Článek
Kdejaká babička si posteskne, že za jejích mladých let chodil do kostela každý, zatímco dnes si farář často povídá kázání sám pro sebe. Generace Z je opakovaně v médiích označována za nejméně věřící, nyní se ale ukazuje, že je to možná trochu jinak.
Společnost Barna Group totiž provedla průzkum, který přinesl překvapivé výsledky. Ukázalo se totiž, že zejména mladí muži se stále častěji do kostelních lavic vracejí. Jak studie uvádí, v posledních letech se účast mladých mužů na bohoslužbách poměrně dost zvýšila, a to především ve Spojených státech.
Víra začíná být mezi generací Z novým trendem.
Mladí lidé hledají více intelektuální hodnoty
Podle webu Fox News se odborníci domnívají, že mladí lidé jsou jednoduše již unavení a znechucení z digitálního prostředí a všudypřítomných sociálních sítí. Mnozí naráží na to, že najít si životního partnera je velmi obtížné, a tak začínají hledat jiné hodnoty, které jim dokáže poskytnout třeba náboženství.
Zajímavý je také fakt, že mladé ženy podobnou inklinaci ke zbožnosti nevykazují. Naopak se zdá, že z církví ve velkých počtech odchází. Podle výzkumu Survey Center on American Life se téměř dvě třetiny z děvčat identifikují jako feministky. Na instituce, které se hlásí k tradičním hodnotám, jako třeba církve, se tak dívají se značnou nedůvěrou.
Nový trend se mimochodem projevil také v oblasti prodeje knih. V roce 2024 se například prodalo o 22 procent více Biblí, než v předchozích letech. Skoro čtvrtina příslušníků generace Z navíc tvrdí, že svaté písmo v posledním roce četli častěji, než kdy dříve.
Češi si ujíždí na vlně manosféry
V Česku se sice zatím nezdá, že bychom na tom s náhlým obrácením na víru byli podobně, jako například Američané, i přesto je ale možné pozorovat určité změny společenské nálady. Kupříkladu o problematice takzvané Manosféry, tedy internetové komunity mužů, kteří se hlásí ke konzervativním hodnotám, se v poslední době mluví velice často.
Odborníci varují, že pohled této svérázné subkultury je velmi zkreslený a v konečném důsledku neprospívá nikomu, dokonce ani jejím samotným příslušníkům. Na internetu si z nich mnoho lidí dělá legraci, ovšem pravda je taková, že je nejspíš potřeba hlouběji pochopit, co mladé muže k takovému myšlenkovému obratu vede.
Nabízí se například vysvětlení, že zatímco ženy si svou genderovou revolucí prošly již ve 20. století, zatímco na muže tento historický moment stále čeká. Mladí chlapci tak naráží na dívky, které již prošly onou změnou smýšlení, zatímco oni netuší, jak na tuto změnu reagovat. To je pochopitelně nepříjemné a vyvolává to zmatení.
Být mužem ve 21. století není snadné
Než proti tomu některý muž bude něco namítat, položte si několik otázek. Co by se stalo, kdybyste v kolektivu svých kamarádů u piva řekli, že se například chystáte jít na rodičovskou dovolenou, rádi tančíte, nedávno jste se rozplakali při čtení zpravodajství nebo vás prostě baví péct buchty? Pravděpodobně by na vás hleděli jako na blázny, případně rovnou na homosexuály.
Zatímco ženy, které se rozhodnou prosadit ve stereotypně mužské oblasti, dnes nejsou ničím neobvyklým, opačně to vidíme stále poměrně vzácně. Není proto divu, že může mládež jen těžko hledat směr, kterým se vydat. A v takovou chvíli se někdo začne zabývat politikou, jiný začne fanaticky sportovat a další skupina lidí se zkrátka rozhodne vyzkoušet náboženství.
Na víře pochopitelně není samo o sobě nic špatného a fakt, že mladé zajímají také jiné, než konzumní hodnoty, je vlastně milý. Víra je ale užitečná jen ve chvíli, kdy nám pomáhá překonávat každodenní těžkosti a vede nás k tomu, abychom na sobě pracovali a stávali se lepšími lidmi. V opačném případě hrozí, že se pouze chytíme do pasti zpátečnictví a hodnot, které patří hluboko do minulosti.
Zdroje:
