Článek
Když se Olga Richterová dostala do vrcholné politiky, neměla to vůbec jednoduché. V tu dobu byla maminkou teprve pětiměsíčního syna a musela se teprve naučit, jak mateřství a kariéru vhodně kombinovat.
„Měli jsme výpomoc, aktivní babičky, díky podpoře nejbližších to šlo zvládnout. Měla jsem druhou kancelář, aby mohl být synek co nejvíc u mně. Dostala jsem extra místo, aby tam mohlo být i miminko s paní, která mi pomáhala. Šílené to bylo i tak,“ uvedla v rozhovoru pro Super.cz.
Osobní útoky jsou téměř na denním pořádku
Pak jsou tu ale ještě jiné těžkosti. Téměř každá česká politička se s tím občas setkává a ani Richterová není výjimkou. Řeč je o velké míře kritiky, a to jak na sociálních sítích, tak v osobním kontaktu. Někdy se připomínky týkají přímo jednotlivých politických kroků, což by bylo pochopitelně v pořádku, pokud by byly tyto stížnosti formulovány civilizovanou formou. Potíž je v tom, že velice často nejsou.
Samostatnou kategorii ale představují také útoky, které přejdou do osobní roviny. V případě žen političek se zpravidla týkají vzhledu, případně zkrátka toho, že podle autora urážlivého výroku by se dotyčná měla raději držet plotny.
Olga Richterová v mnoha rozhovorech přiznala, že podobné situace snad přitahuje. Když se to dělo v počátcích její kariéry, doufala, že se to časem zklidní, k tomu ale nedošlo. Vulgarismům a urážkám je tak nucena čelit již léta a dokonce má dojem, že v poslední době je to ještě mnohem horší.
Olga Richterová se s útoky setkává prakticky na denním pořádku.
Sprostá slova přímo na ulici
Politická atmosféra v Česku je v poslední době velmi napjatá a společnost je v mnoha ohledech spíše rozdělená. Takové nastavení proto nejspíš nespokojené lidi, kteří si se svou situací neví rady, vede k tomu, aby si od své zlosti ulevili slovním napadáním politiků.
„Mně se to bohužel děje pravidelně, že nějaký člověk, někdy posilněný alkoholem, na mě pořvává sprosťárny na ulici,“ popsala Richterová pro Blesk.cz. V podobných situacích se někdy s dotyčným dá do řeči a pokusí se s ním probrat, co ho trápí. Jen v případech, kdy je z něj cítit alkohol na kilometry daleko, jej raději ignoruje. S opilým člověkem se nemá smysl hádat.
Ne vždy je ale prostor pro diskusi s náhodným kolemjdoucím. To se týká zejména situací, kdy má s sebou Olga Richterová své dva syny, které slovní agresi pochopitelně vystavovat nechce.
Nebojí se jí nadávat ani před dětmi
„Nejdrsnější bylo, když mě cestou z dětského hřiště, kdy jsem šla ještě se spolužačkou syna, nadával nějaký muž a ona se z toho rozplakala. Synek jí říkal, to je normální, to se mámě děje furt,“ konstatovala politička smutně.
Navíc její zkušenost je taková, že většinou se jí v podobných chvílích nikdo nezastane a dokonce se najdou i tací, kteří se k pokřikování nepřístojností připojí. Zcela přitom ignorují fakt, že má s sebou děti.
V jednom z případů, ke kterému došlo loni, se Olga Richterová dokonce bála o svůj život. V tramvaji k ní totiž přistoupil cizí muž, který jí začal nadávat a poté dokonce vyhrožovat smrtí. V tu chvíli by se v ní krve nedořezal.
Tehdy měla štěstí, dva další cestující totiž neurvalci velmi důrazně vysvětlili, jak se věci mají. I přesto se ale obrátila na policii a na duševním klidu jí to rozhodně nepřidalo.
Malý vzrůst hrubiánům dodá odvahu
Kromě toho, že na ženu v politice se mnoha hrubiánům zkrátka útočí snáz, tomu v případě Olgy Richterové značně nahrává také fakt, že je velice malého vzrůstu. Měří totiž pouze 154 centimetrů. Ona sama je přesvědčená o tom, že kdyby byla dvoumetrový muž, podobné situace by se jí zdaleka nestávaly tak často.
V české politice ale není zdaleka jediná, která má podobné zážitky. Terčem kritiky se pravidelně stává třeba Markéta Pekarová-Adamová, ministryně spravedlnosti Eva Decroix nebo bývalá ministryně financí Alena Schillerová, která se navíc velmi často stane námětem internetového humoru.
Kritizovat politiky je v rámci demokracie v pořádku a mělo by se to dít. Koneckonců je to pro ně užitečná zpětná vazba. Kritika by ale rozhodně neměla vycházet pouze z pohlaví nebo vzhledu. Podobné výpady jsou (nebo by měly být) přežitek. Zvlášť pokud vezmeme v úvahu, že většina politiků nabízí daleko zajímavější věci, ve kterých s nimi můžeme nesouhlasit.
Zdroje:
