinky - nejraději měla kandované ovoce a čokoládu.

Jako mladá byla Marie Terezie štíhlá, později to s ní ale šlo z kopce.
Čokoládová polévka byla doslova kalorická bomba
Ráno si většinou dávala horký nápoj, ke kterému přikusovala sladké pečivo. Někdy ale snídani vynechala a vypila si jen kávu nebo horkou čokoládu. Její oběd se pak skládal z několika chodů. Jako první vždy na řadu přišla polévka. Poté se podávalo maso a zelenina, velmi často šlo například o grilovanou rybu.
Chybět nemohl ale také dezert. U dvora Marie Terezie bylo populární třeba pečené jablko se skořicí, medem a muškátovým vínem. Panovnice ale měla ještě další sladkou libůstku, které nedokázala odolat. Jednalo se o čokoládovou polévku.
Tu uměl nejlépe připravit kuchař ze zámku Schlosshof. Pokrm se skládal z jíšky, hořké čokolády, skořice, cukru a másla. Technicky tak šlo o podobné složení, jaké mají nejrůznější čokoládové pěny. Těch ale většinou nekonzumujeme plný talíř.
Lékaři s jejím stravováním došla trpělivost
Večeře byly zcela utržené ze řetězu a mívaly podobu velmi bohatých hostin. Na těch se Marie Terezie velmi ráda nezřízeně přejídala, a to až do doby, než s ní definitivně došla trpělivost jejímu osobnímu lékaři Gerhardu van Swietenovi.
Když viděl, kterak císařovna hoduje, donesl si velký kbelík a od každého chodu na stole do něj vhodil pořádnou porci. To vše zalil vínem, pivem a koňakem, aby to následně předložil šokované Marii Terezii se slovy „a takhle to vypadá ve vašem bříšku, milosti.“
Od té doby se Marie Terezie snažila v jídle krotit, příliš se jí to ale nedařilo, a tak kilogramy nezadržitelně přibývaly. V roce 1761 navíc nejen ona, ale také mnoho jejích blízkých onemocnělo neštovicemi. Císařovna sice přežila, ale musela se poté vypořádat s následky.
Z patra do patra ji přepravovali kladkou
Trpěla dušností a vysokým krevním tlakem, takže s její kondicí to šlo z kopce. Mnoho času trávila na lůžku a vypracovala se dokonce k obezitě. Kupříkladu chůze do schodů jí dělala takové potíže, že v jejím paláci musela být nainstalována speciální kladka, pomocí které jí služebnictvo stěhovalo z patra do patra.
Když o čtyři roky později ovdověla, k výčtu jejích problémů se přidaly ještě deprese. Většinu času tak trávila o samotě ve svých komnatách, kde dlouze hleděla z okna, jedla a pila alkohol.
Ostatně již byla natolik otylá, že se nedokázala protáhnout do kapucínské hrobky, kde měl být pohřben její muž František I. Štěpán Lotrinský. Musela tam proto být opět spuštěna pomocí kladkostroje, což byla velmi složitá operace, která se navíc zdařila teprve na druhý pokus. Poprvé pod Marií Terezií totiž praskla lana.
Zdroje: